Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery + video

Discovery po přistání
Discovery po přistání
Raketoplán Discovery má za sebou úspěšnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici, přistál po 24hodinovém odkladu 12. září ve 2:53 SELČ v Kalifornii. Přenos zde běžel od 1:40.

Čtěte také: Shrnutí mise, Záznam startu, Zpravodajství z mise


www.youtube.com

3:02 128. mise amerického raketoplánu, 36. mise stroje Discovery a 30. let raketoplánu k ISS skončil úspěšným a bezpečným přistáním. Raketoplán stojí na přistávací dráze Edwardsovy letecké základny v Kalifornii a posádka jej opustí asi za hodinu. Tímto děkujeme za pozornost v tuto pozdní noční hodinu a končíme přenos. Navštivte jej ovšem ještě v nejbližších dnech, objeví se zde videozáznam přistání.

2:57 "Houstone Discovery, kola (podvozku) se zastavila!" ohlásil bezpečné přistání velitel raketoplánu Sturckow. Spojař Eric Boe uvítal posádku zpět a poblahopřál k úspěšné misi.

2:51

second.jpg
Velitel Sturckow přebírá řízení od počítače, jeho úkolem bude zarovnat raketoplán s přistávací dráhou.

2:49 Raketoplán je již vidět na záběrech z místa přistání.

2:47 Discovery přelétá západní pobřeží USA.

2:45 Výška 43 km, rychlost Mach 7, do přistání zbývá 8 minut.

2:40

Dráha raketoplánu směrem k základně Edwards
Dráha raketoplánu směrem k základně Edwards
Vzdálenost 1158 km od místa přistání, rychlost 14 Mach, na přiloženém obrázku je vidět dráha stroje k základně Edwards.

2:39 Runway se měnit nebude, letový ředitel Richard Jones rozhodl zůstat u původní dráhy 22.

2:35 Výška 67 km, vzdálenost od místa přistání 2900 km, rychlost 22 530 km/h.

2:31 Discovery před chvílí zahájil první ze čtyř 80stupňových zatáček do stran za účelem zpomalení a ztráty kinetické energie.

2:28 Všechno jde dobře, systémy raketoplánu jsou v pořádku. V Houstonu stále probíhá diskuze o možné změně přistávací dráhy.

2:23 Discovery právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km nad jižním Tichým oceánem.

2:12

Dráha raketoplánu směrem do Kalifornie
Dráha raketoplánu směrem do Kalifornie
Byly spuštěny všechny 3 hydraulická čerpadla, pomocí kterých se ovládají např. elevony a zadní kormidlo raketoplánu, dále třeba vysunutí podvozku. Na přiloženém obrázku si můžeme prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu do Kalifornie

2:10 Do atmosféry by měl letoun vstoupit asi ve 2:22 našeho času. Zatím jde všechno dobře, řídící středisko stále uvažuje o změně runwaye kvůli větru v oblasti, tato změna by nepředstavovala problém.

2:02

Konvoj vozidel
Konvoj vozidel
Na Edwardsově letecké základně očekává raketoplán konvoj vozidel. Jejich posádky mají za úkol zajistit raketoplán po přistání a postarat se o posádku.

1:59 Discovery nyní pomalu klesá do zemské atmosféry. Vypouští palivo z předního bloku manévrovacích motorků, aby se zbavil přebytečné zátěže. Při návratu používá zadní bloky motorků.

1:55 "Discovery, zážeh byl v pořádku, nebudou potřeba žádné úpravy dráhy", řekl posádce raketoplánu spojař Eric Boe, sedící v Houstonu, ohledně brzdícího manévru.

1:51 Motory vypnuty, hořely přesně 2 minuty a 35 sekund a udělily raketoplánu dostatečný impuls k opuštění oběžné dráhy. O další zpomalení (o atmosféru) se postará jeho tepelný štít.

1:47 Zážeh! Motory hoří, rychlost raketoplánu sníží asi o 100 m/s, což však stačí k opuštění oběžné dráhy.

1:44 Discovery v 1:47 zažehne dva motory OMS proti směru letu, čímž sníží rychlost a následně (asi za půl hodiny) vstoupí do atmosféry.

1:40 Vítejte u online přenosu návratu raketoplánu Discovery z úspěšné mise STS-128, při které dopravil na ISS velké množství zásob a užitečného vybavení (o misi se můžete dočíst zde). Co se týče aktuální situace, Discovery se nepotýká s žádnými technickými problémy a počasí na Edwardsově letecké základně v Kalifornii je perfektní, jen bude možná potřeba změnit přistávací runway kvůli větrům v oblasti. Raketoplán dostal povolení k návratu již asi před půl hodinou.

Odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »