Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

V pátek 24. září 2021 máte šanci prožít cestu ze Země, kolem Měsíce až na Mars. Nebo opačně. Bude v tom ale malý háček!

Pokud by se totiž naše planeta zmenšila na 10 metrů, ležel by náš vesmírný soused „jen“ pár set metrů daleko, ale oranžový Mars až v Olomouci! Vesmírné letenky přitom dostanete buď na Hvězdárně a planetáriu Brno – na cestu tam – nebo v Pevnosti poznání – na cestu zpátky. Letové okno bude otevřeno v pátek 24. září od 12.00 do půlnoci.

  • V pátek 24. září od 12.00 do 24.00 hod.
  • Vstup k modelům je zdarma.
  • Vystavení může ohrozit nepříznivé počasí, před cestou se podívejte na facebook.hvezdarna.cz nebo www.pevnostpoznani.cz
  • Model Země a Měsíce najdete v Brně na Kraví hoře. Model Marsu v Olomouci v Pevnosti poznání.
  • Prvních 50 cestovatelů ze Země na Mars a 50 cestovatelů z Marsu na Zemi obdrží vesmírné dárky.
  • K absolvování cesty si vyzvedněte na Hvězdárně a planetáriu Brno nebo v Pevnosti poznání speciální letenku.
  • V Brně v 16.00, 17.00, 18.00, 19.00, 20.00, 21.00 a 22.00 expozici doplní krátká přednáška, v Olomouci ve 20.30 Marťanská science show.
  • Budova Hvězdárny a planetária Brno je o Noci vědců vyhrazena pro Future Gate Festival (vstupenky na www.futuregate.cz), v budově Pevnosti poznání je další program.

„Nevíme, jak přesně bude vypadat první výprava ze Země na Mars, ale fyzikální zákony se oblafnout nikomu nepodaří,“ komentuje akci Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky. „Start je možný jen v tzv. startovních oknech, která trvají několik měsíců a opakují se přibližně každé dva roky. Cesta k cíli trvá šest měsíců a po 40 dnech pobytu na Marsu následuje dalších jedenáct měsíců, které zabere návrat! Sečteno, celková doba výpravy se v takovém případě počítá na 560 dní!“



135359.jpg
Nejvýše několik odvážlivců bude skoro dva roky zavřeno do meziplanetární lodě poskytující prostor o velikosti jednoho, dvou rodinných domků. S sebou si musí vzít úplně všechno. Vodu na pití i mytí, předpřipravené jídlo, veškeré léky, veškeré oblečení… Nikde nic nekoupíte. Zábavu vám zprostředkuje nanejvýš televize s databází filmů a internet s velmi, velmi dlouhou prodlevou. Od kliknutí po načtení jediné stránky uběhne až několik desítek minut… Nároky na psychiku budou extrémní, od spolubydlících nebude úniku a posádku zabaví jen rutinní práce pod absolutní kontrolou řídicího střediska.

Do toho všeho půjde kosmoplavcům po celou dobu o krk. Nejen, že může dojít k jakékoli technické závadě, ale budou je ohrožovat i nahodilé spršky slunečního záření, jež mohou mít fatální dopady na fungování buněk lidského těla….

Když už se podaří zavěsit se na oběžné dráze a dosednout k předpřipraveným zásobám na červené planetě, bude to sice o něco lepší, ale také žádná výhra. Vždyť na povrchu Marsu je podobně přátelské prostředí jako na Zemi ve výšce třicet kilometrů. Tedy nedýchatelná atmosféra, velmi nízký tlak a teplota. Gravitace je pouze třetinová, to by neměl být problém, větší vrásky ale způsobí kosmické záření – i když je Mars od Slunce dál než Země, nemá ochrannou magnetosféru ani ozonovou vrstvu, což donutí pozemské Marťany k životu, když ne rovnou pod povrchem, tak alespoň v mimořádně dobře stíněných prostorách.

V pátek 24. září si takovou cestu alespoň symbolicky můžete vyzkoušet sami. Hvězdárna a planetárium Brno – pokud to počasí dovolí – v parku na Kraví hoře vystaví desetimetrový model Země, tzv. Terralónu. V takovém měřítku by se náš Měsíc smrsknul na kouli o průměru 4 metry, kterou tentýž den najdete několik set metrů daleko, tedy u budovy Hvězdárny a planetária Brno.

A co Mars? V podobě pět a půl metru velikého modelu jej objevíte v Olomouci. Skutečně, ten den vystavíme Marsmeloun v hanácké metropoli – v areálu Pevnosti poznání. Tedy přibližně ve vzdálenosti, která bude korespondovat se vzdáleností modelů Země a Měsíce na Kraví hoře. Najdete ho před Pevnosti poznání.

Prvních padesát cestovatelů, kteří stihnou v pátek 24. září mezi 12.00 až 24.00 navštívit všechna tři místa, dostanou speciální, vesmírné dárky – od Hvězdárny a planetária Brno nebo Pevnosti poznání.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »