Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2022: ISS a Slnko

ČAM za červenec 2022: ISS a Slnko

ISS a Slnko
Autor: Miroslav Grnja, Zdeněk Bardon

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon   První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na průměr 109 x, na objem asi 1 300 000 x. A kolik by se vešlo stadionů na povrch Země? Těch typicky mezinárodních asi 7.287142857*1010. Takže o čemž že to mluvíme? Ano, o Mezinárodní kosmické stanici ISS a našem Slunci.

 

Čas od času, pokud jsme na správném místě a ve správný čas, můžeme spatřit, kterak se kosmická stanice mihne před Sluncem. Mihne. Ano, opravdu jen mihne. Před Sluncem proletí za méně než 1 sekundu. Spíše tři čtvrti sekundy. To záleží zejména na tom, jak daleko jsme od optimálního pozorovacího místa.

Během tohoto přeletu, nasnímaném Zdeňkem Bardonem v Rasoškách, se podařilo zaznamenat 33 jednotlivých pozic stanice před Sluncem. Všechny obrázky pak důkladně složil a zpracoval Miroslav Grnja v Bratislavě. A oba pak snímek zaslali do soutěže Česká astrofotografie měsíce, která funguje již více než 15 let a nad kterou drží záštitu Česká astronomická společnost.

Stanice samotná má rozměry 51 x 109 x 27 metrů, a tak se nám při své výšce letu 400 km nad Zemí stále, tedy samozřejmě v dalekohledu, jeví poměrně „veliká“, asi jako velká skvrna na Slunci. Ovšem, taková trochu „obézní“ skvrna by do sebe hladce spolkla celou naši Zemi i s jejím průměrem téměř 12 800 km. Slunce je ovšem od nás vzdáleno 150 000 000 kilometrů. Aspoň si tu můžeme trochu pohrát s čísly a představami.

První díl stanice, ruský modul Zarja, se do vesmíru dostal 20. listopadu 1998. Trvale obydlena je stanice od listopadu 2000. Zemi obíhá na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 400 km rychlostí 27 720 km/h přibližně jednou za 92 minut. ISS je společným projektem pěti kosmických agentur, zejména NASA a Roskosmos, dále pak JAXA, CSA a ESA. Životnost ISS byla původně plánována do roku 2016. Později bylo zajištěno finanční krytí vládou USA do roku 2024 a na konci roku 2021 NASA oznámila financování až do roku 2030.

Slunce, obrovská horká plazmová koule, skrývající i přes úpornou snahu astronomů stále ještě mnohá nerozřešená tajemství, vytváří působivé pozadí ve srovnání s ním maličké stanici ISS. Populárních skvrn na něm v době pořízení snímku mnoho nebylo, a tak naši pozornost zaujmou zejména sluneční protuberance. I když se vzhledem ke Slunci zdají malé, ta největší dosahuje výšky více než 100 000 kilometrů nad sluneční fotosféru. Kolik Zemí by se tedy do ní vešlo, necháme snad již na odhadu či výpočtu ctěných čtenářů. Ovšem protuberance, oblaka plynu kopírujícího magnetické struktury v nízké sluneční atmosféře, nevidíme pouze nad okrajem naší nejbližší hvězdy. I malí černí či tmaví „hádci“ na slunečním disku představují stejný jev. Pouze se na něj díváme shora. Jejich tmavá barva je způsobena mnohem nižší teplotou protuberancí, než má jejich okolí.

Co závěrem? Již nám zbývá poděkovaní oběma autorům, dokazujícím stále živou sounáležitost Čechů i Slováků, byť žijících v nyní již různých zemích. Děkujeme snad za všechny oběma autorům za hezkou exkurzi do míst, která označujeme často jako „místa mezi nebem a Zemí“.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Rychnovek (u Jaroměřu)

Datum pořízení: 08.06.2022

Optika: Lunt LS60MT, Borg 76/500

Montáž: Takahashi EM-200

Snímač: ASI 183MM

Popis:

Data nasnímané Zdenkom Bardonom, spracovanie Grnja

 

Zpracování:

AutoStakkert, Imppg, AstroSurface, Photoshop

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ISS přes Slunce, ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »