Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Jeseníky v zimním hávu

Video: Jeseníky v zimním hávu

Z videa Jeseníky v zimním hávu.
Autor: TimefocusFilms.com

Zima se s námi včerejším dnem podle astronomického kalendáře rozloučila a je na čase si připomenout, co tahle chladnokrevná kráska dokáže. Ovšem nikoliv skrze katastrofické zprávy, jak bývá často v médiích zvykem, nýbrž naopak skrze fantastickou hvězdnou podívanou, kterou vám připravili dva talentovaní jeseničtí tvůrci časosběrů - Daniel Ščerba a Jiří Baják. Užijte si další z cyklu audiovizuálních symfonií, které vznikají stovky hodin, za drsných podmínek a rozhodně si zaslouží o to víc pro těch pár minut výsledného videa být patřičně pozdviženy. Krásnou podívanou!

Video: Jeseníky v zimním hávu
(autor: Jiří Baják a Daniel Ščerba, Timefocus Films)

 

Nádherné video je dílem Jiřího Bajáka a Daniela Ščerby z projektu Timefocus Films, který si mimo jiné klade za cíl ukázat světu krásu pohoří Jeseníků a zcela právem iniciovat v tomto krásném českém kraji další oblast tmavé oblohy. O celém videu nám autoři řekli i pár vlastních slov, které si můžete přečíst níže. Děkujeme a gratulujeme k další úžasné práci!

Zimní období často doprovází inverzní charakter počasí, kdy údolím vládnou mlhy a na hřebenech hor naopak jasné počasí. Tato situace nám tak v noci dokáže vytvořit jedinečné představení „barevného moře“, jež ze spodu osvětlují světla měst a lidských obydlí a z vrchu Měsíc nebo hvězdy. Můžeme tak i porozumět charakteru světelného znečištění a lépe poodhalit jeho zdroj i jeho škodlivé následky.

Tomuto období také vládnou „zimní souhvězdí“, tím nejznámějším je především nepřehlédnutelný Orion, ale také souhvězdí Blíženců, Býka a mnohých dalších. Jako nepřehlédnutelný jasný bod v tomto snímku se ukazuje také Večernice v podání planety Venuše, která svým svitem na zasněžených svazích dokáže nahradit i svítilny, a tak se zkušenější lidé mohou divokou přírodou pohybovat jako duchové…

Ač dění ve snímku působí poklidně a nevinně, bylo natáčení doprovázené pravými drsnými horskými podmínkami. Vydatný mrazivý vítr, který trápil nejen filmaře ale i techniku, půlnoční namáhavé a nekonečné výšlapy na hřebeny hor s těžkou technikou na zádech, přespávání v -20°C pod širou oblohou a každou chvíli bylo třeba kontrolovat, jestli vyhřívání foťáků funguje, jak má. Výhledy, které jsme za odměnu dostaly, ale stály za to!

Daniel Ščerba a Jiří Baják

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky projektu Timefocus Films
[2] Facebook projektu Timefocus Films
[3] Instagram projektu Timefocus Films
[4] Youtube kanál projektu Timefocus Films
[5] Jeseníky - Pohoří tmavé oblohy



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Jeseníky, Timelapse


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »