Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2025: Temná mlhovina Barnard 150

ČAM za červenec 2025: Temná mlhovina Barnard 150

Temná mlhovina Barnard 150
Autor: Václav Kubeš

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové bojovali proti Avarům a možná i v době, kdy na žádost knížete Rostislava přicházejí k nám z Byzance Cyril a Metoděj, tehdy někdy vyrazilo směrem k nám z nevýrazného souhvězdí Kefea nespočitatelné množství fotonů.


Některé byly na své cestě i déle, než oněch 1200 let, neboť přichází z oblastí vzdálenějších. Tato sprška fotonů se postupně stala spočitatelnou, byť nepočítanou, neboť ji zachytil elektronický čip astronomické kamery astrofotografa Václava Kubeše. Nu, a tento výsledný obrázek, který se na ploše tohoto čipu vytvořil, a který mnoha matematickými operacemi autor zvýraznil, zaslal Václav Kubeš do soutěže Česká astrofotografie měsíce. A protože zaujal výraznou část poroty této soutěže, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, zvítězil v jejím červencovém kole. Následkem čehož se s ním může těšit nejen autor a případně několik jeho přátel, ale nyní i minimálně celá česká a slovenská astronomická obec. Ovšem jistě nejenom ona.


Dominantou snímku je tmavá mlhovina Barnard 150, nazývaná též „Mořský koník“. Své jméno odvozuje od tvaru tmavé siluety na jasném hvězdném a plynném pozadí. Označení pak získala z astronomického katalogu tmavých mlhovin, sestaveného v roce 1919 americkým astronomem Edwardem Emersonem Barnardem. V originále se jmenuje „Barnard Catalogue of Dark Markings in the Sky“. Jeho verze z roku 1919 obsahuje 182 mlhovin, posmrtně vydaná verze z roku 1927 má již 369 položek.


Sám Barnard byl průkopníkem astrofotografie a jeho jméno je mimo jiné spojeno i s poměrně slabou, ale zajímavou hvězdou. V roce 1916 Barnard prokázal, že tato „Barnardova“ hvězda s jasností 9,5 mag vykazuje velmi rychlý vlastní pohyb po obloze. Za dobu průměrného lidského života se posune téměř o polovinu úhlového průměru Měsíce. Barnardova hvězda byla jednou z prvních hvězd, u nichž se pokoušeli astronomové detekovat planety. Otázka, zda kolem Barnardovy hvězdy obíhá jedna či více nízkomasivních planet či snad dokonce hvězd však není ani ke konci roku 2024 prokázaná.


Barnard byl také možná jedním z posledních vizuálních objevitelů slabých objektů Sluneční soustavy, tedy vyjma komet, když objevil Jupiterův měsíc Amalthea. To je ta řecká mytologická víla, která kojila batole Jupitera kozím mlékem v době, kdy jej matka schovávala před hromovládným Kronem, tedy Saturnem. Ten jej tedy chtěl ve strachu o svou vládu pozřít.


Tak a zpět k naší mlhovině Barnard 150. Objevil ji, jak již ostatně z výše uvedeného vyplývá, Edward Barnard v roce 1895. Její krása nejlépe vynikne na barevné fotografii. Zde totiž její tmavá silueta, na okrajích přecházející až do jemných „duchařských“ závojů mizejících v záři vzdálenějších hvězd a mlhovin, vynikne nejlépe. Její „délka“ na obloze zabírá přibližně dvou měsíčních úplňků, tedy asi 1°. Skládá se ze tří jasnějších pracho-plynných, tedy vlastně tmavších, jader, označovaných též L 1082 A, B a C. Tyto tři oblasti jsou dnes známy jako porodnice nových, patrně málo hmotných hvězd a hvězdných systémů. Tyto objekty jsou pozorovatelné pouze v dlouhovlnných infračervených oblastech spektra.

Na úplný závěr povídání o mlhovině Barnard 150 děkujeme autorovi za krásnou fotografii a samozřejmě přejeme spoustu dalších astronomických úspěchů.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Strakonice

Datum pořízení: 02.07.2025

Optika: TS130/910

Montáž: Sky Watcher EQ6-R

Snímač: ZWO ASI 2600MM

Popis:

282x180s L, 3x50x180s RGB

Zpracování:

PixInsight

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »