Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Život ve vesmíru?
Život ve vesmíru?
Odvěká touha člověka... Vědět, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo ne, jestli existuje nějaký život i mimo planetu Zemi. K nalezení odpovědi jsme už možná blízko...

Nad možnostmi života ve vesmíru se v rozhlasovém seriálu zamyslí hned několik vědců. Prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, dr. Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu AV a Mgr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.

Země Autor: NASA
Země
Autor: NASA

1. Podmínky života na Zemi
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Pokud se snažíme najít ve vesmíru život, měli bychom vědět, co to vlastně život je. Měli bychom ho dobře poznat tady, na naší planetě, měli bychom mít nějakou definici života. Jenomže to je těžký úkol...


Mikrob Autor: University of California, Berkeley
Mikrob
Autor: University of California, Berkeley

2. Podoba života ve vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Život na Zemi je neobyčejně pestrý. Jaké formy by mohly žít na jiných planetách? Co vlastně máme ve vesmíru hledat, když ani nemáme pořádnou definici pozemského života?


Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

3. Hledání života u jiných hvězd
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při snaze hledat život jinde ve vesmíru u cizích hvězd, jsou vědci přesvědčeni, že to nemá smysl všude, že existuje v naší Galaxii oblast, které se říká zóna života. A mimo tuto zónu, podmínky pro život prostě nejsou.


Curiosity při práci na Marsu v představě grafika Autor: NASA
Curiosity při práci na Marsu v představě grafika
Autor: NASA

4. Kam se přestěhovat ve sluneční soustavě
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Hledat život ve vesmíru u cizích hvězd je jistě lákavé, ale lidstvo by nemělo zapomínat samo na sebe. Naši planetu měníme k nepoznání a nevíme, jestli to vůbec přežije. Možná bychom se měli začít zajímat o to, kam se přestěhovat. Kde by se nám žilo ve sluneční soustavě nejlépe, kdybychom neměli Zemi?


Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.

5. Naděje pro život u Jupiteru a Saturnu
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při hledání života ve vesmíru je dobré rozhlédnout se u nás doma, v naší planetární soustavě. Ukazuje se, že některé Měsíce Jupiteru a Saturnu jsou z tohoto hlediska nesmírně nadějné. Asi nejčastěji se zmiňuje Jupiterův měsíc Európa...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »