< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR
Petr Sobotka Vytisknout článek

Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR

Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakým způsobem se zkoumají galaxie, jaké jsou úspěchy ústavu při modelování vzniku hvězd, jak se dají pozorovat neviditelné černé díry nebo jak složitý tvar má naše Země.

Díky spolupráci s pracovníky Oddělení galaxií a planetárních systémů vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o předmětu jeho výzkumu. Vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. představí hlavní činnosti oddělení, Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. vysvětlí, jak se dají zkoumat jinak neviditelné černé díry a jakou máme obří černou díru v centru naší Galaxie, Mgr. Michal Dovčiak, Ph.D. se zaměří na výzkum černých děr pomocí kosmických družic, Mgr. Richard Wünsch, Ph.D. vás seznámí s počítačovým modelováním tvorby nových hvězd, RNDr. Soňa Ehlerová Ph.D. ukáže sledování tvorby hvězd pomocí radioteleskopů a výpočet pomocí počítačového klastru, Ing. Jan Vondrák, DrSc. představí přístroj na měření nepravidelností v otáčení Země a na závěr Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D. odhalí nepravidelný tvar naší planety.

Video: Výzkum galaxií, černých děr, Země a tvorby hvězd v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 166 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 41 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do tří skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast.

Skupina fyziky galaxií Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky galaxií
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky galaxií se zabývá pohybem a vývojem ve skupinách galaxií nebo galaktických kupách, vznikem a vývojem hvězd a hvězdokup a pohybem plynu v galaxiích. Věnuje se studiu také naší domovské galaxie, kterou můžeme za jasných nocí vidět na obloze jako Mléčnou dráhu, vzájemným ovlivňováním naší galaxie a sousedních Magellanových oblaků, dále vyfukování volného plynu z galaxií vlivem jejich pohybu v prostředí a spektroskopii galaktických jader.

Skupina relativistické astrofyziky Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina relativistické astrofyziky
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina relativistické astrofyziky se pak věnuje fyzice neutronových hvězd a černých děr a studuje procesy, které se odehrávají v jejich blízkosti. Na základě výpočtů a simulací se modelují vlastnosti rentgenového záření, které z okolí těchto objektů uniká. Jsou prováděny výpočty pohybu nabitých částic v okolí černých děr, které se shlukují do plochých disků.

Skupina planetárních soustav Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina planetárních soustav
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina planetárních soustav se zabývá pohybem přirozených i umělých těles ve Sluneční soustavě a planetárními soustavami u blízkých hvězd. Jsou studovány gravitační i negravitační vlivy na pohyb umělých družic Země, gravitační pole Země a změny jejího otáčení.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (243)

Štítky: Hvězda, Černá díra, Země, Galaxie, Astronomický ústav AV ČR

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »