Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)
Autor: Roman HUjer

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer   Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.  

Začněme u té přeci jen jasnější. Kometa C/2022 E3 (ZTF) byla objevena 2. března 2022 za pomoci širokoúhlé fotografické přehlídky oblohy (Zwicky Transient Facility - ZTF), která je prováděna na schmidtově teleskopu s  průměrem zrcadla 1,2 metru na Palomarské observatoři v Kalifornii v USA. Tento projekt je zaměřen na hledání objektů na obloze, které mění rychle svou jasnost, jako jsou například supernovy, ale v jeho sítích uvíznou i komety a asteroidy. Písmeno C v jejím názvu ukazuje, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu a 2022 E3 nám indikuje, že se jedná o 3. kometu objevenou v první polovině března 2022.

Zajímavostí této komety je její dráha. Ta je velmi protáhlá, a tak kometu mohli před asi 47 500 roky sledovat neandrtálci, po nichž ji novináři také familiárně pojmenovali. Ovšem díky gravitačnímu působení zejména velkých planet se její dráha ještě více protáhne a s největší pravděpodobností opustí úplně naši Sluneční soustavu. Existuje však ještě jeden scénář budoucnosti této komety. Vlivem negravitačních sil souvisejících s uvolňováním plynu z komety, případně vlivem gravitačního působení Oortova oblaku může kometa opět zamířit směrem ke Slunci, ovšem to až v horizontu mnoha miliónů let.

 I druhá kometa C/2022 U2 (ATLAS) byla objevena v rámci přehlídkového programu, tentokráte to byl ATLAS – Asteroid Terretrial-impact Last Alert System. Tento projekt je primárně zaměřen na hledání malých těles blízko Země krátce před jejich dopadem na Zemi. Tato kometa se k Zemi přiblížila nejblíže 29. ledna 2023 na vzdálenost 4,6 světelné minuty, tedy téměř ve stejné době, jako druhá z komet. Ta prošla přízemím 2. února 2023 dokonce ve vzdálenosti pouhých 2,4 světelné minuty.

I když slabší z komet na rozdíl od té jasnější nevykazovala vyvinuté ohony, obě zářily nazelenalým světlem komy vznikajícím od emise molekul dvou-atomárního uhlíku fluoreskujících ve slunečním světle.

Na závěr bychom rádi poděkovali autorovi snímku Romanu Hujerovi za připomínku dění na obloze, na které jsme se mnozí těšili, ale ne všichni měli to štěstí jej spatřit. A samozřejmě přejeme mnoho dalších podobných pohledů do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Skuhrov

Datum pořízení: 06.02.2023

Optika: Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4

Montáž: EQ6 Onstep & ASiair Plus

Snímač: ZWO ASI294MC Pro

Popis:

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)
6. února 2023 na snímku je zachycena pozice obou komet ve 21:57

 

Zpracování:

150x30sec zpracováno v PixInsight a Adobe Photoshop.
(škoda, že Iontový ohon přesvítil Měsíc den po úplňku)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: C2022 e3 ztf, ČAM


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »