Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen a červen 2015

Vesmírná videa: květen a červen 2015

Tatry, snímek z noční timelapse
Autor: Vladimír Šifra.

Se začátkem letních měsíců tu máme ohlédnutí za zajímavými příběhy, jak nám je v květnu a červnu 2015 nabízely různé videoportály. Velmi působivé byly v tomto období velké sluneční skvrny, erupční aktivita v nich i polární záře na Zemi. Průzkum sluneční soustavy nabízí nové snímky trpasličích planet Pluta a Ceres. Na kometě 67P se probudil modul Philae, ale kde se vlastně nachází? SpaceX zaznamenala úspěšný test lodi Fragon V2 i havárii nosné rakety Falcon 9. Závěr patří sondě chystající se na Mars, zajímavostem kolem ISS a krásným horám na Slovensku.

Erupční aktivita Slunce a polární záře

Úvod patří právem naší nejbližší hvězdě, která nám přichystala velké sluneční skvrny a také silné erupce, které pak na Zemi způsobily polární záře. Nejsilnější erupce nastala 5. května a patřila do nejvyšší kategorie (přesně X2,7). Způsob, jakým vystřelila hmotu ze Slunce do vesmíru, můžeme vidět na přiloženém videu.

K nejsilnější erupci došlo ve velké oblasti se skvrnami, která byla vidět bez problémů i pouhým okem. Další podobné situace pak následovaly. Nejpůsobivější drama připravila aktivní oblast AR 12371. I v ní bylo k vidění mnoho skvrn a dohromady šlo opět vše pozorovat i pouhým okem. 21. června zde došlo k dvojité slabší erupci M2,0+M2,6. Skvrna však byla perfektně na středu slunečního kotouče a navíc došlo k poměrně rozsáhlému výronu plasmy směrem k Zemi. A tak následovaly i jasné polární záře. Bezpochyby jasnější, než se na tak slabou erupci dalo čekat. V ČR však bylo velmi špatné počasí a tak jsme je prakticky nemohli pozorovat. Na níže uvedeném videu je uvedená dvojitá erupce a výron plasmy. Ačkoli zde pak o den později došlo k ještě silnější erupci M6 s dalším výronem plasmy, další polární záře jsme se už bohužel nedočkali.

O tom, že polární záře by byly velice pěkné svědčil nejen snímek přes oblaky od Petra Horálka, ale také video z Maďarska, kde měli jasno.

Ceres

Sonda DAWN se konečně dostala na oběžnou dráhu největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. A už teď můžeme říct, že Ceres rozhodně není obyčejná. Nejen proto, že svými rozměry spadá do kategorie trpasličích planet, ale především s ohledem na útvary vyfotografovanými na jejím povrchu. kromě kráterů tu najdeme rýhy, zlomy, ale i horu co připomíná sopku a především záhadné bílé skvrny, jejichž povaha nebyla ještě na konci června známa. Na videu nabízí NASA přelet nad Cererou z dostupných fotografií. Pro větší efekt byly výšky znásobeny dvakrát a do pozadí byly vloženy hvězdy.

Philae

Dobré zprávy přišly od komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde probíhalo hledání modulu Philae, jak ukazuje video níže. 13. června se totiž přistávací modul náhle ozval. Bohužel do konce června nedošlo k uspokojivému pokusu o lepší spojení a tak je další osud Philae stále nejistý.

Úspěchy i strasti SpaceX

Ačkoli se společnosti SpaceX povedl úspěšně „Pad abort test“, tedy nouzové opuštění startovní rampy v podobě chystané kosmické lodi Dragon V2, vše přehlušil neúspěch při startu Dragona nákladního k ISS 28. června. Odpovědi na nejčastěji kladené otázky k tomuto incidentu shrnul článek FAQ na Kosmonautixu. Níže je Pad abort test ze dvou různých úhlů pohledu a potom zpomaleně nehoda Falcona 9 v1.1.

Přílet Sojuzu k ISS, Samantha a její hostina a pohledy na Zemi

Další video nepotřebuje dlouhý kometář. Ukazuje krásně manévry přiletajícího Sojuzu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jen ten zvuk je u videa možná až zbytečně agresivní, tak si jej možná ztlumte.

V rámci 43. dlouhodobé posádky stanice pobývala na ISS také italka Samantha Cristoforetti. Její bohatá sbírka fotografií potěšila oko diváka. Níže najdete celkem vtipnou ukázku z přípravy jídla a také nádherná videa zabírající naši Zemi.

InSight, příprava k letu na Mars

Už v květnu 2016 má odstartovat k Rudé planetě sonda InSight, podle vzhledu odvozená od sondy Phoenix, která zkoumala polární oblasti Marsu. InSight se má podívat také pod povrch pomocí vrtací soupravy, takže snad ani nebude vadit, že nebude pohyblivá, jak jsme si zvykli u marsovských vozítek. V laboratořích se nedávno zkoušela funkce rozbalení solárních panelů.

New Horizons, předehra k velkému finále

Tak jsme se konečně dočkali. New Horizons se blíží každý den o něco málo více jak jeden milión kilmetrů blíže Plutu a průlet nás čeká už za týden. Animaci průběhu mise nabízíme pod odkazem, ale níže je moc pěkné video připomínající upoutávku na film, které nám přibližuje poutavě význam této sondy.

Tatry, noční timelapse

Krásné pohoří a pěkně udělané záběry časosběrných videí. Není třeba další komentář.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »