Nerudovy Písně kosmické a astronaut A. Feustel v raketoplánuPo úspěšné misi letu amerického raketoplánu STS 125 k Hubbleovu kosmickému dalekohledu se posádka vrátila šťastně na Zemi a s ní také předměty v osobních balíčcích astronautů. Přinášíme Vám fotografii z paluby raketoplánu, na které je astronaut Andrew Feustel a v beztížném stavu vedle něj Nerudovy Písně kosmické.
Ty vzal na palubu raketoplánu jako předmět vybraný na Astronomickém ústavu AV ČR a symbolizující vztah Jana Nerudy k ondřejovské observatoři, k astronomii a k věčným otázkám ve výzkumu vesmíru.
Na snímku je vidět v průhledu okénky raketoplánu Země s oblačností. V současné době dojednává Astronomický ústav s Andrew Feustelem jeho návštěvu České republiky v létě tohoto roku. Písně kosmické, které se podívaly k Hubbleovu dalekohledu, budou vystaveny na observatoři v Ondřejově.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.