Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zlučovanie galaxií zahaľuje čierne diery

Zlučovanie galaxií zahaľuje čierne diery

Zlučovanie dvoch špirálových galaxií (NGC 6050 a IC 1179), ktoré sú čoraz viac zahalené prachom a plynom.
Autor: NASA, ESA, the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration, and K. Noll (STScI)

Vedci s použitím teleskopu NuSTAR (NASA) dokazujú, že v záverenčnej fáze zlučovania galaxií, padá do čiernej diery také množstvo plynu a prachu, ktoré je schopné zahaliť aj aktívne galaktické jadrá. Kombinácia gravitačných efektov dvoch galaxií spomaľuje rýchlosť otáčania plynu a prachu, ktoré by v opačnom prípade voľne obiehali. Táto strata energie spôsobuje, že materiál padá do čiernej diery.

Čierne diery majú v očiach verejnosti nedobrú povesť založenú na predpoklade, že pohltia všetko, čo im príde do cesty. Avšak v skutočnosti je to trošku inak. Okolo čiernych dier obieha prach a plyn a celé zástupy hviezd. A to až dovtedy kým nedôjde k narušeniu tejto rovnováhy.

Novo publikovaná štúdia popisuje práve takúto situáciu – ide o zlúčenie dvoch galaxií, kedy sa k sebe približujú čierne diery sídliace v centre oboch galaxií. Prach a plyn v ich okolí je tlačený priamo do čiernej diery, pričom dochádza k uvoľneniu obrovského množstva vysokoenergetického žiarenia. Tento jav sa nazýva aktívne galaktícke jadro (AGN).

Claudio Ricci, vedúci autor štúdie publikovanej v Monthly Notices Royal Astronomical Society, tvrdí, že čím dlhšie trvá zlučovanie galaxií, tým je aktívne jadro galaxií zahalenejšie. Galaxie, ktoré sú na konci procesu zlučovania, sú úplne schované v mračnách plynu a prachu. Ricci spolu so svojimi kolegmi pozoroval vysokoenergetické röntgenové žiarenie z 52 galaxií, pričom asi polovica z nich sa nachádzala v neskorej fáze zlučovania. A pretože NuSTAR je veľmi citlivý na detekciu röntgenových lúčov s veľmi vysokou energiou, bolo rozhodujúce, koľko svetla uniklo z oblasti plynu a prachu pokrývajúceho AGN.

Ilustrácia porovnáva rastúce supermasívne čierne diery v dvoch typoch galaxií. Rastúca supermassívna čierna diera v klasickej galaxii by mala okolo seba štruktúru plynu a prachu v tvare šišky (vľavo). V zlučujúcej sa galaxii materiál zahalí čiernu dieru (vpravo). Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Ilustrácia porovnáva rastúce supermasívne čierne diery v dvoch typoch galaxií. Rastúca supermassívna čierna diera v klasickej galaxii by mala okolo seba štruktúru plynu a prachu v tvare šišky (vľavo). V zlučujúcej sa galaxii materiál zahalí čiernu dieru (vpravo).
Autor: National Astronomical Observatory of Japan

Výskumníci porovnávajú pozorovania galaxií uskutočnených ďalekohľadom NuSTAR  s údajmi NASA's Swift and Chandra and ESA's XMM-Newton observatories, ktoré sa zameriavajú na nižšie energetické zložky spektra röntgenových lúčov. Vďaka tomu vieme, že ak je v galaxii zistená prítomnosť vysokoenergetického röntgenového žiarenia, avšak žiarenie s nízkou energiou chýba, znamená to, že AGN je veľmi zahalené.

Tieto poznatky pomáhajú potvrdiť myšlienku, že čierna diera v AGN požiera väčšinu hmoty okolo počas posledných štádií zlučovania galaxií. Vtedy dochádza k najväčšiemu rastu supermasívnej čiernej diery, vďaka čomu vieme lepšie porozumieť vzťahu medzi čiernou dierou a jej hostiteľskou galaxiou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov
[3] jpl.nava.gov



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Černá díra, Galaxie


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac a Plejády

Fotené o 3:27 SELČ; expozícia 1 s; f 7,1; 500 mm ; ISO 1600

Další informace »