Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

V pátek 24. září 2021 máte šanci prožít cestu ze Země, kolem Měsíce až na Mars. Nebo opačně. Bude v tom ale malý háček!

Pokud by se totiž naše planeta zmenšila na 10 metrů, ležel by náš vesmírný soused „jen“ pár set metrů daleko, ale oranžový Mars až v Olomouci! Vesmírné letenky přitom dostanete buď na Hvězdárně a planetáriu Brno – na cestu tam – nebo v Pevnosti poznání – na cestu zpátky. Letové okno bude otevřeno v pátek 24. září od 12.00 do půlnoci.

  • V pátek 24. září od 12.00 do 24.00 hod.
  • Vstup k modelům je zdarma.
  • Vystavení může ohrozit nepříznivé počasí, před cestou se podívejte na facebook.hvezdarna.cz nebo www.pevnostpoznani.cz
  • Model Země a Měsíce najdete v Brně na Kraví hoře. Model Marsu v Olomouci v Pevnosti poznání.
  • Prvních 50 cestovatelů ze Země na Mars a 50 cestovatelů z Marsu na Zemi obdrží vesmírné dárky.
  • K absolvování cesty si vyzvedněte na Hvězdárně a planetáriu Brno nebo v Pevnosti poznání speciální letenku.
  • V Brně v 16.00, 17.00, 18.00, 19.00, 20.00, 21.00 a 22.00 expozici doplní krátká přednáška, v Olomouci ve 20.30 Marťanská science show.
  • Budova Hvězdárny a planetária Brno je o Noci vědců vyhrazena pro Future Gate Festival (vstupenky na www.futuregate.cz), v budově Pevnosti poznání je další program.

„Nevíme, jak přesně bude vypadat první výprava ze Země na Mars, ale fyzikální zákony se oblafnout nikomu nepodaří,“ komentuje akci Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky. „Start je možný jen v tzv. startovních oknech, která trvají několik měsíců a opakují se přibližně každé dva roky. Cesta k cíli trvá šest měsíců a po 40 dnech pobytu na Marsu následuje dalších jedenáct měsíců, které zabere návrat! Sečteno, celková doba výpravy se v takovém případě počítá na 560 dní!“



135359.jpg
Nejvýše několik odvážlivců bude skoro dva roky zavřeno do meziplanetární lodě poskytující prostor o velikosti jednoho, dvou rodinných domků. S sebou si musí vzít úplně všechno. Vodu na pití i mytí, předpřipravené jídlo, veškeré léky, veškeré oblečení… Nikde nic nekoupíte. Zábavu vám zprostředkuje nanejvýš televize s databází filmů a internet s velmi, velmi dlouhou prodlevou. Od kliknutí po načtení jediné stránky uběhne až několik desítek minut… Nároky na psychiku budou extrémní, od spolubydlících nebude úniku a posádku zabaví jen rutinní práce pod absolutní kontrolou řídicího střediska.

Do toho všeho půjde kosmoplavcům po celou dobu o krk. Nejen, že může dojít k jakékoli technické závadě, ale budou je ohrožovat i nahodilé spršky slunečního záření, jež mohou mít fatální dopady na fungování buněk lidského těla….

Když už se podaří zavěsit se na oběžné dráze a dosednout k předpřipraveným zásobám na červené planetě, bude to sice o něco lepší, ale také žádná výhra. Vždyť na povrchu Marsu je podobně přátelské prostředí jako na Zemi ve výšce třicet kilometrů. Tedy nedýchatelná atmosféra, velmi nízký tlak a teplota. Gravitace je pouze třetinová, to by neměl být problém, větší vrásky ale způsobí kosmické záření – i když je Mars od Slunce dál než Země, nemá ochrannou magnetosféru ani ozonovou vrstvu, což donutí pozemské Marťany k životu, když ne rovnou pod povrchem, tak alespoň v mimořádně dobře stíněných prostorách.

V pátek 24. září si takovou cestu alespoň symbolicky můžete vyzkoušet sami. Hvězdárna a planetárium Brno – pokud to počasí dovolí – v parku na Kraví hoře vystaví desetimetrový model Země, tzv. Terralónu. V takovém měřítku by se náš Měsíc smrsknul na kouli o průměru 4 metry, kterou tentýž den najdete několik set metrů daleko, tedy u budovy Hvězdárny a planetária Brno.

A co Mars? V podobě pět a půl metru velikého modelu jej objevíte v Olomouci. Skutečně, ten den vystavíme Marsmeloun v hanácké metropoli – v areálu Pevnosti poznání. Tedy přibližně ve vzdálenosti, která bude korespondovat se vzdáleností modelů Země a Měsíce na Kraví hoře. Najdete ho před Pevnosti poznání.

Prvních padesát cestovatelů, kteří stihnou v pátek 24. září mezi 12.00 až 24.00 navštívit všechna tři místa, dostanou speciální, vesmírné dárky – od Hvězdárny a planetária Brno nebo Pevnosti poznání.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »