Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Temný vesmír v Brně

Temný vesmír v Brně

Temný vesmír

Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.

Zažíváme dobu převratných vesmírných objevů přepisujících názory na podobu světa kolem nás. S představením Temný vesmír se ponoříme do atmosféry největší planety Sluneční soustavy – Jupiteru. Vzdálíme se od naší Galaxie na 100 milionů světelných let. Dospějeme až do okamžiku velkého třesku. A poodhalíme největší tajemství, na které kdy lidé narazili.

Hvězdárna a planetárium Brno již tradičně přináší zajímavý program nejen pro brněnské diváky, ale i pro návštěvníky z okolí. Její rekordní návštěvnost, popularita v České republice i v zahraničí, svědčí o efektivně investovaných prostředcích jak města Brna, coby zřizovatele, tak nejrůznějších dotačních programů. Brno je teprve čtvrtým planetáriem v Evropě, kde americký pořad Temný vesmír je možné shlédnout. Navíc se jedná o první výsledek spolupráce Hvězdárny a planetária Brno s největším přírodovědným muzeem na světě.

Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna

Když jsme vymýšleli projekt digitálního planetária, stanovili jsme si jako jeden z cílů uvádět ta nejlepší představení na světě. Ať už z naší dílny, anebo od zahraničních producentů. Mezi ně se zcela jistě řadí i Temný vesmír z Amerického muzea přírodní historie.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Po stopách mystéria

Nově uváděné představení názorně vysvětlí, jak je to se středem vesmíru. A také, zda je vesmír nekonečný nebo naopak konečný. Co se pak v takovém případě skrývá za jeho hranicemi? Originální vizualizace zobrazí ty největší struktury ve vesmíru, ale také prostředí explodujících hvězd – supernov.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.

Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky, než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie.

Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali.

Nejlepší představení na světě

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Temný vesmír není jen představením o největší záhadě tohoto světa. Klade důraz na výjimečnou estetiku a maximální vědeckou věrnost. Při tvorbě jednotlivých projekcí spolupracovala NASA i Evropská kosmická agentura, některé modely vznikaly díky superpočítačovým simulacím a jsou založeny na studiích nejrůznějších vědeckých institucí z celého světa. Předváděný třírozměrný model naší Galaxie je tím nejlepším, který byl kdy sestaven. Na unikátním algoritmu je založeno i ztvárnění rozložení temné hmoty ve vesmírném prostoru.

Americké znění představení Dark Universe namluvil Niel deGrasse Tyson, astrofyzik, popularizátor vědy, ředitel Haydenova planetária a také průvodce pokračování série Vesmír Carla Sagana. Když jsem uvažovali, kdo by měl namluvit českou verzi, logicky jsme došli k Jiřímu Grygarovi. K divákům tak bude promlouvat jeden z největších a nejznámějších českých astronomů, člověk, který byl svědkem řady významných objevu, o nichž se mluví v Temném vesmíru.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení Temný vesmír je vhodné pro diváky starší 10 let. Přichází z dílny Amerického muzea přírodní historie v New Yorku, kde jej uvádí Haydenovo planetárium, nejnavštěvovanější zařízení svého druhu na světě. Hvězdárna a planetárium Brno představení Temný vesmír uvádí po celý březen, duben a květen.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Temná hmota, Temná energie, Planetárium 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »