Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru - Kosmické počasí

Rozhovory o vesmíru - Kosmické počasí

Rozhovory o vesmíru – Kosmické počasí
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat. 

Polární záře jsou pro naše zeměpisné šířky velmi vzácné přírodní úkazy, někteří nadšenci jsou pro jediné spatření těchto světel schopni vycestovat až tisíce kilometrů, jen aby ji zachytili na kameru. Přichází v různých barvách a v různých tvarech, mohou být viditelné dokonce i hodiny (pokud nadšenec vydrží být takovou dobu v noci vzhůru).

Čerstvě vystudovaná doktorka z belgické univerzity nám pomůže si představit, co se za touto barevnou oponou děje a jaké fyzikální procesy jsou za ni zodpovědné. Proč se o ní mluví jako o projevu "kosmického počasí"? Projevuje se toto počasí i jinak než polárními zářemi? Proč je zde tak důležité mluvit o zemském magnetickém poli? Jak dobře jsme schopni předpovídat načasování a výkon slunečních erupcí? Neohrožují nám erupce naše satelity nad atmosférou?

Toto je jen malý zlomek informací, ke kterým se dostanete jedním klikem na konci tohoto článku. A malý bonus: naučíte se i pár důležitých astro slovíček v angličtině.

 




Štítky: Aktivita Slunce, Kosmické počasí, Počítačová simulace, Polární záře, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU, Rozhovory o vesmíru


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »