Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za duben 2023: Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

ČAM za duben 2023: Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka
Autor: Jiri Soukup

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup   Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného. Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. Z písmenka C zjistíme, že se jedná o kometu dlouhoperiodickou a dále, že byla objevena v roce 2022 jako třetí objevená v první půlce března - to je ten kód E3. Písmenko zde značí vždy polovinu měsíce, v tomto případě tedy 5. polovina měsíce od začátku roku. Přesně to bylo 2. března. Číslo 3 je pak třetí kometa objevená v dané polovině měsíce. A zbývá nám kód, či zkratka  ZTF. To značí, že byla objevena v rámci projektu Zwicky Transient Facility, což je širokoúhlá astronomická fotografická přehlídka oblohy, realizovaná na Samuel Oschin Telescope na observatoři na hoře Mt. Palomar v Kalifornii.  

Komety obecně jsou velkým zdrojem prachu v naší Sluneční soustavě. Ten se z nich uvolňuje ve velkém množství během průchodů přísluním díky ohřevu slunečním teplem. Vznikají většinou dva ohony. Jeden je plynný, směřující vždy od Slunce. Druhý, který bývá mnohdy zakřivený a skloněný k dráze komety, bývá složen právě z uvolněného prachu. Také na rozdíl od plynného či iontového ohonu, kde září ionizované molekuly plynů, svítí prachový ohon rozptýleným a odraženým světlem slunečním.

Jasná načervenalá hvězda blízko komety je nejjasnější ze souhvězdí Býka, Jedná se o oranžového obra, který se nachází ve vzdálenosti 66,7 světelných let od nás.

Druhý načervenalý jasný objekt na snímku je planeta Mars. Ta od nás byla v okamžiku pořízení fotografie vzdálena 151,9 miliónu kilometrů. A i ona je pokryta velkým množstvím prachu, který v období pověstných marsovských písečných bouří zapráší velkou část marsovské atmosféry.

Další prach na snímku nalezneme v podobě modravého svitu rozptýleného hvězdného světla, ve kterém je skryta hvězdokupa Plejády.

A poslední pracho-plynné útvary obklopují vlastně celou oblast zachycenou na snímku. Jedná se o mohutné molekulární mračno, kde se dodnes formují hvězdy. Je od Země vzdáleno pouhých 430 světelných let a na snímku jej pozorujeme ve formě krásných různě zbarvených, převážně však temných mlhovin.

Autorem snímku je astrofotograf Jiří Soukup a my bychom mu rádi za porotu ČAM i za Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje, poblahopřáli k úspěchu a krásnému snímku.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bílé Karpaty

Datum pořízení: 15.02.2023

Optika: Objektiv Nikor 85mm F1.8 zacloněn na F3.5

Montáž: Skywatcher Star Adventure

Snímač: Nikon D750

Popis:

Snímek komety nacházející se v souhvězdí Býka v blízkosti otevřené hvězdokupy Hyády.V levé části snímku se nachází Mars.Podmínky nebyly zrovna ideální,protože neustále rušila nízká rychle přecházející oblačnost.Z celkového počtu 200 snímků po 30s jsem použil pouze 80 vzhledem k oblačnosti.

 

Zpracování:

Zpracováno v programu Siril,Starnet++,Photoshop,NoiseXTerminator

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM, Kometa ZTF


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »