Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)Přednášku prof. Petra Kulhánka na téma "Plazma ve vesmíru" si můžete kdykoli přehrát online v unikátní aplikaci ČRo Leonardo. Přednáška přináší kromě zvukového záznamu obrázky a animace použité v prezentaci.
Co je plazma a jak se chová? Co je sluneční vítr? Co chrání Zemi před Sluncem? Jak vzniká polární záře? Kde je severní magnetický pól Země? Jsou v polární záři duchové? Odpovědi právě na tyto otázky najdete v přednášce prof. Petra Kulhánka z FEL ČVUT.
Přednáška Plazma ve vesmíru (P. Kulhánek)Přednášku přehrává internetová flashová aplikace, která byla naprogramována speciálně pro potřeby Českého rozhlasu. Základem přednášky je samozřejmě zvukový záznam. Ten běží po celou dobu bez přerušení. Ovšem v hlavním okně aplikace můžeme vidět přesně to, co viděli návštěvníci přednášky. Tedy stejné obrázky a animace, které jsou v přednášce popisovány. Jejich objevování se je načasováno, aby se dělo ve stejnou dobu, kdy o nich přednášející hovoří. Díky tomu je také možno si v obrázcích listovat kamkoli dopředu i zpět v přednášce a zvukový záznam se tomu přizpůsobí, tzn., že po kliknutí na jakýkoli obrázek slyšíte vysvětlení toho, co je na něm zobrazeno. Logičtější je samozřejmě poslechnout si přednášku od začátku do konce, aby neunikly některé souvislosti.
Obrázky lze kliknutím na příslušné ikony zvětšovat a zmenšovat. K dispozici je také seznam kapitol. Ovládání hlasitosti a možnost přehrání na celé obrazovce je pak samozřejmostí.
Přednáška prof. Petra Kulhánka byla přednesena na putovní výstavě FUSION EXPO 2007. Doplňovala další přednášky o řízené termojaderné fúzi, ve které hraje klíčovou roli právě udržení plazmatu. Přednáška se zaměřuje na plazma jako čtvrté skupenství hmoty, které se vyskytuje na Zemi a především ve vesmíru.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka
Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“.
Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku.
IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
20.9. až 19.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4