Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Unikátní průvodce po Měsíci volně ke stažení

Unikátní průvodce po Měsíci volně ke stažení

Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny strávil stovky nocí s okem přilepeným k dalekohledu namířeným na Měsíc. Nyní své zážitky a zkušenosti z mnoha let pozorování sepsal do průvodce „Lunární noci pro fajnšmekry“, který se mezi zájemci o našeho kosmického souseda rychle stává oblíbeným zdrojem informací a inspirace.

Jestli si chcete užít astronomický dalekohled, podívejte se na Měsíc! Žádný jiný objekt na pozemském nebi vám totiž nenabídne tolik detailů jako povrch našeho kosmického souseda. K tomu, abyste se na Měsíci neztratili, ale potřebujete dobrého průvodce. V dnešní době je k dostání celá řada atlasů Měsíce či monografií, které vás provedou po zajímavých lunárních útvarech. Žádný z nich vás ale neprovede po Měsíci takovým způsobem jako právě vycházející průvodce od Pavla Gabzdyla.

„Řeknu vám to na rovinu: Tahle knížka je jenom pro fajnšmekry. Pro ty, kteří se na Měsíci chtějí vyznat. Společně se zaměříme na 12 vybraných útvarů a ty budeme sledovat od lunárního svítání až do pozdního večera. Podělím se s vámi o ty nejzajímavější momenty, jaké jsem při pohledu dalekohledem na Měsíc zažil“, píše autor v úvodu publikace.

131454.jpg

Světově unikátní průvodce

Jde o průvodce, který měsíční nadšence seznamuje s proměnami vybraných útvarů v průběhu celých lunárních dní. Načasování jednotlivých prohlídek je natolik přesné, že se jedná o světový unikát, který vznikl na základě stovek pozorování a tisíců fotografií. Součástí publikace je i itinerář, který pozorovatelům nebo pokročilým fotografům radí, co se za konkrétního osvětlení na Měsíci děje. A nejen to. Pavel je vystudovaný geolog, takže u jednotlivých měsíčních útvarů popisuje i jejich vznik. K tomu dodává: „Potil jsem krev, abych nesrozumitelnou geologickou hantýrku a závěry vědeckých prací převedl do co nejsrozumitelnější formy.

Průvodce o velikosti 17 MB si můžete ve formátu pdf stáhnout tady: http://bit.ly/mesicpruvodce




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »