Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)Přednášku prof. Petra Kulhánka na téma "Plazma ve vesmíru" si můžete kdykoli přehrát online v unikátní aplikaci ČRo Leonardo. Přednáška přináší kromě zvukového záznamu obrázky a animace použité v prezentaci.
Co je plazma a jak se chová? Co je sluneční vítr? Co chrání Zemi před Sluncem? Jak vzniká polární záře? Kde je severní magnetický pól Země? Jsou v polární záři duchové? Odpovědi právě na tyto otázky najdete v přednášce prof. Petra Kulhánka z FEL ČVUT.
Přednáška Plazma ve vesmíru (P. Kulhánek)Přednášku přehrává internetová flashová aplikace, která byla naprogramována speciálně pro potřeby Českého rozhlasu. Základem přednášky je samozřejmě zvukový záznam. Ten běží po celou dobu bez přerušení. Ovšem v hlavním okně aplikace můžeme vidět přesně to, co viděli návštěvníci přednášky. Tedy stejné obrázky a animace, které jsou v přednášce popisovány. Jejich objevování se je načasováno, aby se dělo ve stejnou dobu, kdy o nich přednášející hovoří. Díky tomu je také možno si v obrázcích listovat kamkoli dopředu i zpět v přednášce a zvukový záznam se tomu přizpůsobí, tzn., že po kliknutí na jakýkoli obrázek slyšíte vysvětlení toho, co je na něm zobrazeno. Logičtější je samozřejmě poslechnout si přednášku od začátku do konce, aby neunikly některé souvislosti.
Obrázky lze kliknutím na příslušné ikony zvětšovat a zmenšovat. K dispozici je také seznam kapitol. Ovládání hlasitosti a možnost přehrání na celé obrazovce je pak samozřejmostí.
Přednáška prof. Petra Kulhánka byla přednesena na putovní výstavě FUSION EXPO 2007. Doplňovala další přednášky o řízené termojaderné fúzi, ve které hraje klíčovou roli právě udržení plazmatu. Přednáška se zaměřuje na plazma jako čtvrté skupenství hmoty, které se vyskytuje na Zemi a především ve vesmíru.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.