Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Úplné zatmění Slunce v roce 2006.
Autor: M. Druckmüller, P. Aniol.

Dokumentární film produkční společnosti cine4net, s.r.o. o českém matematikovi Miloslavu Druckmüllerovi, jehož fotografie úplných zatmění nabídly vědě nový fascinující pohled na Slunce a uchvátily svět. Podpořit ho můžete na serveru HitHit.com.

PODPOŘTE FILM NA HITHIT

Jak to začalo

Miloslav Druckmüller je vysokoškolský profesor (VUT Brno), matematik, milovník velehor, astronomie a sběratel kaktusů. Jeho vášeň pro fotografii ho spolu s nadšením pro řešení matematických problémů přivedla k problematice fotografického zachycení zatmění slunce. Vyvstala otázka, jak zachytit co nejvěrněji fotoaparátem to, co při zatmění pozorujeme vlastníma očima. Po několika letech práce se mu problém podařilo vyřešit a na světě byla první, mimořádně detailní fotografie koróny při zatmění. Tato fotografie předčila jakékoliv dosavadní pokusy a nabídla vědě zcela nový pohled na Slunce.

Profesor Miloslav Druckmüller

Miloslav Druckmüller
Miloslav Druckmüller
Když jsme poprvé viděli fotografie sluneční koróny a videa ze sondy SDO zpracované panem profesorem Druckmüllerem, byli jsme z nich okamžitě nadšení. Mají totiž obrovskou moc. Uchvátí a zaujmou bez ohledu na to, jestli se člověk o astronomii a fyziku zajímá, nebo ne. Kromě vědeckého přínosu ukazují mimořádnou krásu a působivost Slunce, která nám však zůstává povětšinou skrytá. Přirozeně v člověku vyvolávají touhu dozvědět se, na co se to vlastně dívá. Přimějí žasnout a pokládat si otázky, dozvídat se...

Co je náš cíl?

Naším cílem je seznámit širokou veřejnost prostřednictvím dokumentárního filmu s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera, který zásadním způsobem přispěl k obnově mezinárodního vědeckého zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce, jakožto nástroje výzkumu sluneční koróny. Chceme zároveň ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí. Byli bychom rádi, aby se dokumentární film formou projekcí dostal také do škol.
Detaily

Dokumentární film Helios nabízí možnost seznámit se s mimořádnou osobní cestou profesora Druckmülera za fotografiemi sluneční koróny, které uvedly v úžas mezinárodní vědeckou obec a uchvátily veřejnost. Detailní fotografie ukázaly struktury a jevy v koróně, o jejichž existenci neměli vědci ani tušení. Objevily se na stránkách prestižních vědeckých časopisů Nature a Astronomical Journal.

Nic z toho by se ale pravděpodobně nestalo, nebýt mezinárodní krádeže jedné z jeho fotografií. Následná takřka detektivní zápletka, během níž musel prokázat své autorství, svedla profesora Druckmüllera dohromady s významnou sluneční fyzičkou, profesorkou Shadií Habbal z Havajské univerzity. Další úsměvná historka ho dovedla ke spolupráci s americkou NASA, která ho nejprve považovala za hackera.

Jako jediní jsme získali exkluzivní svolení natáčet během vědecké expedice za zatměním Slunce (Oregon, USA) v roce 2017. Kromě vědců jsme tak mohli zachytit atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydali z celého světa.

Proč je výzkum Slunce důležitý?

Slunce je fenomén, který fascinuje a provokuje lidskou mysl od nepaměti. Jeho moc se promítá jak do legend a umění, tak do tisíců příběhů lidí, které inspiruje v touze poznávat svět. Většina využívaných druhů energie (elektřina, pohonné hmoty, potraviny) reprezentuje transformovanou energii Slunce. Jevy odehrávající se ve sluneční koróně zásadním způsobem ovlivňují každodenní život na Zemi. Slunce je nejen dárce života, ale představuje i potenciální hrozbu pro moderní společnost závislou na technologiích. Proto se dnes výzkumu Slunce věnuje velká pozornost.

... a ještě něco navíc

V dokumentu se také objeví veřejně nedostupné unikátní materiály z archivu pana profesora Druckmüllera. Zodpovíme základní otázky, například co je to sluneční koróna a co na fotografiích vlastně můžeme spatřit. Poodhalíme některé z nejpalčivějších otázek spojených s korónou a nahlédneme současný stav vědeckého poznání Slunce.

Kdo jsme?

Jsme skupina filmařů, která se pod hlavičkou produkční společnosti cine4net, s.r.o. věnuje realizaci dokumentárních filmů (krátké i celovečerní) se zaměřením na popularizaci a vzdělávání. Na všech projektech úzce spolupracujeme s odborníky na danou oblast, abychom zajistili jejich obsahovou kvalitu. Baví nás hledat atraktivní cesty, jak témata zprostředkovat. Realizovali jsme například internetovou sérii PamátkyDnes, celovečerní dokumentární film Jano Koehler nebo videa pro expozice Národního Muzea. Za naše projekty jsme třikrát získali cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti filmu, televize a divadla a také hlavní cenu na mezinárodním festivalu muzejních filmů MusaionFilm.

Proč to děláme?

Věříme, že popularizace vědy, techniky a historie je něco, co má hluboký smysl. Realizace našeho dokumentárního filmu je vzhledem ke své podstatě finančně náročná. První část natáčení v USA jsme mohli realizovat díky laskavé finanční podpoře od pana Karla Janečka. Zbytek jsme financovali jak se říká „z vlastních kapes“ prostě proto, že projektu věříme. Dále nás finančně podpořilo VUT v Brně a získali jsme záštitu pana děkana.

V současné době pracujeme na koprodukci, která by měla přinést dokument k co největšímu množství diváků u nás v České republice. Projekt jsme prezentovali na camp4science v rámci festivalu AFO. O dokument projevil zájem mezinárodní distributor. Přesto všechno nám část financí chybí a rozhodli jsme se pokusit je získat prostřednictví HitHitu.

Peníze použijeme na dokončení natáčení na Slovensku, v Německu, Francii a následnou obrazovou a zvukovou postprodukci.

1. milník – 380 000 Kč

Za tuto částku dokončíme natáčení v České republice (ilustrační záběry) a na Slovensku (observatoř na Lomnickém štítu a její koronograf).

2. milník – 600 000 Kč

Natáčení ve Francii a Německu – vypravíme se spolu s profesorem Druckmüllerem na soukromou observatoř Petera Aniola, jednoho z hlavních aktérů filmu. Navštívíme ho i v jeho firmě, která se zabývá výrobou špičkových teleskopů pro místa, jako jsou observatoře na Paranalu v Chile. A budeme mít originální soundtrack!

3. milník – 800 000 Kč

Teď můžeme dokončit zvukovou a obrazovou postprodukci včetně animací. Jdeme do finále!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] HitHit



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Miloslav Druckmüller, Úplné zatmění Slunce


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »