< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR
Petr Sobotka Vytisknout článek

Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR

Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakým způsobem se zkoumají galaxie, jaké jsou úspěchy ústavu při modelování vzniku hvězd, jak se dají pozorovat neviditelné černé díry nebo jak složitý tvar má naše Země.

Díky spolupráci s pracovníky Oddělení galaxií a planetárních systémů vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o předmětu jeho výzkumu. Vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. představí hlavní činnosti oddělení, Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. vysvětlí, jak se dají zkoumat jinak neviditelné černé díry a jakou máme obří černou díru v centru naší Galaxie, Mgr. Michal Dovčiak, Ph.D. se zaměří na výzkum černých děr pomocí kosmických družic, Mgr. Richard Wünsch, Ph.D. vás seznámí s počítačovým modelováním tvorby nových hvězd, RNDr. Soňa Ehlerová Ph.D. ukáže sledování tvorby hvězd pomocí radioteleskopů a výpočet pomocí počítačového klastru, Ing. Jan Vondrák, DrSc. představí přístroj na měření nepravidelností v otáčení Země a na závěr Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D. odhalí nepravidelný tvar naší planety.

Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 166 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 41 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do tří skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast.

Skupina fyziky galaxií Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky galaxií
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky galaxií se zabývá pohybem a vývojem ve skupinách galaxií nebo galaktických kupách, vznikem a vývojem hvězd a hvězdokup a pohybem plynu v galaxiích. Věnuje se studiu také naší domovské galaxie, kterou můžeme za jasných nocí vidět na obloze jako Mléčnou dráhu, vzájemným ovlivňováním naší galaxie a sousedních Magellanových oblaků, dále vyfukování volného plynu z galaxií vlivem jejich pohybu v prostředí a spektroskopii galaktických jader.

Skupina relativistické astrofyziky Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina relativistické astrofyziky
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina relativistické astrofyziky se pak věnuje fyzice neutronových hvězd a černých děr a studuje procesy, které se odehrávají v jejich blízkosti. Na základě výpočtů a simulací se modelují vlastnosti rentgenového záření, které z okolí těchto objektů uniká. Jsou prováděny výpočty pohybu nabitých částic v okolí černých děr, které se shlukují do plochých disků.

Skupina planetárních soustav Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina planetárních soustav
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina planetárních soustav se zabývá pohybem přirozených i umělých těles ve Sluneční soustavě a planetárními soustavami u blízkých hvězd. Jsou studovány gravitační i negravitační vlivy na pohyb umělých družic Země, gravitační pole Země a změny jejího otáčení.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (241)

Štítky: Hvězda, Černá díra, Země, Galaxie, Astronomický ústav AV ČR

45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »