Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)
Autor: Roman HUjer

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer   Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.  

Začněme u té přeci jen jasnější. Kometa C/2022 E3 (ZTF) byla objevena 2. března 2022 za pomoci širokoúhlé fotografické přehlídky oblohy (Zwicky Transient Facility - ZTF), která je prováděna na schmidtově teleskopu s  průměrem zrcadla 1,2 metru na Palomarské observatoři v Kalifornii v USA. Tento projekt je zaměřen na hledání objektů na obloze, které mění rychle svou jasnost, jako jsou například supernovy, ale v jeho sítích uvíznou i komety a asteroidy. Písmeno C v jejím názvu ukazuje, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu a 2022 E3 nám indikuje, že se jedná o 3. kometu objevenou v první polovině března 2022.

Zajímavostí této komety je její dráha. Ta je velmi protáhlá, a tak kometu mohli před asi 47 500 roky sledovat neandrtálci, po nichž ji novináři také familiárně pojmenovali. Ovšem díky gravitačnímu působení zejména velkých planet se její dráha ještě více protáhne a s největší pravděpodobností opustí úplně naši Sluneční soustavu. Existuje však ještě jeden scénář budoucnosti této komety. Vlivem negravitačních sil souvisejících s uvolňováním plynu z komety, případně vlivem gravitačního působení Oortova oblaku může kometa opět zamířit směrem ke Slunci, ovšem to až v horizontu mnoha miliónů let.

 I druhá kometa C/2022 U2 (ATLAS) byla objevena v rámci přehlídkového programu, tentokráte to byl ATLAS – Asteroid Terretrial-impact Last Alert System. Tento projekt je primárně zaměřen na hledání malých těles blízko Země krátce před jejich dopadem na Zemi. Tato kometa se k Zemi přiblížila nejblíže 29. ledna 2023 na vzdálenost 4,6 světelné minuty, tedy téměř ve stejné době, jako druhá z komet. Ta prošla přízemím 2. února 2023 dokonce ve vzdálenosti pouhých 2,4 světelné minuty.

I když slabší z komet na rozdíl od té jasnější nevykazovala vyvinuté ohony, obě zářily nazelenalým světlem komy vznikajícím od emise molekul dvou-atomárního uhlíku fluoreskujících ve slunečním světle.

Na závěr bychom rádi poděkovali autorovi snímku Romanu Hujerovi za připomínku dění na obloze, na které jsme se mnozí těšili, ale ne všichni měli to štěstí jej spatřit. A samozřejmě přejeme mnoho dalších podobných pohledů do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Skuhrov

Datum pořízení: 06.02.2023

Optika: Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4

Montáž: EQ6 Onstep & ASiair Plus

Snímač: ZWO ASI294MC Pro

Popis:

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)
6. února 2023 na snímku je zachycena pozice obou komet ve 21:57

 

Zpracování:

150x30sec zpracováno v PixInsight a Adobe Photoshop.
(škoda, že Iontový ohon přesvítil Měsíc den po úplňku)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: C2022 e3 ztf, ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »