Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Život ve vesmíru?
Život ve vesmíru?
Odvěká touha člověka... Vědět, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo ne, jestli existuje nějaký život i mimo planetu Zemi. K nalezení odpovědi jsme už možná blízko...

Nad možnostmi života ve vesmíru se v rozhlasovém seriálu zamyslí hned několik vědců. Prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, dr. Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu AV a Mgr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.

Země Autor: NASA
Země
Autor: NASA

1. Podmínky života na Zemi
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Pokud se snažíme najít ve vesmíru život, měli bychom vědět, co to vlastně život je. Měli bychom ho dobře poznat tady, na naší planetě, měli bychom mít nějakou definici života. Jenomže to je těžký úkol...


Mikrob Autor: University of California, Berkeley
Mikrob
Autor: University of California, Berkeley

2. Podoba života ve vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Život na Zemi je neobyčejně pestrý. Jaké formy by mohly žít na jiných planetách? Co vlastně máme ve vesmíru hledat, když ani nemáme pořádnou definici pozemského života?


Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

3. Hledání života u jiných hvězd
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při snaze hledat život jinde ve vesmíru u cizích hvězd, jsou vědci přesvědčeni, že to nemá smysl všude, že existuje v naší Galaxii oblast, které se říká zóna života. A mimo tuto zónu, podmínky pro život prostě nejsou.


Curiosity při práci na Marsu v představě grafika Autor: NASA
Curiosity při práci na Marsu v představě grafika
Autor: NASA

4. Kam se přestěhovat ve sluneční soustavě
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Hledat život ve vesmíru u cizích hvězd je jistě lákavé, ale lidstvo by nemělo zapomínat samo na sebe. Naši planetu měníme k nepoznání a nevíme, jestli to vůbec přežije. Možná bychom se měli začít zajímat o to, kam se přestěhovat. Kde by se nám žilo ve sluneční soustavě nejlépe, kdybychom neměli Zemi?


Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.

5. Naděje pro život u Jupiteru a Saturnu
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při hledání života ve vesmíru je dobré rozhlédnout se u nás doma, v naší planetární soustavě. Ukazuje se, že některé Měsíce Jupiteru a Saturnu jsou z tohoto hlediska nesmírně nadějné. Asi nejčastěji se zmiňuje Jupiterův měsíc Európa...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »