Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Úplné zatmění Slunce v roce 2006.
Autor: M. Druckmüller, P. Aniol.

Dokumentární film produkční společnosti cine4net, s.r.o. o českém matematikovi Miloslavu Druckmüllerovi, jehož fotografie úplných zatmění nabídly vědě nový fascinující pohled na Slunce a uchvátily svět. Podpořit ho můžete na serveru HitHit.com.

PODPOŘTE FILM NA HITHIT

Jak to začalo

Miloslav Druckmüller je vysokoškolský profesor (VUT Brno), matematik, milovník velehor, astronomie a sběratel kaktusů. Jeho vášeň pro fotografii ho spolu s nadšením pro řešení matematických problémů přivedla k problematice fotografického zachycení zatmění slunce. Vyvstala otázka, jak zachytit co nejvěrněji fotoaparátem to, co při zatmění pozorujeme vlastníma očima. Po několika letech práce se mu problém podařilo vyřešit a na světě byla první, mimořádně detailní fotografie koróny při zatmění. Tato fotografie předčila jakékoliv dosavadní pokusy a nabídla vědě zcela nový pohled na Slunce.

Profesor Miloslav Druckmüller

Miloslav Druckmüller
Miloslav Druckmüller
Když jsme poprvé viděli fotografie sluneční koróny a videa ze sondy SDO zpracované panem profesorem Druckmüllerem, byli jsme z nich okamžitě nadšení. Mají totiž obrovskou moc. Uchvátí a zaujmou bez ohledu na to, jestli se člověk o astronomii a fyziku zajímá, nebo ne. Kromě vědeckého přínosu ukazují mimořádnou krásu a působivost Slunce, která nám však zůstává povětšinou skrytá. Přirozeně v člověku vyvolávají touhu dozvědět se, na co se to vlastně dívá. Přimějí žasnout a pokládat si otázky, dozvídat se...

Co je náš cíl?

Naším cílem je seznámit širokou veřejnost prostřednictvím dokumentárního filmu s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera, který zásadním způsobem přispěl k obnově mezinárodního vědeckého zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce, jakožto nástroje výzkumu sluneční koróny. Chceme zároveň ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí. Byli bychom rádi, aby se dokumentární film formou projekcí dostal také do škol.
Detaily

Dokumentární film Helios nabízí možnost seznámit se s mimořádnou osobní cestou profesora Druckmülera za fotografiemi sluneční koróny, které uvedly v úžas mezinárodní vědeckou obec a uchvátily veřejnost. Detailní fotografie ukázaly struktury a jevy v koróně, o jejichž existenci neměli vědci ani tušení. Objevily se na stránkách prestižních vědeckých časopisů Nature a Astronomical Journal.

Nic z toho by se ale pravděpodobně nestalo, nebýt mezinárodní krádeže jedné z jeho fotografií. Následná takřka detektivní zápletka, během níž musel prokázat své autorství, svedla profesora Druckmüllera dohromady s významnou sluneční fyzičkou, profesorkou Shadií Habbal z Havajské univerzity. Další úsměvná historka ho dovedla ke spolupráci s americkou NASA, která ho nejprve považovala za hackera.

Jako jediní jsme získali exkluzivní svolení natáčet během vědecké expedice za zatměním Slunce (Oregon, USA) v roce 2017. Kromě vědců jsme tak mohli zachytit atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydali z celého světa.

Proč je výzkum Slunce důležitý?

Slunce je fenomén, který fascinuje a provokuje lidskou mysl od nepaměti. Jeho moc se promítá jak do legend a umění, tak do tisíců příběhů lidí, které inspiruje v touze poznávat svět. Většina využívaných druhů energie (elektřina, pohonné hmoty, potraviny) reprezentuje transformovanou energii Slunce. Jevy odehrávající se ve sluneční koróně zásadním způsobem ovlivňují každodenní život na Zemi. Slunce je nejen dárce života, ale představuje i potenciální hrozbu pro moderní společnost závislou na technologiích. Proto se dnes výzkumu Slunce věnuje velká pozornost.

... a ještě něco navíc

V dokumentu se také objeví veřejně nedostupné unikátní materiály z archivu pana profesora Druckmüllera. Zodpovíme základní otázky, například co je to sluneční koróna a co na fotografiích vlastně můžeme spatřit. Poodhalíme některé z nejpalčivějších otázek spojených s korónou a nahlédneme současný stav vědeckého poznání Slunce.

Kdo jsme?

Jsme skupina filmařů, která se pod hlavičkou produkční společnosti cine4net, s.r.o. věnuje realizaci dokumentárních filmů (krátké i celovečerní) se zaměřením na popularizaci a vzdělávání. Na všech projektech úzce spolupracujeme s odborníky na danou oblast, abychom zajistili jejich obsahovou kvalitu. Baví nás hledat atraktivní cesty, jak témata zprostředkovat. Realizovali jsme například internetovou sérii PamátkyDnes, celovečerní dokumentární film Jano Koehler nebo videa pro expozice Národního Muzea. Za naše projekty jsme třikrát získali cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti filmu, televize a divadla a také hlavní cenu na mezinárodním festivalu muzejních filmů MusaionFilm.

Proč to děláme?

Věříme, že popularizace vědy, techniky a historie je něco, co má hluboký smysl. Realizace našeho dokumentárního filmu je vzhledem ke své podstatě finančně náročná. První část natáčení v USA jsme mohli realizovat díky laskavé finanční podpoře od pana Karla Janečka. Zbytek jsme financovali jak se říká „z vlastních kapes“ prostě proto, že projektu věříme. Dále nás finančně podpořilo VUT v Brně a získali jsme záštitu pana děkana.

V současné době pracujeme na koprodukci, která by měla přinést dokument k co největšímu množství diváků u nás v České republice. Projekt jsme prezentovali na camp4science v rámci festivalu AFO. O dokument projevil zájem mezinárodní distributor. Přesto všechno nám část financí chybí a rozhodli jsme se pokusit je získat prostřednictví HitHitu.

Peníze použijeme na dokončení natáčení na Slovensku, v Německu, Francii a následnou obrazovou a zvukovou postprodukci.

1. milník – 380 000 Kč

Za tuto částku dokončíme natáčení v České republice (ilustrační záběry) a na Slovensku (observatoř na Lomnickém štítu a její koronograf).

2. milník – 600 000 Kč

Natáčení ve Francii a Německu – vypravíme se spolu s profesorem Druckmüllerem na soukromou observatoř Petera Aniola, jednoho z hlavních aktérů filmu. Navštívíme ho i v jeho firmě, která se zabývá výrobou špičkových teleskopů pro místa, jako jsou observatoře na Paranalu v Chile. A budeme mít originální soundtrack!

3. milník – 800 000 Kč

Teď můžeme dokončit zvukovou a obrazovou postprodukci včetně animací. Jdeme do finále!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] HitHit



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Miloslav Druckmüller, Úplné zatmění Slunce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »