Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2018: Tesla mezi hvězdami

ČAM za únor 2018: Tesla mezi hvězdami

Martin Mašek
Autor: Martin Mašek

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2018 obdržel snímek „Tesla mezi hvězdami“, jehož autorem je Martin Mašek Je piatkový večer 6. februára 2018. Mnoho fanúšikov astronómie a kozmonautiky u nás však nie je pod hviezdnou oblohou, ale s napätím čaká pri monitoroch na priamy prenos dlho očakávaného premiérového štartu rakety Falcon Heavy súkromnej spoločnosti SpaceX Elona Muska. Falcon Heavy je totiž najsilnejším nosičom súčasnosti, výkonnejší bol len legendárny americký Saturn V či ruská Energija.

 

Na Kennedyho vesmírnom stredisku na Floride, na rampe 39A, sa v popoludňajšom slnku týči do výšky 70 m najsilnejšia raketa súčasnosti pripomínajúca tri obrovské cigary. Prostredný najvyšší stupeň nosnej rakety v sebe skrýva prekvapenie...Tisícky prítomných čaká na štart, ten sa však pre silný vietor odkladá. O 15:45 miestneho (21:45 stredoeurópskeho) času sa však rozburáca všetkých 27 spodných raketových motorov Merlin 1D a biely gigant sa pomaly dvíha k oblohe. Po troch minútach sú odhodené bočné stupne, ktoré 10 minút po štarte za potlesku automaticky pristávajú na Myse Canaveral, centrálny len tesne minie plošinu v mori asi 400 km od pobrežia.

Skúšobné lety mávajú hmotnostnú záťaž z betónu či ocele, cenný náklad družice by bol rizikom. To sa však vizionárovi Muskovi zdalo nudné a tak sa rozhodol do nákladového priestoru umiestniť svoj červený elektromobil Tesla Roadster aj so Starmanom, figurínou kozmonauta. Aj keď je Musk známy optimista, mal isté pochybnosti, a tak na prístrojovej doske automobilu pred „kozmonautom“ bol nápis "Don't Panic!" (Neprepadajte panike!") z kultovej knihy Douglasa Adamsa Stopárov sprievodca po Galaxii. Posledný stupeň aj s kabrioletom bol však úspešne navedený na plánovanú dráhu, ktorej afélium je až za dráhou Marsu.

Tu sa prvá, verejnosti všeobecne známa, časť tohto mimoriadneho míľnika kozmonautiky končí. Horný stupeň aj s autom je už na obežnej dráhe, jeden z Muskových snov je splnený.

Štyri dni po štarte však na Teslu, stále umiestnenú na poslednom stupni rakety Falcon Heavy, zamieril robotický ďalekohľad FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor) jeho nadšený operátor Martin Mašek. FRAM je súčasťou Observatória Pierra Augera zameraného na výskum vysokoenergetických častíc kozmického žiarenia nachádzajúceho sa v Argentíne. Hlavnou úlohou ďalekohľadu FRAM, ktorý prevádzkuje Fyzikálny ústav AV ČR, je meranie atmosférickej extinkcie, no venuje sa aj pozorovaniu premenných hviezd, komét či blízkozemným asteroidom na južnej oblohe. Snímkovanie Tesly bolo teda akousi čerešničkou na torte, ozvláštnením štandardného vedeckého pozorovacieho programu. 10. 2. 2018, v čase snímkovania, bola Tesla v južnej časti súhvezdia Hydra vo vzdialenosti 1 056 400 km od Zeme. Jasnosť objektu sa menila v intervale 16,9 – 17,9 magnitúd a z podrobnej analýzy svetelnej krivky sa Martinovi Maškovi podarilo určiť aj presnú periódu zmien jasnosti spôsobenú rotáciou na 4 minúty 45 sekúnd. V tomto prípade sa však nejedná len o pekný pozorovateľský úlovok a potešenie. Presné astrometrické merania boli zaslané do Minor Planet Center, kde prijímajú aj pozorovania vzdialených satelitov a ktoré sú využívané na spresňovanie ich dráhy v Slnečnej sústave.

Keď sa vo februárovom kole České astrofotografie měsíce objavila snímka „Tesla mezi hvězdami“ bola milým prekvapením, objektom, ktorý sme tu zatiaľ nemali. Zvlášť však zaujala animácia s výraznou zmenou jasnosti (https://vimeo.com/255171966). Keď si uvedomíme, čo je tá pohybujúca sa čierna bodka medzi hviezdami, pocítime príjemné vzrušenie a zimomriavky. Je to ďalší krásny Martinov úlovok, je to inšpirácia a povzbudenie aj pre ďalších astrofotografov. Viac o Martinovi Maškovi, tomto skvelom pozorovateľovi, ako aj o ďalekohľade FRAM je v rozhovore na stránke http://www.skaw.sk/rozhovor-martin-masek.html.

Autorovi ďakujeme za invenčnú fotografiu, za krásny zážitok, ktorým sme si pripomenuli jeden z míľnikov kozmonautiky a prajeme mu ešte veľa úspechov pri jeho odborných aj popularizačných aktivitách!

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Los Leones, poblíž Malargüe, Observatoř Pierra Augera, Argentina

Datum pořízení: 10.2. 2018

Optika: FRAM 30 cm SCT f/10

Montáž: Paramount ME

Snímač: CCD MII G2-1600

Popis:

Na animaci sestavené z 50 snímků (50 × 60 sekund) je vidět pohybující se bod - Tesla Roadster, který je připevněn k hornímu stupni rakety Falcon Heavy (start z Floridy 6. 2. 2018). Lze si povšimnout jak se mění jasnost tělesa v důsledku rotace. Snímky byly pořízeny robotickým dalekohledem FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor) jehož hlavním úkolem je sledovat stav zemské atmosféry nad Observatoří Pierra Augera, dalekohled je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR v. v. i. Video je dostupné na Vimeu: https://vimeo.com/255171966

 

Zpracování:

Fits snímky byly zkalibrovány o masterdark a masterflat, zarovnání jednotlivých snímků na hvězdy, ořez snímků, převod do JPG, v programu VirtualDub vytvoření videa.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky
[3] Rozhovor s Martinem Maškem



O autorovi

Pavol Rapavý

Pavol Rapavý

RNDr. Pavol Rapavý (*1955, Prešov) je slovenský popularizátor astronomie a ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě. Mimo aktivity související s hvězdárnou se věnuje astrofotografii a je členem poroty a nositelem čestného uznání České astrofotografie měsíce. Neposledně také svou činnost zaměřuje na iniciativy spojené s regulací světelného znečištění, a to jak přednáškovou činností, tak pomocí při zakládání oblastí tmavé oblohy na Slovensku. Jako vedoucí sekretariátu Slovenského Zväzu Astronómov se dále spolupodílí na organizaci soutěže Sviťme si na cestu... ne na hvězdy a aktivně přispívá do slovenského časopisu Kozmos.

Štítky: ČAM


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »