Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video ze zatmění Slunce 22. července 2009

Video ze zatmění Slunce 22. července 2009

dsc_0411.jpg
Byť počasí v Číně během zatmění Slunce 22. července 2009 moc nepřálo, některým českým expedicím se přeci jen poštěstilo. Jednou z nich byla i VI. expedice SAROS, jejíž členové měli výhled na zatmění od jezera v městečku Hangzhou. Fotografie Petra Komárka a Radima Strycharskiho jste již viděli. Nyní, po delším zpracování, vám přinášíme i krátké video.

snimek 119 (large).jpg
Na ranní obloze 22. července 2009 bylo v Hangzhou beznadějně zataženo. Přesto jeden člen expedice, Dano Sokol z Trenčína, prohlásil památnou větu: "To sa rozpadne. Cítím to v koleni..." Ať už Dano cítil v koleni cokoliv, nechápu jak, ale měl pravdu. I z naprosto beznadějné oblačnosti, skrze kterou by Slunce ani náhodou neprosvitlo, se jen pár minut po začátku částečné fáze zatmění stala proděravělá obloha, na níž ve své podstatě vadila jen průhledná vysoká oblačnost. A tak jsme o hodinu a půl později po pronesení Danovy "kolenové" věty mohli být svědky neuveřitelného a nezapomenutelného 5 minut a 18 vteřin dlouhého zákrytu Slunce Měsícem, při němž přímo nad hlavou zářila jasná Venuše a na jihu nejjasnější hvězda noční oblohy, Sírius. Po úkazu (a patřičné oslavě) padla již potřetí Danova "pozatměňová" památná věta: "A to bolo strachu..."

Byť davy šílely a atmosféra tak byla opět díky nim úžasná, rozhodl jsem se pro tentokrát ustoupit od přímé reportáže z pozorování úkazu a vzdát stylem videa hold filmu, který získal několik prestižních ocenění za nezpochybnitelnou originalitu, filmu Baraka (z roku 1992). Právě v tomto filmu, který je úchvatným epickým svědectvím o mnoha kulturách a světě okolo nás, byť bez jediného mluveného komentáře, můžeme obdivovat zatmění Slunce z roku 1991. Pakliže jste pozorně četli články před úkazem, víte, že existuje určitá perioda zvaná SAROS, po níž se všechna zatmění ve stejném sledu a za velmi podobných podmínek opakují. Perioda trvá 18 let 10 (11) dní a přibližně 8 hodin. A letošní zatmění nastalo právě po této periodě od zmíněného úkazu v roce 1991. Další této periody spatříme v létě roku 2027 v Egyptě a půjde o druhé nejdelší v tomto století...

Následující video je tedy nejen o samotném zatmění, ale také o střetu vědy a buddhismu, krásné tibetské přírodě versus lidnaté východní Číně, o dracích i střeše světa. K realistickému zachycení sluneční koróny bylo složeno video s unikátní fotografií prof. Miloslava Druckmüllera.

Doporučené
[1] Stránky prof. Miloslava Druckmüllera (fotografie zatmění)
[2] Fotografie úplného zatmění Slunce v Číně 2009




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »