Čeští středoškoláci ovládli finále prestižní soutěže NASA v Houstonu
Tým LASAR, zleva Simon Klinga, Boris Brovkin, Richard Nikel, Anna Krebsová a Viktor Adámek, v pozadí mentor Jan Spratek Autor: LASAR
Český tým LASAR zvítězil v celosvětové soutěži Conrad Challenge ve dvou kategoriích ze tří. Před odborníky z NASA a v konkurenci více než dvou tisíc týmů představili řešení, jak restartovat nekomunikující družice na oběžné dráze Země. Stali se jedněmi z mála evropských týmů ve finále a vůbec prvními z České republiky.
„Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ říká zakladatelka soutěže Nancy Conrad, která je manželkou zesnulého Peta Conrada, třetího člověka na Měsíci. Ředitel Space Center Houston William Harris dodává: „Projekty všech 26 finálových týmů mají potenciál posunout svět zase o kousek dál. Tady v Houstonu nám šlo o to, kdo nám dokáže svou práci nejlépe prodat.“ A přesně to se týmu LASAR podařilo. Získali ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích odborné poroty i široké veřejnosti.
Jedním z úkolů finalistů bylo svůj projekt představit na expu návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA. „Nedělají to proto, že je to jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité,“ oceňuje na týmu LASAR astronautka Megan McArthur.
„S naším unikátním řešením budeme schopni vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi,“ vysvětluje projekt vedoucí týmu Simon Klinga. Fyzik Viktor Adámek doplňuje: „Laserovým paprskem zasáhneme solární články satelitu. Ty se odpojí od baterií, která se začne vybíjet. Toto nežádoucí chování systémy družice vyhodnotí jako potřebu pro restart, díky němuž může být chyba vyřešena. V případě našich testů budeme do družice posílat signál, který opraví drobnou softwarovou chybu způsobující problémy s komunikací.”
Členové a mentor týmu LASAR na základě společnosti SpaceX v Boca Chica, odkud startují rakety Super Heavy Starship Autor: LASAR„Celé finále jsme si všichni neskutečně užili. Akce nám přinesla nespočet nových kontaktů nejen na odborníky, ale i další účastníky finále. Výrazně jsme si zlepšili komunikační a prezentační schopnosti v angličtině a poznali ohromnou spoustu super lidí,“ popisuje finanční manažerka projektu Anna Krebsová.
Floridský technologický institut, Menlo College nebo Clarkson University, na všechny tyto školy mají čeští studenti díky svému úspěchu stipendia. „Bylo super se podívat, jak se dělá aerospace za velkou louží. Teď ale letíme zpátky domů, do Čech,“ říká konstruktér laserového ramene Richard Nikel. Mechatronik Boris Brovkin dodává: „Jsme sice prvním týmem ve finále z České republiky, ale rozhodně ne posledním.“
Mentor LASARu Jan Spratek: „Tým je snem každého mentora. Jsou neskutečně pracovití, nevídaně pokorní, naslouchají a chtějí zpětnou vazbu. Tihle dokážou velké věci!“
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
