Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  U zrodu Hubbleova kosmického dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal

U zrodu Hubbleova kosmického dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Zdeněk Kopal by se letos dožil 100 let. Proslavil se spoluprací na přistání prvních lidí na Měsíci a studiem dvojhvězd. Málo se ví, že se podílel i na slavném Hubbleově dalekohledu.

V archivu Českého rozhlasu se dochovala přednáška profesora Zdeňka Kopala z roku 1972. Popisuje v ní tehdejší záměry.

„Až doposud jsme byli odkázáni na pozemské dalekohledy. Přenesením dalekohledu do vesmíru se otvírají pro astronomii nové možnosti,“ předvídá například.

Lidský faktor

„Již dnes se daří sledovat vesmír ze satelitů, které obíhají kolem Země. Je tu však jeden problém. A to v tom, že tyto dalekohledy nemohou dělat nic jiného, než k čemu byly naprogramovány v momentě, kdy byly ještě na Zemi. Proto by bylo v budoucnosti dobré kosmický dalekohled v případě potřeby ovládat pomocí lidí.“

Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnost
Profesor Zdeněk Kopal
Autor: Česká astronomická společnost
Z dnešního pohledu je ale přítomnost člověka u dalekohledu zbytečná. Máme totiž počítače a jejich síťové propojení.

Hvězdáři přímo na orbitě

„Tento dalekohled bude mít průměr asi 3 metry. Bude mít lidskou obsluhu. V kabině spolu s dalekohledem budou 1 až 2 hvězdáři a 1 až 2 údržbáři,“ doporučuje Kopal na archivním záznamu.

„Bude však nutné modul s posádkou a optický systém dalekohledu od sebe oddělit asi tak na půl kilometru v prostoru, aby dalekohled nebyl s lidmi v kontaktu. Dech nebo bušení srdce by znemožňovalo pozorování,“ varuje.

„Jen v případě poruchy dalekohledu bude nutné pro údržbáře vzít na sebe prostorový skafandr a odvážit se na cestu mezi laboratoří a dalekohledem. A to v době, kdy svítí Slunce, jinak by byl cestovatel vystaven velkému mrazu. Dalekohled bude totiž obíhat ve výšce kolem 600 kilometrů. Pokud budou příznivé podmínky, podaří se tento projekt uskutečnit v prvních letech příštího desetiletí.“

Hubbleův kosmický dalekohled byl nakonec vypuštěn až roku 1990. Obešel se bez lidské obsluhy, ale nikoli bez lidské opravy. Celkem pětkrát k němu letěl raketoplán s oněmi zmíněnými „údržbáři“. Dalekohled funguje téměř čtvrt století a všichni věří, že ještě několik let bude.

Slyšet tato slova Zdeňka Kopala jste mohli v rozhlasovém pořadu Meteor 13. 9. 2014 přímo z jeho úst. Archiv pořadu Meteor.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars 21.10.2020

Newton 150/750 + ZWO camera ASI 178 + Barlow 2x

Další informace »