Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Discord AstroConnect slaví rok od svého založení

Discord AstroConnect slaví rok od svého založení

Logo discord serveru AstroConnect
Autor: Adam Denko

V neděli 17. března 2024 to byl přesně rok od otevření Discord serveru AstroConnect, jehož cílem je propojit zájemce o astronomii, astrofotografii a kosmonautiku v online prostředí. Mnoho takových lidí totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu, planetárium nebo někoho s podobnými zájmy, s nímž by mohli sdílet zkušenosti. Přesně proto byl založen Discord server AstroConnect, který nyní slaví první rok od otevření. K tomuto výročí byla uspořádána i speciální soutěž o vstupenky do science centra iQLANDIA, iQPLANETÁRIA a na hvězdárnu v Brně (Hvězdárna a planetárium Brno). Více informací se dozvíte v tomto článku.  

Na serveru je nyní přes 150 členů – zájemců o astronomii, kosmonautiku a vesmír jako takový. Ti prostřednictvím AstroConnectu sdílí rady a tipy na pořizování co nejlepších astrofotografií. Zároveň sledují významné starty raket nebo například tzv. NLC (Noctilucent Clouds), tedy noční svítící oblaka. Pokud je na nebi šance na potenciálně viditelnou polární záři, na AstroConnectu se o ní dozvíte s dostatečným časovým předstihem. Má-li člen otázku či nějaký problém, může vytvořit nové vlákno do diskuse a probrat to s ostatními. Server založil jeden ze správců našeho Instagramu, Adam Denko. Na jeho zdárném fungování se vedle něj podílí i Jan Herzig, Zdeněk Jánský a Antonín Vřešťál pod dohledem Martina Gembece a Martina Maška.

AstroConnect pravidelně pořádá i mnoho zajímavých akcí a událostí. Jednou z nich je například pravidelný pořad s názvem Astropokec. Při tomto jednou měsíčně konaném hovoru vám administrátoři serveru svojí prezentací shrnou uplynulý měsíc v astronomii a kosmonautice. Také se mimo jiné dozvíte, co zajímavého lze na noční obloze pozorovat. 

Výherní snímek soutěže Astrofotografie měsíce serveru AstroConnect za březen 2024 Autor: Oldřich Špůrek
Výherní snímek soutěže Astrofotografie měsíce serveru AstroConnect za březen 2024
Autor: Oldřich Špůrek

Dalšími pravidelně konanými akcemi jsou soutěže ve fotografii a astrofotografii, při kterých se můžete pochlubit s vašimi snímky nejen hvězdné oblohy. Vítězové soutěží získají speciální roli, kterou uvidí na svém profilu. Soutěž v astrofotografii za březen 2024 vyhrál Oldřich Špůrek s nádherným snímkem komety 12P/Pons-Brooks, zvířetníkového světla a Mléčné dráhy nad Českým Švýcarskem.

A nyní už k samotné speciální soutěži uspořádané na oslavu prvního výročí otevření AstroConnectu. Ta spočívá v krátkém vědomostním kvízu o délce 16 otázek zaměřených na astronomii a kosmonautiku. K jeho vyplnění, které vám zabere kolem 5 minut, můžete používat i internet či další pomůcky. Po uzávěrce soutěže (14. dubna 23:59) náhodně vylosujeme 3 výherce, kteří obdrží již zmíněné hodnotné ceny. První místo získá 1 vstupenku do science centra iQLANDIA a iQPLANETÁRIA v Liberci a 2 vstupenky na Hvězdárnu a planetárium v Brně a zbylá dvě místa obdrží 2 vstupenky na Hvězdárnu a planetárium v Brně. Kompletní podmínky naleznete na Discord serveru AstroConnect nebo přímo v soutěži.

Pokud vás článek zaujal, neváhejte a staňte se součástí naší komunity. Moc rádi vás na serveru uvítáme!

Rádi bychom poděkovali iQLANDII a Hvězdárně a planetáriu Brno za poskytnutí vstupenek.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Pozvánka na server AstroConnect
[2] Odkaz na speciální soutěž
[3] Instagram serveru AstroConnect



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Discord AstroConnect


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »