< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR
Petr Sobotka Vytisknout článek

Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR

Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakým způsobem se zkoumají galaxie, jaké jsou úspěchy ústavu při modelování vzniku hvězd, jak se dají pozorovat neviditelné černé díry nebo jak složitý tvar má naše Země.

Díky spolupráci s pracovníky Oddělení galaxií a planetárních systémů vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o předmětu jeho výzkumu. Vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. představí hlavní činnosti oddělení, Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. vysvětlí, jak se dají zkoumat jinak neviditelné černé díry a jakou máme obří černou díru v centru naší Galaxie, Mgr. Michal Dovčiak, Ph.D. se zaměří na výzkum černých děr pomocí kosmických družic, Mgr. Richard Wünsch, Ph.D. vás seznámí s počítačovým modelováním tvorby nových hvězd, RNDr. Soňa Ehlerová Ph.D. ukáže sledování tvorby hvězd pomocí radioteleskopů a výpočet pomocí počítačového klastru, Ing. Jan Vondrák, DrSc. představí přístroj na měření nepravidelností v otáčení Země a na závěr Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D. odhalí nepravidelný tvar naší planety.

Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 166 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 41 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do tří skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast.

Skupina fyziky galaxií Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky galaxií
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky galaxií se zabývá pohybem a vývojem ve skupinách galaxií nebo galaktických kupách, vznikem a vývojem hvězd a hvězdokup a pohybem plynu v galaxiích. Věnuje se studiu také naší domovské galaxie, kterou můžeme za jasných nocí vidět na obloze jako Mléčnou dráhu, vzájemným ovlivňováním naší galaxie a sousedních Magellanových oblaků, dále vyfukování volného plynu z galaxií vlivem jejich pohybu v prostředí a spektroskopii galaktických jader.

Skupina relativistické astrofyziky Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina relativistické astrofyziky
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina relativistické astrofyziky se pak věnuje fyzice neutronových hvězd a černých děr a studuje procesy, které se odehrávají v jejich blízkosti. Na základě výpočtů a simulací se modelují vlastnosti rentgenového záření, které z okolí těchto objektů uniká. Jsou prováděny výpočty pohybu nabitých částic v okolí černých děr, které se shlukují do plochých disků.

Skupina planetárních soustav Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina planetárních soustav
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina planetárních soustav se zabývá pohybem přirozených i umělých těles ve Sluneční soustavě a planetárními soustavami u blízkých hvězd. Jsou studovány gravitační i negravitační vlivy na pohyb umělých družic Země, gravitační pole Země a změny jejího otáčení.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (243)

Štítky: Hvězda, Černá díra, Země, Galaxie, Astronomický ústav AV ČR

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »