Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Jak se čistí zrcadlo?

Video: Jak se čistí zrcadlo?

Kopule s Magellanovými teleskopy na observatoři Las Campanas v Chile.
Autor: Yuri Beletsky.

Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých zrcadlových teleskopů je tento proces relativně hračkou - zrcadlo se prostě vymontuje z přístroje a erudovaný specialista provede potřebné pokovovací kroky. Jak je to ale s velkým přístrojem? Co když má zrcadlo průměr například 6,5 metru? Na tuto otázku získáte poměrně jasnou odpověď prostřednictvím videa zachyceného při procesu očištění a pokovení 6,5m zrcadla u Magellanova teleskopu na observatoři Las Campanas v Chile...

Časosběrné video zachycuje 5ti denní práci servisních techniků při všech procedurách čištění 6,5m zrcadla Magellanova Baade teleskopu na observatoři Las Campanas. Pochopitelně první fází bylo kolos odmontovat a snést na masivních nosných tyčích na velký nakladač, který si vybudovanými dvířky v kopuli odcestoval na kolejích do vedlejší servisní budovy. Na samotné očišťovací a pokovovací práce pak bylo zapotřebí na patnáct zdatných techniků a celý proces zachytil technický manažer observatoře, Francesco di Mille. Pokovení zrcadel se dělá pravidelně jednou za 2 roky, pouhé umytí vždy 12 měsíců po pokovení. Mimoto se dvakrát do týdne zrcadlo čistí oxidem uhličitým.

Jen pro upřesnění - observatoř Las Campanas leží na jednom vrcholku v poušti Atacama nedaleko světově proslulé observatoře ESO La Silla. Pokud někdy na název observatoře narazíte v souvislosti s nesmírně zdařilými fotografiemi chilského nebe, není to náhoda. Na observatoři totiž působí světově proslulý astrofotograf Yuri Beletsky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] National Geographic: Megaopravy - Dalekohled, okno do vesmíru
[2] Las Campanas Observatory - oficiální stránka



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Pokovení zrcadla, Magellan Baade Telescope, Las Campanas Observatory


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS míjí Jupiter

ISS těsné míjela Jupiter. Fotografováno v Praze poblíž Palackého mostu a výsledná fotografie byla složena ze čtyř snímků. Obloha byla lehce zamlžená.

Další informace »