Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Seriál: Možnosti života ve vesmíru

Život ve vesmíru?
Život ve vesmíru?
Odvěká touha člověka... Vědět, jestli jsme ve vesmíru sami, nebo ne, jestli existuje nějaký život i mimo planetu Zemi. K nalezení odpovědi jsme už možná blízko...

Nad možnostmi života ve vesmíru se v rozhlasovém seriálu zamyslí hned několik vědců. Prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, dr. Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu AV a Mgr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.

Země Autor: NASA
Země
Autor: NASA

1. Podmínky života na Zemi
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Pokud se snažíme najít ve vesmíru život, měli bychom vědět, co to vlastně život je. Měli bychom ho dobře poznat tady, na naší planetě, měli bychom mít nějakou definici života. Jenomže to je těžký úkol...


Mikrob Autor: University of California, Berkeley
Mikrob
Autor: University of California, Berkeley

2. Podoba života ve vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Život na Zemi je neobyčejně pestrý. Jaké formy by mohly žít na jiných planetách? Co vlastně máme ve vesmíru hledat, když ani nemáme pořádnou definici pozemského života?


Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

3. Hledání života u jiných hvězd
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při snaze hledat život jinde ve vesmíru u cizích hvězd, jsou vědci přesvědčeni, že to nemá smysl všude, že existuje v naší Galaxii oblast, které se říká zóna života. A mimo tuto zónu, podmínky pro život prostě nejsou.


Curiosity při práci na Marsu v představě grafika Autor: NASA
Curiosity při práci na Marsu v představě grafika
Autor: NASA

4. Kam se přestěhovat ve sluneční soustavě
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Hledat život ve vesmíru u cizích hvězd je jistě lákavé, ale lidstvo by nemělo zapomínat samo na sebe. Naši planetu měníme k nepoznání a nevíme, jestli to vůbec přežije. Možná bychom se měli začít zajímat o to, kam se přestěhovat. Kde by se nám žilo ve sluneční soustavě nejlépe, kdybychom neměli Zemi?


Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.

5. Naděje pro život u Jupiteru a Saturnu
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Při hledání života ve vesmíru je dobré rozhlédnout se u nás doma, v naší planetární soustavě. Ukazuje se, že některé Měsíce Jupiteru a Saturnu jsou z tohoto hlediska nesmírně nadějné. Asi nejčastěji se zmiňuje Jupiterův měsíc Európa...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »