Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně.
Autor: Jihlavská astronomická společnost

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.

STAV VÝUKY ASTRONOMIE

Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze. Autor: Radek Kříček
Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze.
Autor: Radek Kříček
Výuka astronomie na našich školách prošla během druhé poloviny 20. století několika proměnami. Zdálo by se, že načas jí bylo přáno více než v současnosti a na několik let povýšila i na povinný předmět v rámci základní docházky. V současnosti se výuka na všech typech základních a středních škol řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Jsou to dokumenty, které zavádějí jako hlavní cíl školní výuky získání jistých dovedností zvaných klíčové kompetence. Součástí dokumentů jsou dále očekávané výstupy a učivo sloužící k jejich dosažení. Zde je dokument konkrétnější, nevyrovná se však původním osnovám, na jejichž používání je dnes ještě mnoho učitelů navyklých. Je na každé jednotlivé škole, jak moc jednotlivá témata rozpracuje do školních vzdělávacích programů, kterými se pak reálná výuka řídí (nebo by alespoň podle zákona měla).

Tento systém může přinášet řadu výhod i nevýhod, jisté však je, že poskytuje školám větší míru svobody. Na jednu stranu astronomie téměř vymizela z rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, na stranu druhou školy mohou zařazovat témata, která v přehledu učiva nejsou výslovně zmíněna a výuku astronomie oproti minulosti dokonce posílit. Zajímavé je, že v  rámcových vzdělávacích programech pro mnoho typů středních odborných škol je astronomie zastoupena výrazně více než v případě gymnázií.

ASTRONOMIE VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKY

Učitelé naklonění astronomii pak mohou zařazovat vesmírem inspirované aktivity do výuky nejrůznějších partií nejen fyziky, ale i matematiky a dokonce jiných předmětů jako je dějepis, výtvarná výchova apod. Na toto téma vyšla již řada publikací a článků, které shrnujeme v delší verzi tohoto textu. Důležitá je samozřejmě role internetu, kde existuje velké množství materiálů v českém a především anglickém jazyce. Jmenujme například databázi aktivit AstroEdu, kterou spravuje přímo Mezinárodní astronomická unie a kde všechny nápady, které učitel může v hodině využít, byly posouzeny odborníky na astronomii i vzdělávání. Pomocníkem se stávají i tablety a mobilní telefony, kde lze spustit rozrůstající se množství astronomických aplikací.

ASTRONOMIE V MIMOŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Naším hlavním cílem je podat ucelený přehled o astronomickém vzdělávání mimo školu, tedy převážně české popularizaci. Navazujeme tak na zveřejnění astronomické mapy, kde najdeme řadu zajímavých míst. Ne všechny možnosti astronomického vyžití je však možné do mapy zanést. V článku tedy naleznete informace širší, ačkoli ne tak detailní. Na tomto místě jmenujme alespoň několik dalších důležitých příspěvků k osvětě.

Pozorování zatmění Slunce v Děčíně. Autor: Radek Kříček
Pozorování zatmění Slunce v Děčíně.
Autor: Radek Kříček
Astronomické soutěže, které řeší účastníci z velké části doma, probíhají v současnosti tři. Nejrozšířenější je Astronomická olympiáda, které se od roku 2003 účastní každý rok tisíce zájemců. Kromě toho pokračuje druhým školním rokem český Astronomický korespondenční seminář Astronomického klubu Bratislava a doplňuje tak staršího slovenského předchůdce. Konečně zcela novým nápadem je projekt Astronomický rok, Sekce pro děti a mládež ČAS. Připravené projektové hodiny a náměty na domácí pokusy jsou zde doplněny soutěží o nejlépe zpracovaná pozorování noční oblohy.

Z pohodlí domova je dnes možné astronomii studovat prostřednictvím online kurzů, kde si účastníci nejen rozšíří obzory, ale mohou se naučit třeba i počítačovému modelování. Na počítači dnes mohou zájemci lovit exoplanety, planetky, nebo poskytnout výpočetní výkon na pátrání po stále unikajících gravitačních vlnách či modelování tvarů asteroidů, kterými se zabývají čeští vědci na Akademii věd a Karlově univerzitě.

Kromě výše zmíněných možností v hlavním článku naleznete tipy, jak si najít nejbližší astronomický kroužek, kam nahlédnout při výběru vhodné astronomické literatury, nebo která česká planetária se dnes chlubí moderní projekční technikou.

Tento článek je v současnosti pod názvem „Astronomie ve škole a mimo školu“ posuzován v rámci recenzního řízení časopisu Matematika-fyzika-informatika. Zde jste si mohli přečíst jeho stručný výtah. Celý text včetně doporučené literatury najdete, jak již bylo zmíněno, na speciální stránce v sekci Rady na Astro.cz. Rozbor vznikl díky podpoře grantu SVV 260220 Karlovy univerzity.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zevrubný průzkum astronomie ve výuce - stránka Astro.cz
[2] Interaktivní mapa astronomie v Česku
[3] Jak se stát astronomem? (článek Jiřího Grygara)



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Hlubinami vesmíru, Didaktika astronomie, Astronomická olympiáda, Okna vesmíru dokořán, Výuka


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »