Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Noc vědců na Fyzikálním ústavu

Noc vědců na Fyzikálním ústavu

Fluorescenční detektor spršek kosmického záření na Observatoři Pierra Augera v Argentině
Autor: Fyzikální ústav AV ČR

K letošnímu, již třináctému ročníku celoevropské Noci vědců se připojuje i Fyzikální ústav. V průběhu Noci vědců budou v pátek 6. 10. otevřeny brány našich pracovišť na Slovance, v Cukrovarnické a Dolních Břežanech, kde budete moci navštívit přednášky našich výzkumných pracovníků a na vlastní oči spatřit laboratoře, v nichž se dělá špičková věda. Máme pro vás připraveny exkurze s pokusy do našich laboratoří vhodné pro rodiny s dětmi, interaktivní exponáty a workshopy pro starší, přednášky a diskuze s vědci pro širokou veřejnost či specializovaný program pro studenty fyziky. Objevte kouzla fyziky ve světě kolem nás v neopakovatelné atmosféře nočních hodin!

Z důvodu omezené kapacity našich laboratoří doporučujeme rezervaci místa na exkurzích na portálu rezervace.fzu.cz. Těšíme se na Vás!

Pracoviště Slovanka 

Vstup z ulice Pod vodárenskou věží 1, Praha 8 - odkaz na mapu.

TAJEMSTVÍ VESMÍRU A MIKROSVĚTA
Speciální noční přednáška o vzniku a vývoji našeho vesmíru a o souvislosti raného vesmíru se zkoumáním nejmenších částic hmoty na urychlovačích.

Kapacita: 80 míst
Čas: Přednáška bude začínat v 18:00 a 20:00, délka cca 1 hodina
 
MIKROSTRUKTURA VĚCÍ 
Studium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihujících studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod. 

Kapacita: 10 míst
Čas: 18:00, 19:15, 20:30, délka exkurze cca 1 hodina

KOVY S TVAROVOU PAMĚTÍ 
V tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. 
Materiály s tvarovou pamětí jsou moderní materiály vyvíjené pro své neobvyklé funkční vlastnosti, jako jsou: tvarová paměť, schopnost vyvolat mechanický pohyb či působit vratně na své okolí silou při vyvolané změně teploty, elektrického či magnetického pole. Materiály s tvarovou pamětí mohou být kovy, ale i polymery, keramiky a nejrůznější hybridní kompozity uměle vyrobené z těchto materiálů. V technických zařízeních mohou nahradit složitější zařízení jako spínače či motory, jejich ovládání je jednoduché a lze je v podstatě libovolně zmenšovat. Během krátké návštěvy budou vysvětleny principy, metody studia a technické využití jevů tvarové paměti v kovech, související s tepelně řízenou martenzitickou fázovou transformací, principy aktuace pomocí magnetického pole v kovech a kompozitech, či funkce elektroaktivních polymerů. Nerozumíte některému z těchto termínů? Nebojte, vše vysvětlíme.

Kapacita: 10 míst
Čas: 18:00, 19:15, 20:30, délka exkurze cca 1 hodina

Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR

Pracoviště Cukrovarnická

Cukrovarnická 10, Praha 6 - odkaz na mapu

BUŘTY, LASERY, ATOMY – FYZIKA VŠEMI SMYSLY
Chcete na vlastní kůži zažít, co obnáší fyzika? Laureát Nobelovy ceny Richard Feynman tvrdí: „Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“  My vám chceme ukázat, proč kvůli fyzice stojí za to trávit dlouhé hodiny a dny v temných laboratořích. Pokud s námi strávíte večer ve Fyzikálním ústavu, uvidíte nejen špičkové vědecké přístroje, ale hlavně se dozvíte a vyzkoušíte, jak se s nimi doopravdy pracuje. Nečekejte sáhodlouhé odborné přednášky, ale opravdovou vědu - měření se skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM), mikroskopem atomárních sil (AFM) a Ramanovým spektrometrem, vše pod vedením vědeckých pracovníku FzÚ. Pomocí praktických experimentů odhalíte mikrostrukturu, chemické složení a elektrické vlastnosti zkoumaných předmětů. Celovečerní pětihodinový program se skládá ze třech přibližně hodinových bloků věnovaných fyzice vědecké, které dále doplní fyzika nevážná (ale neméně zábavná :) - pokusy s tekutým dusíkem, propan butanem... Pokud to počasí dovolí, opečeme si ke společnému bádání špekáčky.

Kapacita: 20 míst
Čas: 18:00 – 23:00, rezervace povinná

Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR

 

Pracoviště Dolní Břežany 

Laserové centrum ELI Beamlines: Za Radnicí 835, 252 41 Dolní Břežany, www.eli-beams.eu/cs, 18:00 - 23:00
Laserové centrum HiLASE: Za Radnicí 828, 252 41 Dolní Břežany, www.hilase.cz, 18:00 - 22:00

Přijďte se podívat do moderních budov laserových center a poznejte laser jako unikátní zdroj světla a energie! Ocitnete se ve světě technologií využívajících ultraintenzivní a vysokovýkonové lasery, kterými budou vědci v laboratořích schopni např. urychlovat částice, vytvářet podmínky ke studiu procesů odehrávajících se v nitru obřích plynných planet nebo „fotografovat“ průběh velice rychlých chemických reakcí. 
Při komentovaných prohlídkách nahlédnete do supermoderní laserové laboratoře a navštívíte experimentální haly. Ukážeme vám, jak laser funguje, čím je laserové záření jedinečné a co mu umožnilo prosadit se v takřka všech odvětvích lidské činnosti. Představíme roli laserů v každodenním životě, v současném průmyslu i ve vědě. Setkáte se s našimi špičkovými vědci, kteří vám přiblíží svůj výzkum i životní příběh. Vyzkoušíte si experimentování se světlem, cestování laserového paprsku laserovým bludištěm, lovení světelných mečů, nacvičíte si práci v laserové laboratoři a mnoho dalšího.

Přednášky

18:00 – 19:00

Laser: supernástroj člověka 21. století – 100, ELI
Mgr. Michal Vyvlečka (HiLASE, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
budova centra ELI Beamlines

19:30 – 20:30

Laserové aplikace ve všedním i nevšedním životě
Ing. Martina Žáková (ELI Beamlines, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
Ing. Jan Brajer (HiLASE, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
budova centra HiLASE

20:30 – 21:30 

Femtosekundové lasery v biologii a chemii: studium dynamiky chemických procesů
Mgr. Miroslav Kloz, Ph.D. (ELI Beamlines, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
budova centra ELI Beamlines

Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR

 

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Současný program ústavu zahrnuje šest oblastí: fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku, fyziku plazmatu a laserovou fyziku, kterým odpovídá členění do vědeckých sekcí. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Noc vědců se zapojí čtyři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a z laserových center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech.  

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.



O autorovi

Milada Moudrá

Milada Moudrá

Po absolvování Astronomického kurzu působila jako demonstrátorka na Štefánikově hvězdárně v Praze a byla aktivní členkou Pražské pobočky a Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Vystudovala ochranu životního prostředí a aktivně se zabývá problematikou světelného znečištění. V současné době pracuje na Fyzikálním ústavu AV ČR a ve volném čase se zabývá létáním na větroních.

Štítky: Noc vědců, Fyzikální ústav AV ČR, Evropská noc vědců, Noc vědců 2017


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »