Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Česká astronomická společnost je na Instagramu!
Jan Herzig Vytisknout článek

Česká astronomická společnost je na Instagramu!

Logo ČAS
Autor: ČAS

Instagram je v současné době velmi populární sociální sítí, ale na rozdíl od Facebooku na ní dlouhou dobu chyběl účet České astronomické společnosti. To je ale již v současné chvíli minulostí. Od minulého týdne náš instagramový profil úspěšně funguje a nyní na něm můžete nalézt již více než 20 příspěvků s vesmírnou tématikou. Pokud tedy i vy tuto sociální síť využíváte, neváhejte nás začít sledovat! A pokud zatím ne, možná se právě založení našeho účtu stane důvodem, proč s Instagramem začnete.

Již dlouhou dobu úspěšně funguje náš účet na Facebooku, ale zejména v posledních letech Instagram nabírá na popularitě. A protože velké množství lidí nepoužívá Facebook, ale jen Instagram, byla by velká škoda, aby uživatelé Instagramu neměli možnost dozvídat se o vesmírných novinkách, podobně jako je tomu u Facebooku. Navíc se dá tvrdit, že celkově na Instagramu nelze nalézt příliš účtů informujících o astronomii a kosmonautice v českém jazyce. I díky tomu doufáme, že si mnoho lidí k našemu instagramovému účtu najde cestu a podaří se nám tím rozšířit povědomí o vesmíru zase o trochu více.

Každý všední den zveřejňujeme na našem účtu alespoň dva příspěvky, přičemž jeden z nich většinou tvoří upoutávku na nový článek na našem webu, zatímco druhý informuje například o nových snímcích z Hubbleova nebo Webbova dalekohledu. V nejbližší budoucnosti počet příspěvků za den určitě ještě naroste, jelikož se více zaměříme na dění na aktuální noční obloze a v souvislosti s tím budeme zveřejňovat nejnovější fotky od mnoha astrofotografů.

Instagramový účet České astronomické společnosti Autor: Instagram/ Jan Herzig
Instagramový účet České astronomické společnosti
Autor: Instagram/ Jan Herzig

V současné době účet spravuje převážně autor tohoto článku, ale jedním z cílů, kterých prostřednictvím našeho instagramu chceme dosáhnout je, aby se na jeho obsahu mohlo podílet ať už menším či větším dílem mnoho z Vás, našich čtenářů. Pokud byste tedy měli zájem přispět nám nějakou svojí fotografií nebo krátkou informací o aktuálním dění v astronomii a kosmonautice jako takové, neváhejte nás kontaktovat. K tomu využijte mail Jana Herziga, herzig@astro.cz, nebo možnost poslání zprávy našemu účtu na Instagramu.

Pokud Vás tento článek zaujal, neváhejte si na Instagramu hned vyhledat náš účet. Učinit tak můžete buď kliknutím sem nebo do vyhledávače na Instagramu zadejte ceska.astronomicka.spolecnost. Pak už zbývá jen začít nás sledovat a budete každý den v obraze, co se vesmíru týče. Příspěvkům, co Vás zaujmou, nezapomeňte dát To se mi líbí a pokud budete mít nějakou vesmírnou otázku nebo nám budete chtít sdělit cokoliv jiného, využijte k tomu komentáře. A určitě se vyplatí instagramový účet navštívit, i když nás již sledujete na Facebooku nebo jste pravidelnými čtenáři tohoto webu, jelikož část příspěvků, co zveřejňujeme na Instagramu, na našich jiných platformách nenajdete.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká astronomická společnost - Instagram



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: ČAS, Instagram ČAS, Facebook ČAS, Novinky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »