Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Život ve vesmíru?
Život ve vesmíru?
Odvěká touha člověka... Vědět, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo ne, jestli existuje nějaký život i mimo planetu Zemi. K nalezení odpovědi jsme už možná blízko...

Nad možnostmi života ve vesmíru se v rozhlasovém seriálu zamyslí hned několik vědců. Prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, dr. Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu AV a Mgr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.

Země Autor: NASA
Země
Autor: NASA

1. Podmínky života na Zemi
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Pokud se snažíme najít ve vesmíru život, měli bychom vědět, co to vlastně život je. Měli bychom ho dobře poznat tady, na naší planetě, měli bychom mít nějakou definici života. Jenomže to je těžký úkol...


Mikrob Autor: University of California, Berkeley
Mikrob
Autor: University of California, Berkeley

2. Podoba života ve vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Život na Zemi je neobyčejně pestrý. Jaké formy by mohly žít na jiných planetách? Co vlastně máme ve vesmíru hledat, když ani nemáme pořádnou definici pozemského života?


Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

3. Hledání života u jiných hvězd
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při snaze hledat život jinde ve vesmíru u cizích hvězd, jsou vědci přesvědčeni, že to nemá smysl všude, že existuje v naší Galaxii oblast, které se říká zóna života. A mimo tuto zónu, podmínky pro život prostě nejsou.


Curiosity při práci na Marsu v představě grafika Autor: NASA
Curiosity při práci na Marsu v představě grafika
Autor: NASA

4. Kam se přestěhovat ve sluneční soustavě
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Hledat život ve vesmíru u cizích hvězd je jistě lákavé, ale lidstvo by nemělo zapomínat samo na sebe. Naši planetu měníme k nepoznání a nevíme, jestli to vůbec přežije. Možná bychom se měli začít zajímat o to, kam se přestěhovat. Kde by se nám žilo ve sluneční soustavě nejlépe, kdybychom neměli Zemi?


Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.

5. Naděje pro život u Jupiteru a Saturnu
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při hledání života ve vesmíru je dobré rozhlédnout se u nás doma, v naší planetární soustavě. Ukazuje se, že některé Měsíce Jupiteru a Saturnu jsou z tohoto hlediska nesmírně nadějné. Asi nejčastěji se zmiňuje Jupiterův měsíc Európa...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »