Vesmírná videa: březen a duben 2013

Kometa PanSTARRS

Kometu nebylo okem snadné spatřit, na čemž měla podíl její nízká výška nad obzorem, stejně jako fakt, že nebylo zrovna ideální počasí. Faktem ovšem zůstává, že v první polovině března dosáhla přibližně 1. hvězdné velikosti. Při ideálním výhledu se ji tedy dalo pozorovat i pouhým okem, jak potvrzuje komentář k videu ze Švédska.

Také u nás se dalo kometu okem pozorovat a to především večer 16. března. Pěkný nápad, jak kometu zdokumentovat měli Ladislav Červenka a Karel Bůna, když zakomponovali Trosky.

Ať už je to jakkoli, kometa nás pozemšťany možná tolik neoslnila, ale z vesmíru v podání sondy STEREO-B vypadala úchvatně.

Aktivní Slunce a polární záře

V březnu ale i v dubnu byla aktivita Slunce vyšší, jak se na očekávané maximum sluší. Přesto pozorujeme stále mnohem méně velkých skvrn a silných erupcí, než nastávalo před 10 až 13 lety. Na druhé straně, podruhé od září 2011 byly vidět polární záře i ve střední Evropě. Jak se to událo? 15. března došlo k ne moc silné, ale dlouhotrvající erupci třídy M1,1. Zároveň se ale utrhl filament a tak se z koróny začla šířit celkem jasná CME. Vzhledem k tomu, že hmota směřovala přímo k Zemi, bylo se nač těšit.

Jak už bylo řečeno výše, polární záře byla ve střední Evropě viditelná zřejmě teprve podruhé v tomto období blížícího se maxima aktivity. Prvně to bylo určitě 26. září 2011, kdy byla zaznamenána především ze severu Čech a Moravy. Podruhé právě 17. března letošního roku, ale zrovna na severu Čech, kde se nacházím, nebylo možné záři vidět kvůli zatažené obloze. Jinak na tom byli v Polsku. Zčervenání oblohy bylo patrné až na jihovýchodě v Bieszczadech.

Poslední tři roky jsme si už zvykli na nádherná videa produkovaná ze snímků družice SDO, která ve vysokém rozlišení snímkuje Slunce v tak krátkých intervalech, že z toho vznikne dechberoucí time-lapse. Sbírku takových nádherných erupcí za poslední dva roky máte níže.

Úspěchy soukromníků

Se snahou zapojit soukromý sektor do kosmického podnikání se setkáváme především v USA v posledních letech. Jistě to bude pro firmy výhodné, když jim dá NASA kontrakt za vynášení nákladů na ISS, nebo když začnou časem sami vynášet turisty. Ve vynášení nákladů je nejdál firma SpaceX, jejíž lodě Dragon už jsou běžnou součástí itineráře zásobování ISS. Video ze startu až po oddělení od všech stupňů rakety je níže. Druhé video zahrnuje přistání lodi Dragon a další aktivity SpaceX.

Další společnost Orbital Sciences plánuje vynášet náklady lodí Cygnus. Zkušební let makety lodi se uskutečnil v dubnu letošního roku. Na začátku videa je průběh startu rakety Antares. Na konci pak simulace, jak by probíhal let k ISS až do oddělení lodi a zániku v atmosféře společně s odpadky z kosmické stanice.

No a konečně Virgin Galactic, která vyvíjí letoun pro suborbitální skoky do vesmíru, provedla zkušební lety SpaceShipTwo v atmosféře a také prvně let se zapnutým hybridním reaktivním motorem. Pokud vše půjde jak má, mohli by první turisté letět na pár minut nad hranici 100 km již v příštím roce.

Průlet kráterem Gale a komunikace s Marsem

Sondy na Marsu si v tomto období daly spíše pauzu, protože Mars z našeho pohledu prošel blízko Slunce a to rušilo komunikaci. Nyní už se aktivity opět rojíždí na plné obrátky. Curiosity v kráteru Gale je ještě daleko od kopců, pod nimiž přistála. O tom, že je zde velmi zajímavý terén plný hlubokých roklin a kaňonů se můžete přesvědčit v níže uvedené simulaci. Průlet kaňony končí, když vyletíme nad planiny kráteru a dostáváme se do míst, kde je Curiosity nyní.

Situaci s možnostmi komunikace s Marsem v době jeho přiblížení se úhlově Slunci shrnuje vtipně krátký kreslený film.

Nově objevený radiační pás

Jestliže v roce 1958 byly objeveny dva radiační pásy kolem Země, nazvané Van Allenovy, po vědci, který je předpověděl, pak nyní můžeme díky Van Allenovýcm sondám říci, že tyto pásy jsou ve skutečnosti tři.

Trailer k filmu o světelném znečištění

Aktivní astronomové vedení Janem Kondziolkou nejen pomohli vyhlásit v Beskydech další přeshraniční oblast tmavé oblohy, ale iniciují i mnohé další aktivity s tím spojené. Zajímavě pojatý je například už trailer k připravovanému filmu o světelném znečištění.

Lajka

Když v listopadu 1957 letěl pes Lajka jako první živý tvor na oběžné dráze, ještě nebyl možný jeho bezpečný návrat do atmosféry. Navíc uhynula už po několika hodinách vlivem stresu. Pěkný kreslený příběh se na její trochu smutný osud dívá s nadhledem a uvažuje, kam se asi Lajka poděla.

Videa jsou připravována a promítána na setkání Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti.