Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  V Brně bude největší světový festival pořadů pro digitální planetária

V Brně bude největší světový festival pořadů pro digitální planetária

Hvězdárna a planetárium Brno bude od 15. do 17. června 2016 hostit největší festival pořadů pro digitální planetária na světě. IPS Fulldome Festival Brno 2016 do střední Evropy přivede ty nejlepší světové producenty, kteří s sebou přivezou ta nejlepší představení.

„Brněnská hvězdárna patří svým technickým vybavením k těm hvězdárnám, které veřejnosti umožňují seznámit se s přírodními obory včetně astronomie. Vysokou úroveň brněnské hvězdárny potvrzuje také to, že jsme byli osloveni International Planetarium Society, abychom v roce 2016 uspořádali IPS Fulldome Festival Brno 2016, největší a bezesporu nejprestižnější akci tohoto druhu na světě,“ řekl primátor města Brna Petr Vokřál.

„Letos v dubnu jsme uspořádali první ročník Středoevropského Fulldome Festivalu Brno 2015. Promítnuto bylo 38 pořadů, které dohromady trvaly 16 hodin 29 minut. Autorská představení pocházela ze všech kontinentů, vyjma Antarktidy. Na příští rok se veřejnost může těšit na akci s názvem IPS Fulldome Festival Brno 2016,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

066217.jpg

International Planetarium Society (tj. Mezinárodní společnost planetárií) je přední světovou organizací, která sdružuje planetária z celého světa. Založena byla v roce 1970 a dnes je v ní téměř sedm set členů z 35 zemí světa. Jedná se o školy, univerzity, muzea, science centra a další instituce, které mají jak přenosná, tak pevná planetária. Jednou za dva roky International Planetarium Society organizuje konferenci, které se účastní až tisíc odborných pracovníků, stejně jako desítky společností, které se zabývají atypickou audiovizuální technikou. Výjimečnému setkání navíc předchází filmový festival, jehož součástí bývají premiéry všech významných představení pro digitální planetária.

Příští rok se konference International Planetarium Society uskuteční ve varšavském Copernicus Science Center. A jelikož ve střední Evropě není jiné planetárium schopné uspořádat tak prestižní festival, byla oslovena právě Hvězdárna a planetárium Brno.

„Naše odpověď na žádost International Planetarium Society byla samozřejmě kladná. I když se jedná o velmi komplikovaný a finančně náročný projekt, je to také velká pocta a otázka prestiže. Konference International Planetarium Society „putují“ po jednotlivých kontinentech a do střední Evropy se tudíž vrátí nejdříve deset roků. Takže nabídka na filmový festival světových parametrů se jen stěží zopakuje,“ dodává Jiří Dušek.

Program IPS Fulldome Festival Brno 2016 se v těchto dnech teprve sestavuje. Jisté ale je, že se v polovině příštího roku do Brna dostanou ta nejlepší představení. Nebude se přitom jednat pouze o odbornou akci, ale na ty nejúžasnější pořady se podívají i běžní diváci. Některá z nich se pak zařadí do repertoáru Hvězdárny a planetária Brno.

Teď už stačí jen sledovat stránky www.fulldomefestivalbrno.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Český fulldome festival Brno v listopadu 2015



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Planetárium 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »