Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen a červen 2015

Vesmírná videa: květen a červen 2015

Tatry, snímek z noční timelapse
Autor: Vladimír Šifra.

Se začátkem letních měsíců tu máme ohlédnutí za zajímavými příběhy, jak nám je v květnu a červnu 2015 nabízely různé videoportály. Velmi působivé byly v tomto období velké sluneční skvrny, erupční aktivita v nich i polární záře na Zemi. Průzkum sluneční soustavy nabízí nové snímky trpasličích planet Pluta a Ceres. Na kometě 67P se probudil modul Philae, ale kde se vlastně nachází? SpaceX zaznamenala úspěšný test lodi Fragon V2 i havárii nosné rakety Falcon 9. Závěr patří sondě chystající se na Mars, zajímavostem kolem ISS a krásným horám na Slovensku.

Erupční aktivita Slunce a polární záře

Úvod patří právem naší nejbližší hvězdě, která nám přichystala velké sluneční skvrny a také silné erupce, které pak na Zemi způsobily polární záře. Nejsilnější erupce nastala 5. května a patřila do nejvyšší kategorie (přesně X2,7). Způsob, jakým vystřelila hmotu ze Slunce do vesmíru, můžeme vidět na přiloženém videu.

K nejsilnější erupci došlo ve velké oblasti se skvrnami, která byla vidět bez problémů i pouhým okem. Další podobné situace pak následovaly. Nejpůsobivější drama připravila aktivní oblast AR 12371. I v ní bylo k vidění mnoho skvrn a dohromady šlo opět vše pozorovat i pouhým okem. 21. června zde došlo k dvojité slabší erupci M2,0+M2,6. Skvrna však byla perfektně na středu slunečního kotouče a navíc došlo k poměrně rozsáhlému výronu plasmy směrem k Zemi. A tak následovaly i jasné polární záře. Bezpochyby jasnější, než se na tak slabou erupci dalo čekat. V ČR však bylo velmi špatné počasí a tak jsme je prakticky nemohli pozorovat. Na níže uvedeném videu je uvedená dvojitá erupce a výron plasmy. Ačkoli zde pak o den později došlo k ještě silnější erupci M6 s dalším výronem plasmy, další polární záře jsme se už bohužel nedočkali.

O tom, že polární záře by byly velice pěkné svědčil nejen snímek přes oblaky od Petra Horálka, ale také video z Maďarska, kde měli jasno.

Ceres

Sonda DAWN se konečně dostala na oběžnou dráhu největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. A už teď můžeme říct, že Ceres rozhodně není obyčejná. Nejen proto, že svými rozměry spadá do kategorie trpasličích planet, ale především s ohledem na útvary vyfotografovanými na jejím povrchu. kromě kráterů tu najdeme rýhy, zlomy, ale i horu co připomíná sopku a především záhadné bílé skvrny, jejichž povaha nebyla ještě na konci června známa. Na videu nabízí NASA přelet nad Cererou z dostupných fotografií. Pro větší efekt byly výšky znásobeny dvakrát a do pozadí byly vloženy hvězdy.

Philae

Dobré zprávy přišly od komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde probíhalo hledání modulu Philae, jak ukazuje video níže. 13. června se totiž přistávací modul náhle ozval. Bohužel do konce června nedošlo k uspokojivému pokusu o lepší spojení a tak je další osud Philae stále nejistý.

Úspěchy i strasti SpaceX

Ačkoli se společnosti SpaceX povedl úspěšně „Pad abort test“, tedy nouzové opuštění startovní rampy v podobě chystané kosmické lodi Dragon V2, vše přehlušil neúspěch při startu Dragona nákladního k ISS 28. června. Odpovědi na nejčastěji kladené otázky k tomuto incidentu shrnul článek FAQ na Kosmonautixu. Níže je Pad abort test ze dvou různých úhlů pohledu a potom zpomaleně nehoda Falcona 9 v1.1.

Přílet Sojuzu k ISS, Samantha a její hostina a pohledy na Zemi

Další video nepotřebuje dlouhý kometář. Ukazuje krásně manévry přiletajícího Sojuzu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jen ten zvuk je u videa možná až zbytečně agresivní, tak si jej možná ztlumte.

V rámci 43. dlouhodobé posádky stanice pobývala na ISS také italka Samantha Cristoforetti. Její bohatá sbírka fotografií potěšila oko diváka. Níže najdete celkem vtipnou ukázku z přípravy jídla a také nádherná videa zabírající naši Zemi.

InSight, příprava k letu na Mars

Už v květnu 2016 má odstartovat k Rudé planetě sonda InSight, podle vzhledu odvozená od sondy Phoenix, která zkoumala polární oblasti Marsu. InSight se má podívat také pod povrch pomocí vrtací soupravy, takže snad ani nebude vadit, že nebude pohyblivá, jak jsme si zvykli u marsovských vozítek. V laboratořích se nedávno zkoušela funkce rozbalení solárních panelů.

New Horizons, předehra k velkému finále

Tak jsme se konečně dočkali. New Horizons se blíží každý den o něco málo více jak jeden milión kilmetrů blíže Plutu a průlet nás čeká už za týden. Animaci průběhu mise nabízíme pod odkazem, ale níže je moc pěkné video připomínající upoutávku na film, které nám přibližuje poutavě význam této sondy.

Tatry, noční timelapse

Krásné pohoří a pěkně udělané záběry časosběrných videí. Není třeba další komentář.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »