Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Časopis National Geographic Česko a Hvězdárna a planetárium Brno vydává unikátní plakát

Časopis National Geographic Česko a Hvězdárna a planetárium Brno vydává unikátní plakát

V zářijovém vydání časopisu National Geographic Česko vychází unikátní plakát věnovaný nejdůležitější hvězdě ve vesmíru a také světu, který ji obklopuje. Vydání podpořila Hvězdárna a planetárium Brno.  

„Zažíváme jeden objev za druhým, pohled na vesmír se mění téměř před očima a to, co jsme se učili na základní škole už dávno neplatí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Proto jsme rádi podpořili vydání tohoto jedinečného díla s unikátní infografikou. Naši pracovníci a spolupracovníci zajistili odborný překlad do českého jazyka.“
 
„Jsme v podstatě jako děti na pláži, stojíme tam, sebereme pár mušliček a obdivujeme, jak jsou krásné. Všude kolem nás se rozpíná obrovský oceán, a my se najednou můžeme vydat ho prozkoumat,“ cituje šéfredaktor českého vydání National Geographic, Tomáš Tureček, jednu z badatelek zářijového vydání slavného časopisu se žlutým rámečkem.
 
Jedna strana plakátu je věnována Slunci. Naše hvězda se vytvořila před 4,6 miliardami let, když se oblak plynu a prachu smrštil do tělesa, v jehož nitru se spustily termojaderné reakce. Jako zbytky po sobě zanechal planety a další menší tělesa. Na Slunce, tvořené horkým, ionizovaným plynem (plazmatem), připadá 99,86 % hmotnosti celé soustavy. Dominantní portrét Slunce vznikl ze tří fotografií pořízených v roce 2015 krátce po dosažení jednoho z vrcholů aktivity – slunečního maxima. Na české verzi spolupracoval Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Jiří Dušek z Hvězdárny a planetária Brno.
 
V roce 1543 astronom Mikuláš Koperník rozpracoval teorii, že Země obíhá kolem Slunce. Od té doby vědci naše znalosti o Sluneční soustavě neustále zdokonalují. Klíčovou roli sehrála digitální technika, která pomohla identifikovat dříve neznámá, heliocentrická a podivuhodná tělesa. Nové objevy přepsaly náš pohled na vývoj a podobu našeho vesmírného domova a také na to, jak je Sluneční soustava uspořádaná a zároveň chaotická. A právě její anatomii je věnována druhá strana plakátu, na které spolupracoval Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno, stejně jako Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. 
 
Kromě Hvězdárny a planetária Brno vznik plakátu podpořila National Geographic Society, která se zavázala prostřednictvím vědy, průzkumu, vzdělání a vyprávění objevitelských příběhů objasňovat a chránit divy našeho světa. 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »