Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video ze zatmění Slunce 22. července 2009

Video ze zatmění Slunce 22. července 2009

dsc_0411.jpg
Byť počasí v Číně během zatmění Slunce 22. července 2009 moc nepřálo, některým českým expedicím se přeci jen poštěstilo. Jednou z nich byla i VI. expedice SAROS, jejíž členové měli výhled na zatmění od jezera v městečku Hangzhou. Fotografie Petra Komárka a Radima Strycharskiho jste již viděli. Nyní, po delším zpracování, vám přinášíme i krátké video.

snimek 119 (large).jpg
Na ranní obloze 22. července 2009 bylo v Hangzhou beznadějně zataženo. Přesto jeden člen expedice, Dano Sokol z Trenčína, prohlásil památnou větu: "To sa rozpadne. Cítím to v koleni..." Ať už Dano cítil v koleni cokoliv, nechápu jak, ale měl pravdu. I z naprosto beznadějné oblačnosti, skrze kterou by Slunce ani náhodou neprosvitlo, se jen pár minut po začátku částečné fáze zatmění stala proděravělá obloha, na níž ve své podstatě vadila jen průhledná vysoká oblačnost. A tak jsme o hodinu a půl později po pronesení Danovy "kolenové" věty mohli být svědky neuveřitelného a nezapomenutelného 5 minut a 18 vteřin dlouhého zákrytu Slunce Měsícem, při němž přímo nad hlavou zářila jasná Venuše a na jihu nejjasnější hvězda noční oblohy, Sírius. Po úkazu (a patřičné oslavě) padla již potřetí Danova "pozatměňová" památná věta: "A to bolo strachu..."

Byť davy šílely a atmosféra tak byla opět díky nim úžasná, rozhodl jsem se pro tentokrát ustoupit od přímé reportáže z pozorování úkazu a vzdát stylem videa hold filmu, který získal několik prestižních ocenění za nezpochybnitelnou originalitu, filmu Baraka (z roku 1992). Právě v tomto filmu, který je úchvatným epickým svědectvím o mnoha kulturách a světě okolo nás, byť bez jediného mluveného komentáře, můžeme obdivovat zatmění Slunce z roku 1991. Pakliže jste pozorně četli články před úkazem, víte, že existuje určitá perioda zvaná SAROS, po níž se všechna zatmění ve stejném sledu a za velmi podobných podmínek opakují. Perioda trvá 18 let 10 (11) dní a přibližně 8 hodin. A letošní zatmění nastalo právě po této periodě od zmíněného úkazu v roce 1991. Další této periody spatříme v létě roku 2027 v Egyptě a půjde o druhé nejdelší v tomto století...

Následující video je tedy nejen o samotném zatmění, ale také o střetu vědy a buddhismu, krásné tibetské přírodě versus lidnaté východní Číně, o dracích i střeše světa. K realistickému zachycení sluneční koróny bylo složeno video s unikátní fotografií prof. Miloslava Druckmüllera.

Doporučené
[1] Stránky prof. Miloslava Druckmüllera (fotografie zatmění)
[2] Fotografie úplného zatmění Slunce v Číně 2009




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »