Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku! 

Z pohledu nás, producentů, se jedná o dosud nejnákladnější přestavení, do kterého jsme se pustili. Celkové náklady přesáhnou 1 milion korun. Podstatné ale je, že se do tvorby zapojili především brněnští umělci. Nejen, že je radost s nimi spolupracovat, ale jejich profesionalita se vyrovnává okolnímu světu. Ostatně pořad zcela jistě uvedeme na několika velkých mezinárodních přehlídkách. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení vzniká za spolupráce Hvězdárny a planetária Brno a společnosti Charta Lintea. Hlavní hrdinku Sáru (hraje Adéla Ondrušová) doprovázejí animované postavy, kterým propůjčili hlas herci Městského divadla Brno, například Petr Štěpán, Aleš Slanina nebo Vojta Blahuta. Autorem scénáře a režisérem je Petr Hloušek, spolupracoval Jan Šotkovský, Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl. Podmanivou filmovou hudbu složil Lukáš Janota.


Podívejte se na trailer k představení Robinsonka.

 

Pokud sledujete příběh na tak velké ploše, je třeba dbát o to, aby divákovi nic neuniklo, aby jej pohyb kamery neunavoval a aby byl děj srozumitelný. Robinsonka je už naším třetím filmem pro brněnské planetárium. To znamená, že jsme v tomto formátu filmu čím dál odvážnější. Novinkou jsou jistě dvě digitálně animované postavy – robot Labi a nákladní robot H-Ugo. Pro film jsme vytvořili celkem 24 scén v 3D a kolem 48 kosmických lodí a objektů. Živé akce točíme v rozlišení 4.7k a to jak ve frekvenci 25 snímků za sekundu, tak 60 snímků pro simulaci měsíční gravitace. Také jsme postavili lunární vozítko Apolla 15, které se v příběhu objevuje. Robota Labiho jsme pro živé akce vytvořili jako reálný model pomocí 3D tiskárny. Výsledné záběry jsou v rozlišení 4096x4096 bodů a každý je komponován z 3 až 8 videovrstev, plus několik vrstev speciálních efektů jako je trasování pohybu, odlesky, světelné efekty nebo dýmy. Protože chceme navodit prázdnotu a „ticho” vesmíru, pokud se děj odehrává ve vzduchoprázdnu, je slyšet jen šum radiokomunikace a filmovou hudbu. Film je sice směřován na děti ve věku 10–15 let, ale jistě bude srozumitelný i pro ty menší stejně jako zábavný pro dospělé. Petr Hloušek, autor scénáře a režisér

A bude to unikátní dobrodružství! Píše se rok 2134. I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. K nejbližší měsíční základně na okraji Hadleyho brázdy je to však pár kilometrů. Rádio se vám rozbilo a tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Co všechno si s sebou vezmete?

Na podlaze modulu, v nepřehledné kupě rozbitých přístrojů, toho příliš není: spolehlivé zápalky fungující za vlhka, kompas s digitálními hodinkami, čtyři a půl litru vody v termonádobách, padesát metrů pevného lana, padák pro nouzové přistání na Zemi, tři porce hovězího vývaru v prášku, lékárnička s nejnutnějším vybavením, elektrický ohřívač s vlastní baterií, pět přenosných lahví s kyslíkem, kapesní počítač s dotykovým displejem a nainstalovanou hvězdnou mapou. Těchto několik málo věcí rozhodne o vašem budoucím životě. Dojdete na základnu a dožijete se sta let, nebo budete následovat smutný osud několika vašich bývalých kolegů?

Na namáhavou cestu k základně si samozřejmě můžete vzít pouze to nejnutnější. Každý kilogram nadváhy bude stát síly navíc a ohrozí vaši záchranu. Zamyslete se a sami se rozhodněte, který z výše uvedených předmětů zabalíte do cestovního vaku.

Tak co? Zvládnete to stejně jako naše Robinsonka? Dozvíte se již v říjnu tohoto roku na Hvězdárně a planetáriu Brno!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »