Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír očima Terezy Prokopové

Vesmír očima Terezy Prokopové

Mlhovina Bublinka, NGC 7635
Autor: Tereza Prokopová

Fascinující pohled na vesmír nám nabídla výstava, kterou (zatím) uspořádaly hvězdárny v Hradci Králové a Jičíně. Jedné části výstavy dominovaly nádherné snímky objektů Sluneční soustavy od známého českého astrofotografa Pavla Prokopa. Pro mnohé největší překvapení pak způsobila druhá polovina vystavených obrazů, protože to, co se zdálo být nádhernými fotografiemi objektů vzdáleného vesmíru, se ukázalo být zdařilými kresbami jeho dcery, Terezy Prokopové. Rozhodli jsme se autorku oslovit. Jak kresby vznikly? Jaké jsou další plány? Uvidíme kresby někde naživo? 

Tvůj otec (Pavel Prokop) je známý fotograf planet, proto nás asi nepřekvapí tvůj zájem o vesmír. Věnuješ se spíše četbě o něm a kresbě, nebo i aktivně pozoruješ?

Věnuji se hlavně malbě, a když je možnost, tak i pozoruji. Když taťka snímá, ráda se k němu posadím a pozorujeme spolu. Také s ním navštěvuji astronomické akce, jako je například  MHV.

M 13, detail kresby Terezy Prokopové
M 13, detail kresby Terezy Prokopové
Mnoho lidí při pohledu na tvé kresby zprvu nevědělo, že to nejsou fotografie. Až při delším a detailním zkoumání zůstal člověk ohromeně stát a snažil se uvěřit, že to jsou malby. Prozradila bys, jaký používáš materiál nebo techniku malby?

Při malování používám různé techniky, štětce, houbičky a někdy zapojím i své ruce. První série maleb je namalována temperama na černé matné čtvrtce. Další série obrazů bude i na plátně.    

Mlhovina Bublinka, detail kresby Terezy Prokopové
Mlhovina Bublinka, detail kresby Terezy Prokopové
Na tvých kresbách převažují nádherné objekty vzdáleného vesmíru, ale velmi působivý je i obrázek zatmění Slunce. Měla jsi už možnost nějaké úplné zatmění Slunce pozorovat? Chystáš se za ním brzy někam?

Zatím jsem neměla možnost pozorovat úplné zatmění slunce, snad někdy v budoucnu, ale viděla jsem dvě částečná zatmění v letech 2011 a 2015.

Zatím jsme neviděli žádný obrázek objektu Sluneční soustavy. Uvažuješ nějaké nakreslit?

Právě teď pracuji na obrazu pražské Štefánikovy hvězdárny. Ten maluji na plátno, ale určitě chci v budoucnu malovat i objekty sluneční soustavy, třeba podle snímků mého taťky.    

M 101, detail kresby Terezy Prokopové
M 101, detail kresby Terezy Prokopové
Závěrem by asi nejen naše čtenáře zajímalo, zda se s tvými kresbami budou moci někde setkat osobně? Probíhá někde tvá výstava? Bude možné se s ní setkat na více místech?

Malby byly poprvé vystaveny na podzim 2017 v Jičínské hvězdárně s fotkami mého taťky. Momentálně by měly být k vidění v Hradecké hvězdárně a poté by se měli vrátit zpět do Jičína. Díky kladným ohlasům které jsem na malby dostala, mám v plánu namalovat další sérii obrazů s astronomickou tématikou a moc bych si přála aby se podařilo zorganizovat co nejvíc výstav.  

Děkujeme za rozhovor.

Tereza Prokopová na výstavě v Centru přírodních věd – Hvězdárně Jičín Autor: Pavel Prokop
Tereza Prokopová na výstavě v Centru přírodních věd – Hvězdárně Jičín
Autor: Pavel Prokop

Mlhovina Motýlek, NGC 6302 Autor: Tereza Prokopová
Mlhovina Motýlek, NGC 6302
Autor: Tereza Prokopová

Kresba úplného zatmění Slunce Autor: Tereza Prokopová
Kresba úplného zatmění Slunce
Autor: Tereza Prokopová

Spirální galaxie M 101 Autor: Tereza Prokopová
Spirální galaxie M 101
Autor: Tereza Prokopová

Spirální galaxie NGC 891 Autor: Tereza Prokopová
Spirální galaxie NGC 891
Autor: Tereza Prokopová

Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu Autor: Tereza Prokopová
Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu
Autor: Tereza Prokopová

Galaxie Sombrero, M 104 Autor: Tereza Prokopová
Galaxie Sombrero, M 104
Autor: Tereza Prokopová




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tereza Prokopová, Výstava, Astronomické kresby


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »