Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2024: Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

ČAM za listopad 2024: Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom
Autor: Róbert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa. Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně, byla to po několika letech zase jasná kometa, která obohatila naší, zejména večerní oblohu. A vzhledem k  poměrně krátké době její pozorovatelnosti se stala častým objektem našich astrofotografů. Na lov této komety, tentokrát se promítající nad slavný Spišský hrad, se vypravil i autor vítězné listopadové fotografie Róbert Barsa.  

Historie pozorování komet je ostatně fascinujícím příběhem, který propojuje starověkou mytologii, vědecký pokrok a moderní technologie. Komety byly po tisíciletí předmětem lidského zájmu a interpretací, historicky často i jako znamení nebo předzvěst významných událostí.

První písemné záznamy o kometách pocházejí ze starověké Číny, kde byly systematicky zaznamenávány v kronikách již kolem roku 1000 př. n. l. Podobné záznamy pocházejí i z Babylonu a starověkého Řecka. Řekové považovali komety za ohnivé "hvězdy s vlasem" a spojovali je s bohy či katastrofami. Aristoteles věřil, že komety jsou atmosférickými jevy.

Ve středověku byly komety často vnímány jako předzvěst válek, hladomorů nebo smrti panovníků. Například kometa Halleyova, pozorovaná v roce 1066, byla spojována s bitvou u Hastingsu.

S rozvojem astronomie v období renesance začaly být komety studovány vědecky. Tycho Brahe v 16. století prokázal, že komety se nacházejí daleko za Měsícem, čímž vyvrátil Aristotelův názor na jejich atmosférickou povahu. Johannes Kepler se domníval, že komety se pohybují přímočaře vesmírem. Na druhou stranu slavný Galileo Galilei se o komety zajímal mnohem méně.

Zásadní průlom studia komet přišel v roce 1705, kdy Edmond Halley využil Newtonovy zákony k předpovědi návratu komety, která dnes nese jeho jméno. Halleyova kometa se opravdu vrátila „téměř“ ve vypočteném čase v roce 1758.

V 19. století se objevily nové metody pozorování díky vývoji teleskopů a spektroskopie. Astronomové začali studovat složení kometárních jader a jejich plynné ohony. Zásadní objevy zahrnují potvrzení, že komety obsahují vodní led, prach a organické sloučeniny.

Ve 20. století se vědecké poznání komet výrazně rozšířilo díky kosmickým sondám. Dnes jsou komety intenzivně sledovány jak amatérskými, tak profesionálními astronomy. Robotické teleskopy a vesmírné observatoře, jako je Hubbleův teleskop či sluneční sonda SOHO, pravidelně objevují nové. A například mise ESA Comet Interceptor plánuje další výzkum komet.

Komety nejen poskytují informace o vzniku Sluneční soustavy, ale také inspirují další hledání odpovědí na otázky o původu vody a života na Zemi.

Róbert Barsa zachytil kometu Tschuchinshan-ATLAS nad siluetou úžasné zříceniny úžasného Spišského hradu. Jeho historie sahá až do 12. století, pomineme-li osídlení v době mladšího paleolitu. Tedy do doby, kdy se o kometách nevědělo téměř nic. Nepočítáme-li tedy jejich význam astrologický.

Na závěr bychom rádi pogratulovali astrofotografovi Róbertu Barsovi nejen k úspěchu v listopadovém kole této soutěže, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale i ke krásné pozemsko astronomické kompozici spojující dávnou minulost se současností a vlastně i malým nekonečnem, Kometa se k nám totiž (asi) již nikdy nevrátí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Spišské Podhradie

Datum pořízení: 27.10.2024

Optika: Sigma ART 40mm f/1.4

Montáž: Skywatcher StarAdventurer

Snímač: Canon 6Da

Popis:

Po tom, čo Mesiac v splne konečne "odišiel" z večernej oblohy, nemohol som si nechať ujsť poslednú príležitosť odfotiť kométu s týmto symbolom a pamiatkou východného Slovenska - Spišským hradom. Je to druhý najväčší hrad v strednej Európe a jeden z najväčších hradov v Európe zapísaný aj v zozname svetového dedičstva UNESCO, má viac ako 900 rokov. Fotenie prebehlo hneď blízko veľmi frekventovanej cesty a nielen prechádzajúce autá, ale aj neďaleké mesto Spišské Podhradie s určitým svetelným znečistením robili trochu problém. Dôležitá však bola pre mňa autenticita a reálne umiestnenie hradu a kométy s Mliečnou dráhou ako to naozaj bolo, takže lepšia možnosť nebola. Napriek tomu som bol naozaj prekvapený, ako to napriek podmienkam vlastne dopadlo.

 

Zpracování:

Ide o panorámu z 12 panelov, každý je priemer snímok 6x 30 sekúnd pri ISO 800, f/1.4 na malej paralaktickej montáži s jednoduchou panoramatickou hlavou. Popredie s hradom bolo fotografované s rovnakými nastaveniami bez pohonu (spodný rad, 4 zábery). Každé pole panorámy spracované samostatne v programe PixInsight po exporte z Adobe Camera Raw (bez kalibračných snímkov, použitý profil objektívu v ACR). Panoráma oblohy aj popredia zložená v programe PTGui Pro, kombinácia v programe Adobe Photoshop, ďalšie úpravy v programe PixInsight (stretch, kontrast, krivky).

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »