Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku! 

Z pohledu nás, producentů, se jedná o dosud nejnákladnější přestavení, do kterého jsme se pustili. Celkové náklady přesáhnou 1 milion korun. Podstatné ale je, že se do tvorby zapojili především brněnští umělci. Nejen, že je radost s nimi spolupracovat, ale jejich profesionalita se vyrovnává okolnímu světu. Ostatně pořad zcela jistě uvedeme na několika velkých mezinárodních přehlídkách. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení vzniká za spolupráce Hvězdárny a planetária Brno a společnosti Charta Lintea. Hlavní hrdinku Sáru (hraje Adéla Ondrušová) doprovázejí animované postavy, kterým propůjčili hlas herci Městského divadla Brno, například Petr Štěpán, Aleš Slanina nebo Vojta Blahuta. Autorem scénáře a režisérem je Petr Hloušek, spolupracoval Jan Šotkovský, Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl. Podmanivou filmovou hudbu složil Lukáš Janota.


Podívejte se na trailer k představení Robinsonka.

 

Pokud sledujete příběh na tak velké ploše, je třeba dbát o to, aby divákovi nic neuniklo, aby jej pohyb kamery neunavoval a aby byl děj srozumitelný. Robinsonka je už naším třetím filmem pro brněnské planetárium. To znamená, že jsme v tomto formátu filmu čím dál odvážnější. Novinkou jsou jistě dvě digitálně animované postavy – robot Labi a nákladní robot H-Ugo. Pro film jsme vytvořili celkem 24 scén v 3D a kolem 48 kosmických lodí a objektů. Živé akce točíme v rozlišení 4.7k a to jak ve frekvenci 25 snímků za sekundu, tak 60 snímků pro simulaci měsíční gravitace. Také jsme postavili lunární vozítko Apolla 15, které se v příběhu objevuje. Robota Labiho jsme pro živé akce vytvořili jako reálný model pomocí 3D tiskárny. Výsledné záběry jsou v rozlišení 4096x4096 bodů a každý je komponován z 3 až 8 videovrstev, plus několik vrstev speciálních efektů jako je trasování pohybu, odlesky, světelné efekty nebo dýmy. Protože chceme navodit prázdnotu a „ticho” vesmíru, pokud se děj odehrává ve vzduchoprázdnu, je slyšet jen šum radiokomunikace a filmovou hudbu. Film je sice směřován na děti ve věku 10–15 let, ale jistě bude srozumitelný i pro ty menší stejně jako zábavný pro dospělé. Petr Hloušek, autor scénáře a režisér

A bude to unikátní dobrodružství! Píše se rok 2134. I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. K nejbližší měsíční základně na okraji Hadleyho brázdy je to však pár kilometrů. Rádio se vám rozbilo a tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Co všechno si s sebou vezmete?

Na podlaze modulu, v nepřehledné kupě rozbitých přístrojů, toho příliš není: spolehlivé zápalky fungující za vlhka, kompas s digitálními hodinkami, čtyři a půl litru vody v termonádobách, padesát metrů pevného lana, padák pro nouzové přistání na Zemi, tři porce hovězího vývaru v prášku, lékárnička s nejnutnějším vybavením, elektrický ohřívač s vlastní baterií, pět přenosných lahví s kyslíkem, kapesní počítač s dotykovým displejem a nainstalovanou hvězdnou mapou. Těchto několik málo věcí rozhodne o vašem budoucím životě. Dojdete na základnu a dožijete se sta let, nebo budete následovat smutný osud několika vašich bývalých kolegů?

Na namáhavou cestu k základně si samozřejmě můžete vzít pouze to nejnutnější. Každý kilogram nadváhy bude stát síly navíc a ohrozí vaši záchranu. Zamyslete se a sami se rozhodněte, který z výše uvedených předmětů zabalíte do cestovního vaku.

Tak co? Zvládnete to stejně jako naše Robinsonka? Dozvíte se již v říjnu tohoto roku na Hvězdárně a planetáriu Brno!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »