Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přímý přenos z Marsu

Přímý přenos z Marsu

Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.

„Přistání na Marsu bývá označováno jako sedm minut hrůzy,“ vysvětluje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. „Sonda musí v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat, správně reagovat na očekávané i neočekávané situace a nemůže spoléhat na pomoc ze Země. Signál z Marsu na Zemi totiž příští týden poletí jedním směrem 11 minut 22 sekund.

„Pokud se náročné přistání podaří, čeká nás mimořádná mise," dodává Dušan Majer, šéfredaktor blogu Kosmonautix. „Perseverance je nejdokonalejší průzkumná laboratoř, jakou lidstvo vyslalo na Mars. Je fascinující hned z několika úhlů pohledu - má pátrat po stopách dávného života, je to první článek řetězce evropských a amerických misí, které mají na Zemi dopravit vzorky z Marsu a také s sebou nese technologický demonstrátor vrtulníku, který se vůbec poprvé pokusí létat v atmosféře rudé planety.

Přenos začíná ve čtvrtek 18. února 2021 v 19.30 na YouTube Hvězdárny a planetária Brno. Kromě zasvěceného komentáře právě probíhajících událostí v atmosféře a snad i na povrchu sousední planety, vám představíme rover Perseverance a vrtulník Ingenuity.

Samozřejmostí bude detailní popis celého manévru, pokud bude čas, povídání o současných Marsovských výpravách i těch, co se teprve chystají a samozřejmě lavina aktuálních informací, zajímavostí a perliček.

 

  • Rover Perseverance (Vytrvalost) bude shromažďovat vzorky hornin, které mají být v příští dekádě společnou americko-evropskou výpravou dopravené na Zemi.
  • Přistání je nesmírně komplikovanou záležitostí, sonda musí během sedmi minut snížit rychlost z 5,4 km/s na nulu. Nejprve použije tepelný štít, kterým bude brzdit o atmosféru, pak padák, nakonec raketové motory.
  • Šestikolové vozidlo o hmotnosti 1 025 kg, jinak nejtěžší zařízení, kdy vyslané na Mars, s sebou veze malý vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Ten má absolvovat až pět samostatných letů.
  • Náklady na misi jsou 2,4 miliardy amerických dolarů, dalších 300 milionů má stát provoz roveru po dobu plánované životnosti (dva roky). Tedy přes 50 miliard českých korun (plus dalších 6 miliard na provoz).
  • Sonda nese celkem 25 kamer: více než jakákoliv jiná mise v historii.

Dušan Majer i Tomáš Přibyl jsou předními českými odborníky na kosmonautiku. Dušan je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice – kosmonautix.cz, který byl v roce 2012 na přehlídce AFO označen za nejlepší Blog popularizující vědu. Je také autorem pořadu Vesmírné výzvy. Tomáš publikoval několik tisíc článků v novinách a časopisech, připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách. Je kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Na přímém přenosu z Marsu se podílí Technické muzeum v Brně, blog kosmonautix.cz a VISUALOVE.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Perseverance, Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »