Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery + video

Discovery po přistání
Discovery po přistání
Raketoplán Discovery má za sebou úspěšnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici, přistál po 24hodinovém odkladu 12. září ve 2:53 SELČ v Kalifornii. Přenos zde běžel od 1:40.

Čtěte také: Shrnutí mise, Záznam startu, Zpravodajství z mise


www.youtube.com

3:02 128. mise amerického raketoplánu, 36. mise stroje Discovery a 30. let raketoplánu k ISS skončil úspěšným a bezpečným přistáním. Raketoplán stojí na přistávací dráze Edwardsovy letecké základny v Kalifornii a posádka jej opustí asi za hodinu. Tímto děkujeme za pozornost v tuto pozdní noční hodinu a končíme přenos. Navštivte jej ovšem ještě v nejbližších dnech, objeví se zde videozáznam přistání.

2:57 "Houstone Discovery, kola (podvozku) se zastavila!" ohlásil bezpečné přistání velitel raketoplánu Sturckow. Spojař Eric Boe uvítal posádku zpět a poblahopřál k úspěšné misi.

2:51

second.jpg
Velitel Sturckow přebírá řízení od počítače, jeho úkolem bude zarovnat raketoplán s přistávací dráhou.

2:49 Raketoplán je již vidět na záběrech z místa přistání.

2:47 Discovery přelétá západní pobřeží USA.

2:45 Výška 43 km, rychlost Mach 7, do přistání zbývá 8 minut.

2:40

Dráha raketoplánu směrem k základně Edwards
Dráha raketoplánu směrem k základně Edwards
Vzdálenost 1158 km od místa přistání, rychlost 14 Mach, na přiloženém obrázku je vidět dráha stroje k základně Edwards.

2:39 Runway se měnit nebude, letový ředitel Richard Jones rozhodl zůstat u původní dráhy 22.

2:35 Výška 67 km, vzdálenost od místa přistání 2900 km, rychlost 22 530 km/h.

2:31 Discovery před chvílí zahájil první ze čtyř 80stupňových zatáček do stran za účelem zpomalení a ztráty kinetické energie.

2:28 Všechno jde dobře, systémy raketoplánu jsou v pořádku. V Houstonu stále probíhá diskuze o možné změně přistávací dráhy.

2:23 Discovery právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km nad jižním Tichým oceánem.

2:12

Dráha raketoplánu směrem do Kalifornie
Dráha raketoplánu směrem do Kalifornie
Byly spuštěny všechny 3 hydraulická čerpadla, pomocí kterých se ovládají např. elevony a zadní kormidlo raketoplánu, dále třeba vysunutí podvozku. Na přiloženém obrázku si můžeme prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu do Kalifornie

2:10 Do atmosféry by měl letoun vstoupit asi ve 2:22 našeho času. Zatím jde všechno dobře, řídící středisko stále uvažuje o změně runwaye kvůli větru v oblasti, tato změna by nepředstavovala problém.

2:02

Konvoj vozidel
Konvoj vozidel
Na Edwardsově letecké základně očekává raketoplán konvoj vozidel. Jejich posádky mají za úkol zajistit raketoplán po přistání a postarat se o posádku.

1:59 Discovery nyní pomalu klesá do zemské atmosféry. Vypouští palivo z předního bloku manévrovacích motorků, aby se zbavil přebytečné zátěže. Při návratu používá zadní bloky motorků.

1:55 "Discovery, zážeh byl v pořádku, nebudou potřeba žádné úpravy dráhy", řekl posádce raketoplánu spojař Eric Boe, sedící v Houstonu, ohledně brzdícího manévru.

1:51 Motory vypnuty, hořely přesně 2 minuty a 35 sekund a udělily raketoplánu dostatečný impuls k opuštění oběžné dráhy. O další zpomalení (o atmosféru) se postará jeho tepelný štít.

1:47 Zážeh! Motory hoří, rychlost raketoplánu sníží asi o 100 m/s, což však stačí k opuštění oběžné dráhy.

1:44 Discovery v 1:47 zažehne dva motory OMS proti směru letu, čímž sníží rychlost a následně (asi za půl hodiny) vstoupí do atmosféry.

1:40 Vítejte u online přenosu návratu raketoplánu Discovery z úspěšné mise STS-128, při které dopravil na ISS velké množství zásob a užitečného vybavení (o misi se můžete dočíst zde). Co se týče aktuální situace, Discovery se nepotýká s žádnými technickými problémy a počasí na Edwardsově letecké základně v Kalifornii je perfektní, jen bude možná potřeba změnit přistávací runway kvůli větrům v oblasti. Raketoplán dostal povolení k návratu již asi před půl hodinou.

Odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »