Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Temný vesmír v Brně

Temný vesmír v Brně

Temný vesmír

Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.

Zažíváme dobu převratných vesmírných objevů přepisujících názory na podobu světa kolem nás. S představením Temný vesmír se ponoříme do atmosféry největší planety Sluneční soustavy – Jupiteru. Vzdálíme se od naší Galaxie na 100 milionů světelných let. Dospějeme až do okamžiku velkého třesku. A poodhalíme největší tajemství, na které kdy lidé narazili.

Hvězdárna a planetárium Brno již tradičně přináší zajímavý program nejen pro brněnské diváky, ale i pro návštěvníky z okolí. Její rekordní návštěvnost, popularita v České republice i v zahraničí, svědčí o efektivně investovaných prostředcích jak města Brna, coby zřizovatele, tak nejrůznějších dotačních programů. Brno je teprve čtvrtým planetáriem v Evropě, kde americký pořad Temný vesmír je možné shlédnout. Navíc se jedná o první výsledek spolupráce Hvězdárny a planetária Brno s největším přírodovědným muzeem na světě.

Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna

Když jsme vymýšleli projekt digitálního planetária, stanovili jsme si jako jeden z cílů uvádět ta nejlepší představení na světě. Ať už z naší dílny, anebo od zahraničních producentů. Mezi ně se zcela jistě řadí i Temný vesmír z Amerického muzea přírodní historie.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Po stopách mystéria

Nově uváděné představení názorně vysvětlí, jak je to se středem vesmíru. A také, zda je vesmír nekonečný nebo naopak konečný. Co se pak v takovém případě skrývá za jeho hranicemi? Originální vizualizace zobrazí ty největší struktury ve vesmíru, ale také prostředí explodujících hvězd – supernov.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.

Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky, než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie.

Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali.

Nejlepší představení na světě

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Temný vesmír není jen představením o největší záhadě tohoto světa. Klade důraz na výjimečnou estetiku a maximální vědeckou věrnost. Při tvorbě jednotlivých projekcí spolupracovala NASA i Evropská kosmická agentura, některé modely vznikaly díky superpočítačovým simulacím a jsou založeny na studiích nejrůznějších vědeckých institucí z celého světa. Předváděný třírozměrný model naší Galaxie je tím nejlepším, který byl kdy sestaven. Na unikátním algoritmu je založeno i ztvárnění rozložení temné hmoty ve vesmírném prostoru.

Americké znění představení Dark Universe namluvil Niel deGrasse Tyson, astrofyzik, popularizátor vědy, ředitel Haydenova planetária a také průvodce pokračování série Vesmír Carla Sagana. Když jsem uvažovali, kdo by měl namluvit českou verzi, logicky jsme došli k Jiřímu Grygarovi. K divákům tak bude promlouvat jeden z největších a nejznámějších českých astronomů, člověk, který byl svědkem řady významných objevu, o nichž se mluví v Temném vesmíru.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení Temný vesmír je vhodné pro diváky starší 10 let. Přichází z dílny Amerického muzea přírodní historie v New Yorku, kde jej uvádí Haydenovo planetárium, nejnavštěvovanější zařízení svého druhu na světě. Hvězdárna a planetárium Brno představení Temný vesmír uvádí po celý březen, duben a květen.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Temná hmota, Temná energie, Planetárium 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »