Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přímý přenos z Marsu

Přímý přenos z Marsu

Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.

„Přistání na Marsu bývá označováno jako sedm minut hrůzy,“ vysvětluje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. „Sonda musí v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat, správně reagovat na očekávané i neočekávané situace a nemůže spoléhat na pomoc ze Země. Signál z Marsu na Zemi totiž příští týden poletí jedním směrem 11 minut 22 sekund.

„Pokud se náročné přistání podaří, čeká nás mimořádná mise," dodává Dušan Majer, šéfredaktor blogu Kosmonautix. „Perseverance je nejdokonalejší průzkumná laboratoř, jakou lidstvo vyslalo na Mars. Je fascinující hned z několika úhlů pohledu - má pátrat po stopách dávného života, je to první článek řetězce evropských a amerických misí, které mají na Zemi dopravit vzorky z Marsu a také s sebou nese technologický demonstrátor vrtulníku, který se vůbec poprvé pokusí létat v atmosféře rudé planety.

Přenos začíná ve čtvrtek 18. února 2021 v 19.30 na YouTube Hvězdárny a planetária Brno. Kromě zasvěceného komentáře právě probíhajících událostí v atmosféře a snad i na povrchu sousední planety, vám představíme rover Perseverance a vrtulník Ingenuity.

Samozřejmostí bude detailní popis celého manévru, pokud bude čas, povídání o současných Marsovských výpravách i těch, co se teprve chystají a samozřejmě lavina aktuálních informací, zajímavostí a perliček.

 

  • Rover Perseverance (Vytrvalost) bude shromažďovat vzorky hornin, které mají být v příští dekádě společnou americko-evropskou výpravou dopravené na Zemi.
  • Přistání je nesmírně komplikovanou záležitostí, sonda musí během sedmi minut snížit rychlost z 5,4 km/s na nulu. Nejprve použije tepelný štít, kterým bude brzdit o atmosféru, pak padák, nakonec raketové motory.
  • Šestikolové vozidlo o hmotnosti 1 025 kg, jinak nejtěžší zařízení, kdy vyslané na Mars, s sebou veze malý vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Ten má absolvovat až pět samostatných letů.
  • Náklady na misi jsou 2,4 miliardy amerických dolarů, dalších 300 milionů má stát provoz roveru po dobu plánované životnosti (dva roky). Tedy přes 50 miliard českých korun (plus dalších 6 miliard na provoz).
  • Sonda nese celkem 25 kamer: více než jakákoliv jiná mise v historii.

Dušan Majer i Tomáš Přibyl jsou předními českými odborníky na kosmonautiku. Dušan je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice – kosmonautix.cz, který byl v roce 2012 na přehlídce AFO označen za nejlepší Blog popularizující vědu. Je také autorem pořadu Vesmírné výzvy. Tomáš publikoval několik tisíc článků v novinách a časopisech, připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách. Je kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Na přímém přenosu z Marsu se podílí Technické muzeum v Brně, blog kosmonautix.cz a VISUALOVE.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Perseverance, Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »