Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Dotkněte se kosmonautiky z domova

Dotkněte se kosmonautiky z domova

Start rakety Antares

Každý koníček či sport se dá provozovat pasivně, nebo aktivně. Těch, co se aktivně podílejí na kosmonautice není mnoho a nám ostatním zbývá jen závidět. Přitom existuje spousta způsobů, jak se k letům do kosmu alespoň přiblížit. Počínaje studováním materiálů a sledováním živých přenosů, přes návštěvu výstav a hraní her až po sledování reálného kosmického hardwaru a vesmírných těles. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno může obyčejný člověk udělat, aby se dotkl kosmonautiky.

První jmenované – studování materiálů – provádí snad každý čtenář. Pokud by jste ale chtěli zvětšit svůj přísun informací z kosmonautiky, nezbývá než doporučit weby jako Russianspaceweb.com, Spaceflightnow.com, nebo NASA.gov. Neobejdete se zde ale bez znalosti angličtiny. Pro sledování živých přenosů to ale není potřeba, pokud Vám stačí se jen kochat obrazem. Nejznámější je asi NASA TV, kde běží na prvních třech kanálech živé přenosy, dokumenty a reportáže. Na posledním kanálu – HD ISS Views – se můžete podávat na Zemi z výšky 400 kilometrů tak, jak ji vidí posádka ISS. Kamera snímá téměř vždy, pokud není ISS náhodou mimo sledovací stanice nebo se nevyužívá komunikační kanál k důležitějším účelům. SpaceX má také vlastní internetovou televizi, kde vysílá starty svých raket Falcon. Pokud chcete být v obraze, ohledně toho jaký start nadchází, doporučuji subdoménu starty serveru Kosmonautix.cz. Tam najdete souhrn nejbližších startů raket.

Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Pokud Vám nejde přímo o aktuální informace, ale o fakta, doporučuji webovou encyklopedii Astronautix.com, kde najdete troufám si říct téměř každou informaci o kosmonautice. Za zmínku stojí i česká encyklopedie Space 40, studnice mnoha detailů a životní dílo předního českého popluarizátora Antonína Vítka. Velmi užitečná je také výše zmíněna stránka Russianspaceweb.com, kde se dozvíte velké množství informací o ruské a sovětské kosmonautice.

Čtení je ale to nejmenší, co člověk může udělat. Velmi oblíbenou činností se stává pozorování přeletů různých satelitů a hlavně ISS. Stačí pouze navštívit naši stránku Družice. Nebo přímo na stránce heavens-above.com vybrat v pravém horním rámečku svou polohu (případně jazyk – v nabídce nechybí čeština ani slovenština) a poté jen v menu jednu ze „zajímavých družic“ nebo z databáze družic zvolit jakoukoliv jinou. Na stránce kterékoliv družice se nalézá tabulka se všemi viditelnými přelety a v horním menu si můžete zobrazit spoustu dodatečných informací, jako je třeba aktuální oběžná dráha. Při rozkliknutí konkrétního přeletu uvidíte mapku noční oblohy, kde je vyznačena dráha přeletu. Poté se stačí pouze podívat na nebe a v daný čas hledat pohybující se hvězdu, která ve skutečnosti není hvězda. Lze sledovat také zajímavé přiblížení dvou vesmírných těles (například ISS a Progress) nebo záblesky družic Iridium.

Ještě více můžete udělat, pokud se začnete věnovat amatérské astronomii. Dalekohled, se kterým se dají pozorovat třeba planety, Měsíc nebo dokonce i některé jasnější DSO (Deep Space Objects – objekty hlubokého vesmíru, například galaxie, mlhoviny atp) se dá koupit přibližně za 4000. Nesmíte od něj očekávat, že uvidíte obrázek jaký pořizuje Hubbleův teleskop, nebo výkonné pozemské observatoře, ale ten pocit, že vidíte miliony kilometrů daleko, Vám nic nenahradí.

Let stanice ISS a planety Venuše a Jupiter Autor: Jiří Šíp
Let stanice ISS a planety Venuše a Jupiter
Autor: Jiří Šíp
Člověk by si řekl, že k raketám se dostane blízko dostane leda tak při exkurzi nebo v muzeu, ale modelové rakety jsou dostupné téměř každému! A není to žádná špičková raketová věda. Moment, špatné přirovnání… Postavit si vlastní raketku dokáže každý, kdo má za sebou fyziku na základní škole a ani to není podmínka! Jako palivo se dá použít obyčejný cukr a okysličovadlo se dá koupit v každé lepší drogerii nebo zahradnictví. Vypouštět můžete i z louky za městem, odlehlá poušť není potřeba. A stejně jako u jiných koníčků, existuje rozsáhlá komunita, kde se můžete chlubit svými výtvory, či požádat o radu. Pro spoustu videí, návodů a diskuzních fór stačí na internetu vyhledat hesla sugar rocket, candy rocket, model rocket a podobné.

Říkáte si, že s tak nebezpečnými věcmi jako výbušniny nechcete mít nic společného? Není problém, jako palivo použijte vodu! Nefunguje to sice jako klasické palivo, ale voda je pod tlakem vyháněna ven a podle zákonu akce a reakce musí dojít k pohybu. I z těchto raket (zvaných vodní) lze skládat vícestupňové nosiče, vyvíjet pro ně elektroniku, řízení, padáky…

Pokud si chcete hrát s raketami, ale doma Vám to přijde pohodlnější, lze využít některou z počítačových her. Například hra Orbiter, která je zdarma. Jedná se o realistický simulátor vesmírných letů. Tato hra je určena spíše pro zkušenější hráče, ale na druhou stranu je velmi realistická. Další hra se kterou si můžete zahrát na astronauty je Kerbal Space Program. Zde nejenže létáte do vesmíru po celém planetárním systému, ale dokonce si zde můžete (nebo spíš musíte) stavět vlastní rakety. Hra je taktéž vybavena reálným fyzikálním modelem, ale jedná se o takzvanou Sandbox hru, kde není určen cíl a vy si ho musíte vymyslet sami. Hra se dá zakoupit za 40€.



Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Radim Fedič

Narodil se v roce 2000 a žije v Orlové. Zajímá se o informatiku a elektrotechniku, což se také odrazilo na oboru, pro který se rozhodl. V roce 2013 se zakoukal do hry Kerbal Space Program, která ho uchvátila natolik, že se začal věnovat kosmonautice, odkud je to k astronomii jen malý krok. Pár let na to si pořídil první (a snad ne poslední) refraktor, se kterým nakukuje do tajů vesmíru.

Štítky: Kosmonauti, Engine


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »