Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Noc vědců na Fyzikálním ústavu

Noc vědců na Fyzikálním ústavu

Fluorescenční detektor spršek kosmického záření na Observatoři Pierra Augera v Argentině
Autor: Fyzikální ústav AV ČR

K letošnímu, již třináctému ročníku celoevropské Noci vědců se připojuje i Fyzikální ústav. V průběhu Noci vědců budou v pátek 6. 10. otevřeny brány našich pracovišť na Slovance, v Cukrovarnické a Dolních Břežanech, kde budete moci navštívit přednášky našich výzkumných pracovníků a na vlastní oči spatřit laboratoře, v nichž se dělá špičková věda. Máme pro vás připraveny exkurze s pokusy do našich laboratoří vhodné pro rodiny s dětmi, interaktivní exponáty a workshopy pro starší, přednášky a diskuze s vědci pro širokou veřejnost či specializovaný program pro studenty fyziky. Objevte kouzla fyziky ve světě kolem nás v neopakovatelné atmosféře nočních hodin!

Z důvodu omezené kapacity našich laboratoří doporučujeme rezervaci místa na exkurzích na portálu rezervace.fzu.cz. Těšíme se na Vás!

Pracoviště Slovanka 

Vstup z ulice Pod vodárenskou věží 1, Praha 8 - odkaz na mapu.

TAJEMSTVÍ VESMÍRU A MIKROSVĚTA
Speciální noční přednáška o vzniku a vývoji našeho vesmíru a o souvislosti raného vesmíru se zkoumáním nejmenších částic hmoty na urychlovačích.

Kapacita: 80 míst
Čas: Přednáška bude začínat v 18:00 a 20:00, délka cca 1 hodina
 
MIKROSTRUKTURA VĚCÍ 
Studium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihujících studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod. 

Kapacita: 10 míst
Čas: 18:00, 19:15, 20:30, délka exkurze cca 1 hodina

KOVY S TVAROVOU PAMĚTÍ 
V tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. 
Materiály s tvarovou pamětí jsou moderní materiály vyvíjené pro své neobvyklé funkční vlastnosti, jako jsou: tvarová paměť, schopnost vyvolat mechanický pohyb či působit vratně na své okolí silou při vyvolané změně teploty, elektrického či magnetického pole. Materiály s tvarovou pamětí mohou být kovy, ale i polymery, keramiky a nejrůznější hybridní kompozity uměle vyrobené z těchto materiálů. V technických zařízeních mohou nahradit složitější zařízení jako spínače či motory, jejich ovládání je jednoduché a lze je v podstatě libovolně zmenšovat. Během krátké návštěvy budou vysvětleny principy, metody studia a technické využití jevů tvarové paměti v kovech, související s tepelně řízenou martenzitickou fázovou transformací, principy aktuace pomocí magnetického pole v kovech a kompozitech, či funkce elektroaktivních polymerů. Nerozumíte některému z těchto termínů? Nebojte, vše vysvětlíme.

Kapacita: 10 míst
Čas: 18:00, 19:15, 20:30, délka exkurze cca 1 hodina

Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR

Pracoviště Cukrovarnická

Cukrovarnická 10, Praha 6 - odkaz na mapu

BUŘTY, LASERY, ATOMY – FYZIKA VŠEMI SMYSLY
Chcete na vlastní kůži zažít, co obnáší fyzika? Laureát Nobelovy ceny Richard Feynman tvrdí: „Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“  My vám chceme ukázat, proč kvůli fyzice stojí za to trávit dlouhé hodiny a dny v temných laboratořích. Pokud s námi strávíte večer ve Fyzikálním ústavu, uvidíte nejen špičkové vědecké přístroje, ale hlavně se dozvíte a vyzkoušíte, jak se s nimi doopravdy pracuje. Nečekejte sáhodlouhé odborné přednášky, ale opravdovou vědu - měření se skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM), mikroskopem atomárních sil (AFM) a Ramanovým spektrometrem, vše pod vedením vědeckých pracovníku FzÚ. Pomocí praktických experimentů odhalíte mikrostrukturu, chemické složení a elektrické vlastnosti zkoumaných předmětů. Celovečerní pětihodinový program se skládá ze třech přibližně hodinových bloků věnovaných fyzice vědecké, které dále doplní fyzika nevážná (ale neméně zábavná :) - pokusy s tekutým dusíkem, propan butanem... Pokud to počasí dovolí, opečeme si ke společnému bádání špekáčky.

Kapacita: 20 míst
Čas: 18:00 – 23:00, rezervace povinná

Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR

 

Pracoviště Dolní Břežany 

Laserové centrum ELI Beamlines: Za Radnicí 835, 252 41 Dolní Břežany, www.eli-beams.eu/cs, 18:00 - 23:00
Laserové centrum HiLASE: Za Radnicí 828, 252 41 Dolní Břežany, www.hilase.cz, 18:00 - 22:00

Přijďte se podívat do moderních budov laserových center a poznejte laser jako unikátní zdroj světla a energie! Ocitnete se ve světě technologií využívajících ultraintenzivní a vysokovýkonové lasery, kterými budou vědci v laboratořích schopni např. urychlovat částice, vytvářet podmínky ke studiu procesů odehrávajících se v nitru obřích plynných planet nebo „fotografovat“ průběh velice rychlých chemických reakcí. 
Při komentovaných prohlídkách nahlédnete do supermoderní laserové laboratoře a navštívíte experimentální haly. Ukážeme vám, jak laser funguje, čím je laserové záření jedinečné a co mu umožnilo prosadit se v takřka všech odvětvích lidské činnosti. Představíme roli laserů v každodenním životě, v současném průmyslu i ve vědě. Setkáte se s našimi špičkovými vědci, kteří vám přiblíží svůj výzkum i životní příběh. Vyzkoušíte si experimentování se světlem, cestování laserového paprsku laserovým bludištěm, lovení světelných mečů, nacvičíte si práci v laserové laboratoři a mnoho dalšího.

Přednášky

18:00 – 19:00

Laser: supernástroj člověka 21. století – 100, ELI
Mgr. Michal Vyvlečka (HiLASE, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
budova centra ELI Beamlines

19:30 – 20:30

Laserové aplikace ve všedním i nevšedním životě
Ing. Martina Žáková (ELI Beamlines, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
Ing. Jan Brajer (HiLASE, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
budova centra HiLASE

20:30 – 21:30 

Femtosekundové lasery v biologii a chemii: studium dynamiky chemických procesů
Mgr. Miroslav Kloz, Ph.D. (ELI Beamlines, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
budova centra ELI Beamlines

Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR

 

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Současný program ústavu zahrnuje šest oblastí: fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku, fyziku plazmatu a laserovou fyziku, kterým odpovídá členění do vědeckých sekcí. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Noc vědců se zapojí čtyři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a z laserových center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech.  

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.



O autorovi

Milada Moudrá

Milada Moudrá

Po absolvování Astronomického kurzu působila jako demonstrátorka na Štefánikově hvězdárně v Praze a byla aktivní členkou Pražské pobočky a Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Vystudovala ochranu životního prostředí a aktivně se zabývá problematikou světelného znečištění. V současné době pracuje na Fyzikálním ústavu AV ČR a ve volném čase se zabývá létáním na větroních.

Štítky: Noc vědců, Fyzikální ústav AV ČR, Evropská noc vědců, Noc vědců 2017


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »