Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Rosetta a Philae přejí pěkné Vánoce a šťastný nový rok 2015
Autor: ESA/Rosetta/Philae

Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).

Přistání na kometě

Ne nechceme vás tu dokola nudit stále stejnými ukázkami, které už kolovaly světem v listopadu, ale jako ohlédnutí za napínavým přistáním na kometě doporučujeme alespoň seriál Once upon a time, na Youtube už i s českými titulky. Nejveseleji asi působí prozatím poslední díl, vložený níže.

Jak víme, zajímavý je další osud modulu Philae po přistání. Zajímavá animace, která názorně ukazuje, jak vysoko vůči kometárnímu jádru Philae vyskočil a kam přibližně dopadl, je už také k vidění na Youtube. Všimněte si poměru mezi jeho trajektorií a velikostí komety např. na konci videa. I když použitý model komety na videu není ještě z těch detailnějších, dobře se dá vidět, že konec prvního odskoku se udál někde za okrajem velkého kráteru a další osud je tak nejasný, ale modul je asi zaklíněn mezi skalisky někde v těchto místech, kam nyní nedopadá tolik slunečního záření. Snad se jej podaří vyfotit. Rosetta aktuálně sestoupí na nízkou oběžnou dráhu (což bylo v plánu tak jako tak, ale zlepší to rozlišovací schopnost kamery OSIRIS i NavCam).

Poslední video je oslavnou ódou na celou misi Rosetta-Philae. Úžasné 3D animace doprovází zvuk, který ESA nazvala „zpívající kometa“. Ať už si video pustíte se zvukem, nebo jej raději vypnete, rozhodně stojí za vidění.

Bolidy a Geminidy 2014

Období neuvěřitelně plodné na jasné meteory, neboli bolidy, máme právě za sebou. Z pohledu obyvatel Česka můžeme být právem hrdi, že byl natočen pád bolidu a dokonce i nalezen teprve 23. meteorit s rodokmenem. (Video je pořízeno z polské stanice amatérské bolidové sítě a v den publikování ještě nebylo zcela zřejmé, že neletěl nad Polskem). Unikátní je také video se spektrem bolidu, které pořídila kamera sítě EDMONd ve Valašském Meziříčí.

Bolidů bylo k vidění více, ale ten náš je asi všechny zastínil. Podobné pády se udály nad ruským Sverdlovskem (vidět je ale jen nějaké zjasnění za mraky), nad Oklahomou (existují dvě videa, ale i tak si nejsem jist pravostí) a nad Japonskem (opravdu pěkný bolid).

Poslední video z Japonska ve mě evokuje jasnou Tauridu, až na to, že tento roj má své maximum tak o dva měsíce dříve a tak šlo jen o shodu náhod. Ovšem v polovině prosince tu jeden pěkný roj byl, ale u nás jej bohužel dokonale skryla oblačnost. Jedno z nejlepších videí meteorického roje Geminid je níže.

Sluneční aktivita

Nebylo to špatné období. Obří skvrna, co se na Slunci vyskytovala v říjnu, nám sice už zapadla, ale vynahradily nám to jiné. Asi nejhezčí erupce nejsilnější kategorie X nastala 20. prosince. Erupci doprovází výrazné zjasnění, po němž se pod hlavním zdrojem erupce objevují jasnější obloučky a nakonec i výron hmoty z koróny. Téměř ideální divadlo. Ačkoli se to původně nečekalo, část hmoty poté zasáhla Zemi a způsobila slabší polární záře.

Videa polárních září v reálném čase jsme si už ukazovali, ale určitě stojí za vidění i záběry Thierry Legaulta, který točil v druhé polovině října. Je zvláštní dívat se na běžné video se stromy kývajícími se ve větru a vidět nad tím líně se převalující a neustále se proměňující záclony polární záře.

Orion

Vraťme se krátce také k další významné události kosmonautiky. Test lodi Orion proběhl neuvěřitelně bezchybně, snad až na absenci všech pěti nafouklých vaků, který mají na moři držet loď nepřevrácenou, pokud by nedosedla zcela přesně, jak má. Nádherných záběrů je na webu spousta, níže jsme vybrali jedno, které bychom určitě mohli vidět znova – přistání tak, jak by jej viděl astronaut na palubě. Další ještě pomocí textových odkazů: sestřih příprav Orionu z různých fází stavby a testů, video simulace celého testovacího letu, sestřih letu podle ULA, start rakety Delta IV Heavy, detailní pohled na startující raketu, přistání – letecké záběry, přistání – pohled z lodi na moři, vylovení kabiny a naložení do záchranné lodi.

Další starty raket

Zajímavých obrázků ze startů různých typů raket se sešlo v posledních dvou měsících mnoho. Níže je nejprve japonská H-IIA startující se sondou Hayabusa k asteroidu, dále sestřih ULA ze startu rakety Atlas V, čerstvé video ze startu Angary V, start rakety Sojuz z Francouzské Guayány a následuje noční start rakety Proton z Bajkonuru (obě videa doporučujeme sledovat déle než jen pár sekund). Předposlední video zachycuje start rakety GSLV MkIII, což je připravovaný indický nosič kosmických lodí. Poslední video se vrací k nešťastné raketě Antares z pohledu kamer blíže startovní rampě.

Mezinárodní vesmírná stanice a loď Sojuz

Posádku stanice dnes obvykle tvoří dvě trojice kosmonautů, které vozí lodě Sojuz. Zajímavé video z příprav Sojuzu, kde vidíme jeho zastrčení pod ochranný aerodynamický kryt rakety, je k vidění níže.

Stanici už asi znáte dobře, přesto můžeme vám pomoci videem, které je inovativní tím, že si stanici zevnitř můžete prohlédnout ve 3D. Stačí jen nasadit brýle.

V současnosti máme k dispozici množství záběrů pořizovaných přímo na stanici a tak se vyrojilo spoustu videí. Vybočují z nich dva sestřihy a protože si sám nejsem schopen vybrat, který je lepší, vkládám je níže oba.

(50 let) ESA / rok 2014

Tento díl byl opravdu nabitý. Co popřát závěrem? Aby i ten další rok byl stejně zajímavý. Čekají nás namátkou zatmění Slunce a průlet kolem Pluta a mnohé další. Poslední video patří Evropské vesmírné agentuře ESA, jejímž členem je také Česká republika a čerstvě to bude i Slovensko (17. 12. podepsalo dohodu o pětiletém přípravném období před právoplatným vstupem).

Souhrn zajímavých videí pro vás připravujeme ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae, Rosetta


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »