Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Radiová astronomie s Jiřím Grygarem

Radiová astronomie s Jiřím Grygarem

Radioteleskop Green Bank Telescope (GBT, West Virginia, USA)
Radioteleskop Green Bank Telescope (GBT, West Virginia, USA)
V sobotu 18. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude při příležitosti 90 let vysílání rozhlasu radiová astronomie.

V Nebeském cestopisu se s Jiřím Grygarem snažíme vybírat především čistě astronomická témata. Dosud jsme vysílali pořad o mapování Měsíce, kometách, kalendáři, objevech loňského roku a možnostech života ve vesmíru. Ale vysílat na den přesně v 90. výročí prvního vysílání Českého rozhlasu, to nelze přejít mlčením. Byli jsme požádáni vedením stanice ČRo Plus, abychom se výročí věnovali, jenomže jak do pořadu dostat i astronomii? A pak přišel nápad: vždyť rozhlasové vysílání má společnou historii s radiovou astronomií!

František Nušl Autor: archiv
František Nušl
Autor: archiv
Vznikl tak pořad, který se věnuje rozvoji radiové astronomie, která šla ruku v ruce s rozvojem rozhlasového vysílání. O vývoj technické stránky rozhlasového vysílání hovořit nebudeme, to rádi přenecháme někomu povolanějšímu. Čemu se ale věnovat můžeme, je popularizace vědy, především astronomie, v rozhlase.

Díky rozhlasovému archivu si budeme moci připomenout, jak v roce 1932 přednášel o Slunci jeden z největších českých astronomů první poloviny 20. století prof. František Nušl. Rozhlas sledoval i milníky kosmonautiky, uslyšíme Sputnik oblétávající Zemi nebo Apollo přistávající na Měsíci. Dlouholetý rozhlasový redaktor Ivo Budil řekne svůj názor na popularizaci vědy.

Ještě raději zopakuji, jak pořad poslouchat. Pokud budete na internetu, můžete použít přehrávač streamu ČRo Plus. Stanice vysílá i na středních vlnách, digitálně, přes satelit, vše je vysvětleno zde. Kdo si nenajde čas v sobotu 18. května od 16:10 do 17:00, může si pořad stáhnout z archivu. V něm se objeví jen několik minut po 17 hodině.

Přeji všem příjemný poslech a za 14 dní vystřídá Jiřího Grygara astrofyzik prof. Petr Kulhánek. Hlavním tématem budou černé díry.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Jiří Grygar, Radioastronomie, Nebeský cestopis


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »