Na brněnské Kraví hoře zazáří Heliosféra
Tak jsme se konečně dočkali! Lunalón, Terralónu a Marsmeloun letos doplní model toho nejdůležitějšího tělesa v celém vesmíru – model Slunce nazvaný Heliosféra. Na Kraví horu se na ni přijďte podívat od pondělí 11. července do neděle 17. července nebo od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna 2022.
„Je téměř jisté, že Heliosféra bude posledním obřím modelem, který předvedeme veřejnosti,” komentuje nejnovější přírůstek Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Ostatní tělesa Sluneční soustavy bohužel nejsou tak fotogenická, tedy Merkur, Venuše, Uran či Neptun, nebo nejsou tak detailně zmapována, to je případ Jupiteru či Pluta, nebo je není možné vyrobit, to je případ Saturnu a jeho ladných prstenů. Proto jsme vybrali právě Slunce.”
Nebude se však jednat o prostou, mírně nažloutlou kouli, jejíž dokonalý tvar naruší několik málo skvrn. Návštěvníkům se předvede sluneční podoba v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy: Třeba celá řada mimořádně silných erupcí, tedy výtrysků žhavého plazmatu, tmavých filamentů (výrony chladnější hmoty vláknitého tvaru) či velkých koronálních děr, což jsou oblasti, z nichž sluneční vítr „vyfoukává” materiál do okolního kosmického prostoru.
Na modelu Heliosféry spolupracoval Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno a Jan Machát s Michalem Oklešťkem z uskupení VISUALOVE. Již tradičně vznikl v brněnských dílnách Kubíček Factory.
„I když jde z naší strany již o čtvrtý model tělesa Sluneční soustavy, práce na něm nebyla nijak rutinní, natožpak jednoduchá. Snažili jsme se vychytat všechny mouchy a společně s Pavlem Karasem odladit výslednou podobu textury. Musí totiž zaujmout svým vzhledem a současně musí být zřejmé, že jde o model Slunce,“ dodává Michal Okleštěk.
„Unikátní textura je ale především výsledkem aplikované matematiky, trpělivosti a také umu,“ prozrazuje Pavel Karas. „K jejímu sestavení totiž bylo nezbytné získat z archivu NASA a následně složit celkem 84 750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014, o celkovém objemu 2,6 TB. Stejné místo na harddisku by zabralo asi 750 celovečerních filmů. Není tedy divu, že textura vznikala zhruba dva a půl měsíce.”
Heliosféra vznikla díky kosmické sondě Solar Dynamics Observatory, která se pohybuje kolem naší planety ve výšce 36 tisíc kilometrů na tzv. geosynchronní dráze. Vybavena je především čtveřicí dalekohledů, díky nimž pořizuje 24 hodin denně záběry Slunce na mnoha vlnových délkách – od měkkého rentgenového záření až po viditelné světlo.
„Všechny snímky byly zpracovány matematickou metodou, navrženou brněnským matematikem, profesorem Miloslavem Druckmüllerem,” popisuje autor textury Pavel Karas. „Následně je bylo nutné pečlivě zarovnat a spojit. Výsledný složený portrét jsem dodatečně obarvil a ručně retušoval, neboť i přes veškerou snahu obsahoval četné rušivé artefakty.”
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
