Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  NanoKam: Výlet do biodiverzity on-line

NanoKam: Výlet do biodiverzity on-line


Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno mimořádně - v rámci Dnů elektronové mikroskopie - uvádí pořad Nanokam: Výlet do biodiverzity. Ke zhlédnutí je z pohodlí domova - na počítači nebo chytré televizi. 

Podívejte se do zrcadla. Co vidíte? Svět nejrůznějších krajin s podivuhodnými výkyvy počasí? Hluboká údolí, nečekané praskliny, nedozírné pláně, vysoké hory, neprostupné džungle a kyselá jezera? Dravé šelmy, pasoucí se vegetariány nebo proměnlivé chiméry?

Bakterie E-coli Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Bakterie E-coli
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Že máte před sebou pouze vlastní tvář? Nenechte se mýlit! Průměrný člověk je hostitelem 100 biliónů bytostí s celkovou hmotností kolem čtyř kilogramů. Některé z nich jsou škodlivé – jedna jediná bakterie o hmotnosti 0,000 000 000 000 01 gramu zabije 100 000 gramů těžkého člověka. Drtivá většina z nich ale patří mezi kladné hrdiny – vyrábějí látky nezbytné pro naši existenci, přeměňují nám potravu do využitelné podoby, anebo se snaží držet zkrátka všechny naše nepřátele. Mikroskopické kreatury z mnoha říší kontrolují všechno, co děláme. Nemůžeme bez nich žít. Nikdy nejsme sami.

SLEDUJTE  VIDEO

Představení NanoKam je výletem do fantastického království bakterií, nejpočetnějších organismů na této planetě. Ale také do světa prvoků i hub, které nám vyrábí plísňový sýr, chléb či pivo. Stejně jako větších organismů – třeba mšic a mravenců. Zblízka uvidíme živočichy, jejichž armády projdou uchem jehly a jejichž vesmírem jsou naše těla. Poznáme neobyčejný svět buněk i virů. To vše díky unikátním vizualizacím založeným na reálných záběrech z elektronových mikroskopů.

NanoKam nabízí jiný rozměr reality, která se neměří ani v metrech, ani v centimetrech, ani v milimetrech, nýbrž v mikrometrech. NanoKam pochází z dílny tvůrčího týmu producentské společnosti El Exilio SL. Namluvili Jana Musilová, Vojtěch Blahuta a Aleš Slanina.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »