Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  U zrodu Hubbleova kosmického dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal

U zrodu Hubbleova kosmického dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Zdeněk Kopal by se letos dožil 100 let. Proslavil se spoluprací na přistání prvních lidí na Měsíci a studiem dvojhvězd. Málo se ví, že se podílel i na slavném Hubbleově dalekohledu.

V archivu Českého rozhlasu se dochovala přednáška profesora Zdeňka Kopala z roku 1972. Popisuje v ní tehdejší záměry.

„Až doposud jsme byli odkázáni na pozemské dalekohledy. Přenesením dalekohledu do vesmíru se otvírají pro astronomii nové možnosti,“ předvídá například.

Lidský faktor

„Již dnes se daří sledovat vesmír ze satelitů, které obíhají kolem Země. Je tu však jeden problém. A to v tom, že tyto dalekohledy nemohou dělat nic jiného, než k čemu byly naprogramovány v momentě, kdy byly ještě na Zemi. Proto by bylo v budoucnosti dobré kosmický dalekohled v případě potřeby ovládat pomocí lidí.“

Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnost
Profesor Zdeněk Kopal
Autor: Česká astronomická společnost
Z dnešního pohledu je ale přítomnost člověka u dalekohledu zbytečná. Máme totiž počítače a jejich síťové propojení.

Hvězdáři přímo na orbitě

„Tento dalekohled bude mít průměr asi 3 metry. Bude mít lidskou obsluhu. V kabině spolu s dalekohledem budou 1 až 2 hvězdáři a 1 až 2 údržbáři,“ doporučuje Kopal na archivním záznamu.

„Bude však nutné modul s posádkou a optický systém dalekohledu od sebe oddělit asi tak na půl kilometru v prostoru, aby dalekohled nebyl s lidmi v kontaktu. Dech nebo bušení srdce by znemožňovalo pozorování,“ varuje.

„Jen v případě poruchy dalekohledu bude nutné pro údržbáře vzít na sebe prostorový skafandr a odvážit se na cestu mezi laboratoří a dalekohledem. A to v době, kdy svítí Slunce, jinak by byl cestovatel vystaven velkému mrazu. Dalekohled bude totiž obíhat ve výšce kolem 600 kilometrů. Pokud budou příznivé podmínky, podaří se tento projekt uskutečnit v prvních letech příštího desetiletí.“

Hubbleův kosmický dalekohled byl nakonec vypuštěn až roku 1990. Obešel se bez lidské obsluhy, ale nikoli bez lidské opravy. Celkem pětkrát k němu letěl raketoplán s oněmi zmíněnými „údržbáři“. Dalekohled funguje téměř čtvrt století a všichni věří, že ještě několik let bude.

Slyšet tato slova Zdeňka Kopala jste mohli v rozhlasovém pořadu Meteor 13. 9. 2014 přímo z jeho úst. Archiv pořadu Meteor.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »