Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Česká astronomická společnost je na Instagramu!
Jan Herzig Vytisknout článek

Česká astronomická společnost je na Instagramu!

Logo ČAS
Autor: ČAS

Instagram je v současné době velmi populární sociální sítí, ale na rozdíl od Facebooku na ní dlouhou dobu chyběl účet České astronomické společnosti. To je ale již v současné chvíli minulostí. Od minulého týdne náš instagramový profil úspěšně funguje a nyní na něm můžete nalézt již více než 20 příspěvků s vesmírnou tématikou. Pokud tedy i vy tuto sociální síť využíváte, neváhejte nás začít sledovat! A pokud zatím ne, možná se právě založení našeho účtu stane důvodem, proč s Instagramem začnete.

Již dlouhou dobu úspěšně funguje náš účet na Facebooku, ale zejména v posledních letech Instagram nabírá na popularitě. A protože velké množství lidí nepoužívá Facebook, ale jen Instagram, byla by velká škoda, aby uživatelé Instagramu neměli možnost dozvídat se o vesmírných novinkách, podobně jako je tomu u Facebooku. Navíc se dá tvrdit, že celkově na Instagramu nelze nalézt příliš účtů informujících o astronomii a kosmonautice v českém jazyce. I díky tomu doufáme, že si mnoho lidí k našemu instagramovému účtu najde cestu a podaří se nám tím rozšířit povědomí o vesmíru zase o trochu více.

Každý všední den zveřejňujeme na našem účtu alespoň dva příspěvky, přičemž jeden z nich většinou tvoří upoutávku na nový článek na našem webu, zatímco druhý informuje například o nových snímcích z Hubbleova nebo Webbova dalekohledu. V nejbližší budoucnosti počet příspěvků za den určitě ještě naroste, jelikož se více zaměříme na dění na aktuální noční obloze a v souvislosti s tím budeme zveřejňovat nejnovější fotky od mnoha astrofotografů.

Instagramový účet České astronomické společnosti Autor: Instagram/ Jan Herzig
Instagramový účet České astronomické společnosti
Autor: Instagram/ Jan Herzig

V současné době účet spravuje převážně autor tohoto článku, ale jedním z cílů, kterých prostřednictvím našeho instagramu chceme dosáhnout je, aby se na jeho obsahu mohlo podílet ať už menším či větším dílem mnoho z Vás, našich čtenářů. Pokud byste tedy měli zájem přispět nám nějakou svojí fotografií nebo krátkou informací o aktuálním dění v astronomii a kosmonautice jako takové, neváhejte nás kontaktovat. K tomu využijte mail Jana Herziga, herzig@astro.cz, nebo možnost poslání zprávy našemu účtu na Instagramu.

Pokud Vás tento článek zaujal, neváhejte si na Instagramu hned vyhledat náš účet. Učinit tak můžete buď kliknutím sem nebo do vyhledávače na Instagramu zadejte ceska.astronomicka.spolecnost. Pak už zbývá jen začít nás sledovat a budete každý den v obraze, co se vesmíru týče. Příspěvkům, co Vás zaujmou, nezapomeňte dát To se mi líbí a pokud budete mít nějakou vesmírnou otázku nebo nám budete chtít sdělit cokoliv jiného, využijte k tomu komentáře. A určitě se vyplatí instagramový účet navštívit, i když nás již sledujete na Facebooku nebo jste pravidelnými čtenáři tohoto webu, jelikož část příspěvků, co zveřejňujeme na Instagramu, na našich jiných platformách nenajdete.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká astronomická společnost - Instagram



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: ČAS, Instagram ČAS, Facebook ČAS, Novinky


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »