Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  NanoKam: Výlet do biodiverzity on-line

NanoKam: Výlet do biodiverzity on-line


Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno mimořádně - v rámci Dnů elektronové mikroskopie - uvádí pořad Nanokam: Výlet do biodiverzity. Ke zhlédnutí je z pohodlí domova - na počítači nebo chytré televizi. 

Podívejte se do zrcadla. Co vidíte? Svět nejrůznějších krajin s podivuhodnými výkyvy počasí? Hluboká údolí, nečekané praskliny, nedozírné pláně, vysoké hory, neprostupné džungle a kyselá jezera? Dravé šelmy, pasoucí se vegetariány nebo proměnlivé chiméry?

Bakterie E-coli Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Bakterie E-coli
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Že máte před sebou pouze vlastní tvář? Nenechte se mýlit! Průměrný člověk je hostitelem 100 biliónů bytostí s celkovou hmotností kolem čtyř kilogramů. Některé z nich jsou škodlivé – jedna jediná bakterie o hmotnosti 0,000 000 000 000 01 gramu zabije 100 000 gramů těžkého člověka. Drtivá většina z nich ale patří mezi kladné hrdiny – vyrábějí látky nezbytné pro naši existenci, přeměňují nám potravu do využitelné podoby, anebo se snaží držet zkrátka všechny naše nepřátele. Mikroskopické kreatury z mnoha říší kontrolují všechno, co děláme. Nemůžeme bez nich žít. Nikdy nejsme sami.

SLEDUJTE  VIDEO

Představení NanoKam je výletem do fantastického království bakterií, nejpočetnějších organismů na této planetě. Ale také do světa prvoků i hub, které nám vyrábí plísňový sýr, chléb či pivo. Stejně jako větších organismů – třeba mšic a mravenců. Zblízka uvidíme živočichy, jejichž armády projdou uchem jehly a jejichž vesmírem jsou naše těla. Poznáme neobyčejný svět buněk i virů. To vše díky unikátním vizualizacím založeným na reálných záběrech z elektronových mikroskopů.

NanoKam nabízí jiný rozměr reality, která se neměří ani v metrech, ani v centimetrech, ani v milimetrech, nýbrž v mikrometrech. NanoKam pochází z dílny tvůrčího týmu producentské společnosti El Exilio SL. Namluvili Jana Musilová, Vojtěch Blahuta a Aleš Slanina.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »