Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Teorie panspermie předpokládá, že život může být transportován mezi hvězdami

Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Cyklus zakončíme panelovou diskuzí na téma život ve vesmíru.

O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.

Kapacita přednáškové místnosti je omezena na 40 míst, proto budeme přednášky a panelovou diskuzi také přenášet online. "Přijďte" tedy i vy, kdo jste zdálky, prostě se jenom připojte na Akademii věd. Vstup pro návštěvníky, kteří osobně přijdou, je zdarma.

Jednotlivé přednášky:

Úterý 12. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Dr. Michal Bursa (Astronomický ústav AV ČR)  - Je ve vesmíru život? A pokud ano, kde?

Jaké jsou vyhlídky na nalezení života mimo Zemi? Najdeme dříve my cizí civilizace nebo najdou ony nás? A jak je to s výjimečností života na Zemi - je to neopakovatelná událost nebo nevyhnutelný důsledek přítomnosti organických sloučenin?

Dr. Petr Kabáth  (Astronomický ústav AV ČR)  - Jak hledat exoplanety a nejlépe ty, kde by se mohl vyskytovat život?

Jak hledáme planety mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanety? Kolik jich může být? Jak to na exoplanetách vypadá? Jak zjistíme, zda na nově objevené exoplanetě existuje atmosféra, případně život? Jakými přístroji exoplanety objevujeme a co nás na poli exoplanet čeká v příští dekádě? Jak se zapojuje ČR do výzkumu exoplanet?

Čtvrtek 21. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám. Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi
Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám.
Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi

Dr. Martin Ferus (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) - Vznik života ve vesmíru

Je lidstvo i život sám skutečným biblickým zázrakem nebo je důsledkem přesně daných a nevyhnutelných geochemických a evolučních procesů tak, jako například vznik diamantu, který je také vzácný a drahý, přesto zcela jistě nikoliv zázračný? Dokážeme někdy život připravit ve zkumavce stejně jako současní technologové vyrábějí syntetické diamanty? A jak vlastně první život na Zemi vypadal? Je skutečně pravdou, že to byla pouhá dědičná informace, která „ožila“ tím, že projevila základní vlastnost přisuzovanou živým strukturám, tedy dědičně replikovala sebe samu? A nebylo za tím něco víc? A kde se vůbec vzal materiál pro vznik života? Dorazil z vesmíru, vznikl tady na Zemi?

Cyklus ukončíme panelovou diskuzí s přednášejícími. V panelové diskuzi budete mít prostor ptát se na cokoliv, co jste kdy chtěli vědět o životě ve vesmíru.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Život ve vesmíru


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »