Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Kalendáře a ročenka 2019
Autor: Astro.cz

Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.

Velkoformátový vesmírný kalendář 2019

Už přemýšlíte o dárku ke konci roku? Kdo by nechtěl velký nástěnný kalendář s vesmírem… Na 12 kvalitních křídových lesklých listech o rozměrech 50×35 cm najdete fotografie Petra Horálka s tematickým rozložením s ohledem na astronomické zajímavosti v průběhu roku 2019. Na stěně se tak budete moci kochat Mléčnou dráhou, zatměními nebo třeba nočními svítícími oblaky.

Kalendář Vesmír 2019. Autor: Petr Horálek.
Kalendář Vesmír 2019.
Autor: Petr Horálek.

Ke každému hvězdnému portrétu je samozřejmě připojena prozaická popiska, v některých případech upozorňující přímo na úkaz, o který byste neměli v daném měsíci rozhodně přijít! Prohlédněte si upoutávkový náhled níže nebo jednotlivé listy na webu Petra Horálka. Pokud máte o nástěnný kalendář zájem, kontakt je horalek.peter@gmail.com.

Stolní Hvězdářský kalendář 2019

Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře Autor: Miroslav Matoušek
Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře
Autor: Miroslav Matoušek
Hvězdářský kalendář je každoročním doplňkem pracovních stolů mnoha astronomů. Ukazuje fáze Měsíce pro každý den a každých 14 dní můžete vidět jinou fotografii vesmíru i s popisem. Upozorňuje také na očekávané události. Obsahuje 26 barevných fotografií.

Připomíná také důležité milníky astronomie a zejména kosmonautiky z minulosti. V roce 2019 jistě neopomene krásné kulaté 50. výročí prvního úspěšného letu člověka na Měsíc. Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969 se dvěma muži na palubě. První krok člověka na jiném kosmickém tělese, než je Země, sledovala celé planeta.

Autorem Hvězdářského kalendáře je Jiří Matoušek, objednávat lze u firmy Supra Praha, popř. na hvězdárnách.

Hvězdářská ročenka 2019

Obálka Hvězdářské ročenky 2019 Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Obálka Hvězdářské ročenky 2019
Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Chcete vědět, kdy astronomové očekávají největší aktivitu meteorických rojů? Jaké komety roku 2019 ozdobí noční oblohu? Odkud budou pozorovatelná úplná či částečná zatmění Slunce a Měsíce? Přesně vypočítané údaje těchto i jiných úkazů přináší Hvězdářská ročenka. Tato publikace s tradicí od roku 1921 je pomocníkem každého astronoma.

V ročence můžete najít časy východů a západů Slunce a Měsíce pro každý den v roce, tabulku soumraků pro každých 10 dní, tabulku fází Měsíce, tabulky a grafy viditelnosti planet vždy po 5 dnech. Pro čtyři nejjasnější Jupiterovy měsíce si můžete prohlédnout jejich polohy na dráze kolem planety včetně seznamu očekávaných zákrytů, zatmění a přechodů. Ročenka nezapomíná ani na výpočet poloh a jasností trpasličích planet a planetek. Upozorňuje také na zajímavé proměnné hvězdy.

Nechybí informace o jedinečném úkazu roku 2019 - přechodu Merkuru přes sluneční disk. Hvězdářská ročenka podrobně popisuje kdy přesně k úkazu dojde a kudy bude planeta Merkur přes Slunce přelétat. K úkazu dojde 11. listopadu 2019, na další si musíme počkat 13 let!

Hvězdářská ročenka obsahuje řadu tabulek a grafů. V posledních letech je doplněna o online část, ke které získá každý přístup zakoupením tištěné publikace. Součástí ročenky je i CD. Všechny předpovědi, tabulky i grafy tak má uživatel možnost využívat i elektronicky, některé z grafů jsou interaktivní. Hvězdářská ročenka vychází příští týden. Vydavatelem je Hvězdárna a planetárium Praha.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie Petra Horálka
[2] Hvězdárna a planetárium Praha



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kalendář 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »