Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2017: Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

ČAM za listopad 2017: Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333
Autor: Evžen Brunner

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením objektivů a chladem. Přesto i listopadové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, způsobilo porotcům nemalé starosti. Mnoho fotografií vysoké kvality a rozličných astronomických témat přineslo různorodé návrhy, aby se z nich posléze vyloupl konečný vítěz. Vyhrála fotografie temných mračen, ovšem sevřených do pout barevných mlhovin, hvězdokup i samotných hvězd. Autorem snímku je český astrofotograf Evžen Brunner.

 

Při pohledu na vítězný snímek se asi neubráníme dojmu, jak je příroda kolem nás úžasná. Úžasná svými schopnostmi zahalit depresivní chaos temných chladných mračen do jemného zářivého závoje vodíkové červeně hned vedle modravé záře horkých hvězd. Stejně tak namodralý svit reflexních prachových mlhovin projasní chmurnou atmosféru temných nebeských hlubin.

Obrázku dominují dva namodralé objekty. Na levé straně mladá otevřená hvězdokupa IC 348, na pravé pak hvězdotvorná oblast NGC 1333. IC 348 se nachází nedaleko temné mlhoviny B3 z Barnardova katalogu. Ta je nejvýraznější a nejostřeji ohraničenou tmavou oblastí vlevo od středu snímku. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti asi 1027 světelných roků od Slunce a sestává z přibližně 400 hvězd starých pouhé 2 milióny let. Je obklopena namodrale svítící reflexní mlhovinou rozptylující světlo mladých hvězd na jemných prachových částicích. Předpokládá se, že nejméně polovina z hvězd zde je obklopena pracho-plynným diskem. Nedaleko nalezneme i další temnou mlhovinu B4.

Druhým výrazným objektem je další modrá mlhovina zvaná NGC 1333. Objevil ji již v roce 1855 Eduard Schönfeld refraktorem o průměru 7,6 cm. Je součástí obrovského molekulárního oblačného komplexu Perseus OB2. Jedná se o jednu k nám z nejbližších hvězdných porodnic, bohatou na velmi mladé hvězdy. V samotné mlhovině NGC 1333 bylo objeveno 36 Herbig-Haro objektů. Jsou to malé, mlhovinám podobné objekty, které vznikly v důsledku krátké, jen několik tisíc let trvající etapy života mladé hvězdy, když hvězda z oblastí pólů vyvrhuje plyn rychlostí několika stovek kilometrů za sekundu. Některé z těchto objektů naleznete i na snímku v podobě malých červeně zářících mlhovinek uvnitř objektu. Sama NGC 1333 je pravděpodobně mladší než milión let a leží od nás přibližně 1000 světelných let. Intenzivní modř útvaru je obklopena, mimo jiné, množstvím temných mračen, jako je například objekt B 205 Barnardova katalogu mlhovin, jež přímo navazuje na modrou mlhovinu.

Ostatně celá oblast je poseta temnými mračny prachu a plynu, projevujícími se jemnými odstíny od tmavě hnědé až po černou, protkané jemnou červení svítícího vodíku. Ten získává ke svému záření energii z hvězdného větru nedávno vzniklých mladých hvězd.

Astrofotograf Evžen Brunner na sebe vzal nelehký úkol vyfotografovat to nejtemnější, co na temné noční obloze může svítit – tmavá prachová mračna. Svou válku s nepřízní počasí tak ještě obohatil o bitvu se světelným znečištěním a dokonce i s vlastním svitem oblohy. Počet fotonů, které dopadnou na snímač fotoaparátu od svitu temné mlhoviny jen o několik málo procent převyšuje počet fotonů vlastního světla oblohy. Nemůžeme se pak divit, že na svůj obrázek spotřeboval více než 40 hodin expozice a jistě ještě mnohem více práce u monitoru počítače. A tak na závěr můžeme s obdivem poděkovat nejen za obrázek, ale i za odvahu, s jakou se do jeho pořízení pustil a s jakým krásným výsledkem svůj úkol zakončil.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně u N. Města na Mor., Maršov

Datum pořízení: 17.10.2017

Optika: Canon FD 300mm/2.8, aktuálně F/3.4

Montáž: HEQ5

Snímač: ATIK 460, filtry Baader LRGB

Popis:

Mozaika 2 polí (výsledné zorné pole 4.65° x 1.84°).
Exponováno během 7 nocí mezi 23. zářím a 17. říjnem 2017. Celkem přes 40 hodin expozičního času.

 

Zpracování:

Kalibrace, registrace, integrace a veškeré další zpracování v PixInsight.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »