Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za duben 2018: NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

ČAM za duben 2018: NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

Galaxie NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56.
Autor: Martin Myslivec

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec. Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů světelných roků rozervaná interakcí s další velmi blízkou galaxií či skupina galaxií ve vzdálenosti 400 miliónů světelných roků - to už je pořádný fotografický oříšek.

Česká astrofotografie měsíce, soutěž pod patronací České astronomické společnosti, postoupila do dalšího měsíce. A to do měsíce naplněného úžasnými úlovky našich astrofotografů. Jedním z?nich byl i Martin Myslivec, který zvítězil s? fotografií s?komplikovaným jménem „NGC 3718, Arp 214, NGC 3729, Hickson 56“.

Již letmý pohled na snímek, doprovázený poněkud krkolomným názvem, nás přivádí do hlubin našeho vesmíru, daleko za hranice naší Sluneční soustavy. Vzdálenosti zde budeme totiž měřit na milióny světelných let.

Hned ten nejvýraznější objekt na snímku, s?poněkud netradičním tvarem, galaxie NGC 3718, zvaná též Arp 214, je vzdálena přibližně 52 miliónů světelných let. ?Jedná se pravděpodobně o spirální galaxii, rozervanou interakcí s?další spirální galaxií NGC 3729, vzdálenou od ní nyní 150 tisíc světelných let. Tmavé prachové oblaky, vytržené během galaktické srážky, zakrývají oblasti oranžově zářící centrální části galaxie. Spirální ramena jsou silně deformována a jsou tvořena kupami mladých modrých hvězd.

Historie poznávání této galaxie není úplně jednoduchá. Zprvu se astronomové dokonce domnívali, že se jedná o galaxii čočkovitou, ovšem detailní snímky ukázaly slabá spirální ramena vycházející z?velmi intenzivní centrální oblasti galaxie. Ovšem ani v?současnosti diskuze astronomů o povaze této galaxie neustávají. Někteří ji řadí mezi galaxie s?aktivními jádry, jiní mezi tzv. galaxie Seyfertovy. Předpokládá se, že aktivní jádro je zásobováno energií z?mohutné černé díry v?jejím nitru. Její jasnost je 10,6 mag.

Její menší společnice, NGC 3729, je také galaxií spirální, což ostatně dokládá i její obraz na našem snímku. Jejich vzájemná vzdálenost, zmiňovaných 150 tisíc světelných let, je opravdu velmi malá. Například vzdálenost naší Galaxie od našeho souputníka, galaxie M 31 v?Andromedě, je přibližně 2 a půl miliónů světelných let. A to ji považujeme téměř za sousedku.

V?pravé části snímku, kousek za okrajem modravého spirálního ramene galaxie NGC 3718, nalezneme poněkud menší a slabší skupinku pěti galaxií, které formují tzv. Hicksonovu kompaktní skupinu, zvanou též Arp 322. Ta sestává z?galaxií PGC 35631 (mag. 16.2), PGC 35620 (mag. 15.0), PGC 35618 (mag. 15.8), PGC 35615 (mag. 16.9) a PGC 35609 (mag. 16.4). Údaje v?závorkách udávají jejich jasnosti. Tři z těchto pěti galaxií spolu vzájemně interagují a celá skupina je od nás vzdálena více než 400 miliónů světelných let. Dvě galaxie vyzařují též intenzivní radiové záření.? Jejich vzájemná interakce se projevuje zářením infračerveným. Do astronomických katalogů byla zařazena v?letech 1959 (seznam Vorontsova-Vel'yaminova) a 1966 (katalog Arp).

Asi bychom se mohli galaxiemi na snímku zaobírat ještě mnohem déle, nesmíme však zapomenout ani na autora snímku, astrofotografa Martina Myslivce. Můžeme mu snad za všechny poděkovat za úžasný pohled do vzdáleností stovek miliónů světelných let a popřát mu mnoho jasných nocí s?podobnými úlovky.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: 18.2.-20.04.2018, vždy kdy to šlo :-)

Optika: N300 f/4, ES-HR komakorektor, F/4.3 @ 1285mm

Montáž: Montáž vlastní konstrukce

Snímač: ASI 1600 MM Cooled, ZWO L, R, G, B

Popis:

Expozice L 317x5min, R 149x5min, G 136x5min, B 169x5min. Snímáno od 18.2. do 20.4.2018, každou použitelnou noc, s cílem o co nejhlubší snímek této galaxie, a s vysokým rozlišením. Nezmenšená data mají 0.5''/pix, prezentovaný výsledný snímek 0.75''/pix.

Celková expoziční doba použitých snímků je 3855min = 64h 15m.
Dalších 350 min = 5h50m bylo zahozeno, poškozeny moc velkým seeingem, nebo měly mizerný kontrast kvůli oblačnosti.

Zpracování:

Nasnímáno v MaxIm DL, kalibrace, registrace a zpracování provedeny v PixInsight, V Adobe PS pak doladění problémových částí, odtranění reflexů a ještě mírná redukce šumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky
[3] Stránky Martina Myslivce



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Galaxie, ČAM


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »