Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen a červen 2015

Vesmírná videa: květen a červen 2015

Tatry, snímek z noční timelapse
Autor: Vladimír Šifra.

Se začátkem letních měsíců tu máme ohlédnutí za zajímavými příběhy, jak nám je v květnu a červnu 2015 nabízely různé videoportály. Velmi působivé byly v tomto období velké sluneční skvrny, erupční aktivita v nich i polární záře na Zemi. Průzkum sluneční soustavy nabízí nové snímky trpasličích planet Pluta a Ceres. Na kometě 67P se probudil modul Philae, ale kde se vlastně nachází? SpaceX zaznamenala úspěšný test lodi Fragon V2 i havárii nosné rakety Falcon 9. Závěr patří sondě chystající se na Mars, zajímavostem kolem ISS a krásným horám na Slovensku.

Erupční aktivita Slunce a polární záře

Úvod patří právem naší nejbližší hvězdě, která nám přichystala velké sluneční skvrny a také silné erupce, které pak na Zemi způsobily polární záře. Nejsilnější erupce nastala 5. května a patřila do nejvyšší kategorie (přesně X2,7). Způsob, jakým vystřelila hmotu ze Slunce do vesmíru, můžeme vidět na přiloženém videu.

K nejsilnější erupci došlo ve velké oblasti se skvrnami, která byla vidět bez problémů i pouhým okem. Další podobné situace pak následovaly. Nejpůsobivější drama připravila aktivní oblast AR 12371. I v ní bylo k vidění mnoho skvrn a dohromady šlo opět vše pozorovat i pouhým okem. 21. června zde došlo k dvojité slabší erupci M2,0+M2,6. Skvrna však byla perfektně na středu slunečního kotouče a navíc došlo k poměrně rozsáhlému výronu plasmy směrem k Zemi. A tak následovaly i jasné polární záře. Bezpochyby jasnější, než se na tak slabou erupci dalo čekat. V ČR však bylo velmi špatné počasí a tak jsme je prakticky nemohli pozorovat. Na níže uvedeném videu je uvedená dvojitá erupce a výron plasmy. Ačkoli zde pak o den později došlo k ještě silnější erupci M6 s dalším výronem plasmy, další polární záře jsme se už bohužel nedočkali.

O tom, že polární záře by byly velice pěkné svědčil nejen snímek přes oblaky od Petra Horálka, ale také video z Maďarska, kde měli jasno.

Ceres

Sonda DAWN se konečně dostala na oběžnou dráhu největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. A už teď můžeme říct, že Ceres rozhodně není obyčejná. Nejen proto, že svými rozměry spadá do kategorie trpasličích planet, ale především s ohledem na útvary vyfotografovanými na jejím povrchu. kromě kráterů tu najdeme rýhy, zlomy, ale i horu co připomíná sopku a především záhadné bílé skvrny, jejichž povaha nebyla ještě na konci června známa. Na videu nabízí NASA přelet nad Cererou z dostupných fotografií. Pro větší efekt byly výšky znásobeny dvakrát a do pozadí byly vloženy hvězdy.

Philae

Dobré zprávy přišly od komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde probíhalo hledání modulu Philae, jak ukazuje video níže. 13. června se totiž přistávací modul náhle ozval. Bohužel do konce června nedošlo k uspokojivému pokusu o lepší spojení a tak je další osud Philae stále nejistý.

Úspěchy i strasti SpaceX

Ačkoli se společnosti SpaceX povedl úspěšně „Pad abort test“, tedy nouzové opuštění startovní rampy v podobě chystané kosmické lodi Dragon V2, vše přehlušil neúspěch při startu Dragona nákladního k ISS 28. června. Odpovědi na nejčastěji kladené otázky k tomuto incidentu shrnul článek FAQ na Kosmonautixu. Níže je Pad abort test ze dvou různých úhlů pohledu a potom zpomaleně nehoda Falcona 9 v1.1.

Přílet Sojuzu k ISS, Samantha a její hostina a pohledy na Zemi

Další video nepotřebuje dlouhý kometář. Ukazuje krásně manévry přiletajícího Sojuzu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jen ten zvuk je u videa možná až zbytečně agresivní, tak si jej možná ztlumte.

V rámci 43. dlouhodobé posádky stanice pobývala na ISS také italka Samantha Cristoforetti. Její bohatá sbírka fotografií potěšila oko diváka. Níže najdete celkem vtipnou ukázku z přípravy jídla a také nádherná videa zabírající naši Zemi.

InSight, příprava k letu na Mars

Už v květnu 2016 má odstartovat k Rudé planetě sonda InSight, podle vzhledu odvozená od sondy Phoenix, která zkoumala polární oblasti Marsu. InSight se má podívat také pod povrch pomocí vrtací soupravy, takže snad ani nebude vadit, že nebude pohyblivá, jak jsme si zvykli u marsovských vozítek. V laboratořích se nedávno zkoušela funkce rozbalení solárních panelů.

New Horizons, předehra k velkému finále

Tak jsme se konečně dočkali. New Horizons se blíží každý den o něco málo více jak jeden milión kilmetrů blíže Plutu a průlet nás čeká už za týden. Animaci průběhu mise nabízíme pod odkazem, ale níže je moc pěkné video připomínající upoutávku na film, které nám přibližuje poutavě význam této sondy.

Tatry, noční timelapse

Krásné pohoří a pěkně udělané záběry časosběrných videí. Není třeba další komentář.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »