Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Jeseníky v zimním hávu

Video: Jeseníky v zimním hávu

Z videa Jeseníky v zimním hávu.
Autor: TimefocusFilms.com

Zima se s námi včerejším dnem podle astronomického kalendáře rozloučila a je na čase si připomenout, co tahle chladnokrevná kráska dokáže. Ovšem nikoliv skrze katastrofické zprávy, jak bývá často v médiích zvykem, nýbrž naopak skrze fantastickou hvězdnou podívanou, kterou vám připravili dva talentovaní jeseničtí tvůrci časosběrů - Daniel Ščerba a Jiří Baják. Užijte si další z cyklu audiovizuálních symfonií, které vznikají stovky hodin, za drsných podmínek a rozhodně si zaslouží o to víc pro těch pár minut výsledného videa být patřičně pozdviženy. Krásnou podívanou!

Video: Jeseníky v zimním hávu
(autor: Jiří Baják a Daniel Ščerba, Timefocus Films)

 

Nádherné video je dílem Jiřího Bajáka a Daniela Ščerby z projektu Timefocus Films, který si mimo jiné klade za cíl ukázat světu krásu pohoří Jeseníků a zcela právem iniciovat v tomto krásném českém kraji další oblast tmavé oblohy. O celém videu nám autoři řekli i pár vlastních slov, které si můžete přečíst níže. Děkujeme a gratulujeme k další úžasné práci!

Zimní období často doprovází inverzní charakter počasí, kdy údolím vládnou mlhy a na hřebenech hor naopak jasné počasí. Tato situace nám tak v noci dokáže vytvořit jedinečné představení „barevného moře“, jež ze spodu osvětlují světla měst a lidských obydlí a z vrchu Měsíc nebo hvězdy. Můžeme tak i porozumět charakteru světelného znečištění a lépe poodhalit jeho zdroj i jeho škodlivé následky.

Tomuto období také vládnou „zimní souhvězdí“, tím nejznámějším je především nepřehlédnutelný Orion, ale také souhvězdí Blíženců, Býka a mnohých dalších. Jako nepřehlédnutelný jasný bod v tomto snímku se ukazuje také Večernice v podání planety Venuše, která svým svitem na zasněžených svazích dokáže nahradit i svítilny, a tak se zkušenější lidé mohou divokou přírodou pohybovat jako duchové…

Ač dění ve snímku působí poklidně a nevinně, bylo natáčení doprovázené pravými drsnými horskými podmínkami. Vydatný mrazivý vítr, který trápil nejen filmaře ale i techniku, půlnoční namáhavé a nekonečné výšlapy na hřebeny hor s těžkou technikou na zádech, přespávání v -20°C pod širou oblohou a každou chvíli bylo třeba kontrolovat, jestli vyhřívání foťáků funguje, jak má. Výhledy, které jsme za odměnu dostaly, ale stály za to!

Daniel Ščerba a Jiří Baják

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky projektu Timefocus Films
[2] Facebook projektu Timefocus Films
[3] Instagram projektu Timefocus Films
[4] Youtube kanál projektu Timefocus Films
[5] Jeseníky - Pohoří tmavé oblohy



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Jeseníky, Timelapse


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »