Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

V pátek 24. září 2021 máte šanci prožít cestu ze Země, kolem Měsíce až na Mars. Nebo opačně. Bude v tom ale malý háček!

Pokud by se totiž naše planeta zmenšila na 10 metrů, ležel by náš vesmírný soused „jen“ pár set metrů daleko, ale oranžový Mars až v Olomouci! Vesmírné letenky přitom dostanete buď na Hvězdárně a planetáriu Brno – na cestu tam – nebo v Pevnosti poznání – na cestu zpátky. Letové okno bude otevřeno v pátek 24. září od 12.00 do půlnoci.

  • V pátek 24. září od 12.00 do 24.00 hod.
  • Vstup k modelům je zdarma.
  • Vystavení může ohrozit nepříznivé počasí, před cestou se podívejte na facebook.hvezdarna.cz nebo www.pevnostpoznani.cz
  • Model Země a Měsíce najdete v Brně na Kraví hoře. Model Marsu v Olomouci v Pevnosti poznání.
  • Prvních 50 cestovatelů ze Země na Mars a 50 cestovatelů z Marsu na Zemi obdrží vesmírné dárky.
  • K absolvování cesty si vyzvedněte na Hvězdárně a planetáriu Brno nebo v Pevnosti poznání speciální letenku.
  • V Brně v 16.00, 17.00, 18.00, 19.00, 20.00, 21.00 a 22.00 expozici doplní krátká přednáška, v Olomouci ve 20.30 Marťanská science show.
  • Budova Hvězdárny a planetária Brno je o Noci vědců vyhrazena pro Future Gate Festival (vstupenky na www.futuregate.cz), v budově Pevnosti poznání je další program.

„Nevíme, jak přesně bude vypadat první výprava ze Země na Mars, ale fyzikální zákony se oblafnout nikomu nepodaří,“ komentuje akci Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky. „Start je možný jen v tzv. startovních oknech, která trvají několik měsíců a opakují se přibližně každé dva roky. Cesta k cíli trvá šest měsíců a po 40 dnech pobytu na Marsu následuje dalších jedenáct měsíců, které zabere návrat! Sečteno, celková doba výpravy se v takovém případě počítá na 560 dní!“



135359.jpg
Nejvýše několik odvážlivců bude skoro dva roky zavřeno do meziplanetární lodě poskytující prostor o velikosti jednoho, dvou rodinných domků. S sebou si musí vzít úplně všechno. Vodu na pití i mytí, předpřipravené jídlo, veškeré léky, veškeré oblečení… Nikde nic nekoupíte. Zábavu vám zprostředkuje nanejvýš televize s databází filmů a internet s velmi, velmi dlouhou prodlevou. Od kliknutí po načtení jediné stránky uběhne až několik desítek minut… Nároky na psychiku budou extrémní, od spolubydlících nebude úniku a posádku zabaví jen rutinní práce pod absolutní kontrolou řídicího střediska.

Do toho všeho půjde kosmoplavcům po celou dobu o krk. Nejen, že může dojít k jakékoli technické závadě, ale budou je ohrožovat i nahodilé spršky slunečního záření, jež mohou mít fatální dopady na fungování buněk lidského těla….

Když už se podaří zavěsit se na oběžné dráze a dosednout k předpřipraveným zásobám na červené planetě, bude to sice o něco lepší, ale také žádná výhra. Vždyť na povrchu Marsu je podobně přátelské prostředí jako na Zemi ve výšce třicet kilometrů. Tedy nedýchatelná atmosféra, velmi nízký tlak a teplota. Gravitace je pouze třetinová, to by neměl být problém, větší vrásky ale způsobí kosmické záření – i když je Mars od Slunce dál než Země, nemá ochrannou magnetosféru ani ozonovou vrstvu, což donutí pozemské Marťany k životu, když ne rovnou pod povrchem, tak alespoň v mimořádně dobře stíněných prostorách.

V pátek 24. září si takovou cestu alespoň symbolicky můžete vyzkoušet sami. Hvězdárna a planetárium Brno – pokud to počasí dovolí – v parku na Kraví hoře vystaví desetimetrový model Země, tzv. Terralónu. V takovém měřítku by se náš Měsíc smrsknul na kouli o průměru 4 metry, kterou tentýž den najdete několik set metrů daleko, tedy u budovy Hvězdárny a planetária Brno.

A co Mars? V podobě pět a půl metru velikého modelu jej objevíte v Olomouci. Skutečně, ten den vystavíme Marsmeloun v hanácké metropoli – v areálu Pevnosti poznání. Tedy přibližně ve vzdálenosti, která bude korespondovat se vzdáleností modelů Země a Měsíce na Kraví hoře. Najdete ho před Pevnosti poznání.

Prvních padesát cestovatelů, kteří stihnou v pátek 24. září mezi 12.00 až 24.00 navštívit všechna tři místa, dostanou speciální, vesmírné dárky – od Hvězdárny a planetária Brno nebo Pevnosti poznání.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »