Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)Přednášku prof. Petra Kulhánka na téma "Plazma ve vesmíru" si můžete kdykoli přehrát online v unikátní aplikaci ČRo Leonardo. Přednáška přináší kromě zvukového záznamu obrázky a animace použité v prezentaci.
Co je plazma a jak se chová? Co je sluneční vítr? Co chrání Zemi před Sluncem? Jak vzniká polární záře? Kde je severní magnetický pól Země? Jsou v polární záři duchové? Odpovědi právě na tyto otázky najdete v přednášce prof. Petra Kulhánka z FEL ČVUT.
Přednáška Plazma ve vesmíru (P. Kulhánek)Přednášku přehrává internetová flashová aplikace, která byla naprogramována speciálně pro potřeby Českého rozhlasu. Základem přednášky je samozřejmě zvukový záznam. Ten běží po celou dobu bez přerušení. Ovšem v hlavním okně aplikace můžeme vidět přesně to, co viděli návštěvníci přednášky. Tedy stejné obrázky a animace, které jsou v přednášce popisovány. Jejich objevování se je načasováno, aby se dělo ve stejnou dobu, kdy o nich přednášející hovoří. Díky tomu je také možno si v obrázcích listovat kamkoli dopředu i zpět v přednášce a zvukový záznam se tomu přizpůsobí, tzn., že po kliknutí na jakýkoli obrázek slyšíte vysvětlení toho, co je na něm zobrazeno. Logičtější je samozřejmě poslechnout si přednášku od začátku do konce, aby neunikly některé souvislosti.
Obrázky lze kliknutím na příslušné ikony zvětšovat a zmenšovat. K dispozici je také seznam kapitol. Ovládání hlasitosti a možnost přehrání na celé obrazovce je pak samozřejmostí.
Přednáška prof. Petra Kulhánka byla přednesena na putovní výstavě FUSION EXPO 2007. Doplňovala další přednášky o řízené termojaderné fúzi, ve které hraje klíčovou roli právě udržení plazmatu. Přednáška se zaměřuje na plazma jako čtvrté skupenství hmoty, které se vyskytuje na Zemi a především ve vesmíru.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4