Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Časopis National Geographic Česko a Hvězdárna a planetárium Brno vydává unikátní plakát

Časopis National Geographic Česko a Hvězdárna a planetárium Brno vydává unikátní plakát

V zářijovém vydání časopisu National Geographic Česko vychází unikátní plakát věnovaný nejdůležitější hvězdě ve vesmíru a také světu, který ji obklopuje. Vydání podpořila Hvězdárna a planetárium Brno.  

„Zažíváme jeden objev za druhým, pohled na vesmír se mění téměř před očima a to, co jsme se učili na základní škole už dávno neplatí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Proto jsme rádi podpořili vydání tohoto jedinečného díla s unikátní infografikou. Naši pracovníci a spolupracovníci zajistili odborný překlad do českého jazyka.“
 
„Jsme v podstatě jako děti na pláži, stojíme tam, sebereme pár mušliček a obdivujeme, jak jsou krásné. Všude kolem nás se rozpíná obrovský oceán, a my se najednou můžeme vydat ho prozkoumat,“ cituje šéfredaktor českého vydání National Geographic, Tomáš Tureček, jednu z badatelek zářijového vydání slavného časopisu se žlutým rámečkem.
 
Jedna strana plakátu je věnována Slunci. Naše hvězda se vytvořila před 4,6 miliardami let, když se oblak plynu a prachu smrštil do tělesa, v jehož nitru se spustily termojaderné reakce. Jako zbytky po sobě zanechal planety a další menší tělesa. Na Slunce, tvořené horkým, ionizovaným plynem (plazmatem), připadá 99,86 % hmotnosti celé soustavy. Dominantní portrét Slunce vznikl ze tří fotografií pořízených v roce 2015 krátce po dosažení jednoho z vrcholů aktivity – slunečního maxima. Na české verzi spolupracoval Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Jiří Dušek z Hvězdárny a planetária Brno.
 
V roce 1543 astronom Mikuláš Koperník rozpracoval teorii, že Země obíhá kolem Slunce. Od té doby vědci naše znalosti o Sluneční soustavě neustále zdokonalují. Klíčovou roli sehrála digitální technika, která pomohla identifikovat dříve neznámá, heliocentrická a podivuhodná tělesa. Nové objevy přepsaly náš pohled na vývoj a podobu našeho vesmírného domova a také na to, jak je Sluneční soustava uspořádaná a zároveň chaotická. A právě její anatomii je věnována druhá strana plakátu, na které spolupracoval Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno, stejně jako Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. 
 
Kromě Hvězdárny a planetária Brno vznik plakátu podpořila National Geographic Society, která se zavázala prostřednictvím vědy, průzkumu, vzdělání a vyprávění objevitelských příběhů objasňovat a chránit divy našeho světa. 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Slunce


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »