Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Žeň objevů 2020

Žeň objevů 2020

Osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály v roce 2020. V premiéře od Hvězdárny a planetária Brno.

Q&A | otázky & odpovědi

Podívejte se na Žeň objevů 2020 a pošlete nám do 16. května na reditel@hvezdarna.cz dotaz na Jiřího Grygara. Za 14 dní ty nejzajímavější osobně zodpoví v dalším videu.

Fenomén Žeň objevů

Fenomén Žně objevů vznikl v roce 1966 jako osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály právě v roce 1966. Příval objevů se nezastavil, naopak narůstal, stejně tak i Žeň objevů. Na začátku přitom bylo pět tiskových stran, dnes je její objem srovnatelný s útlou knihou.

V průběhu šesti desetiletí tak vznikla jedinečná kronika měnícího se pohledu na náš vesmír. Objevila se, ale mnohdy také zmizela mnohá témata. V roce 1968 to bylo heslo „pulsary“, v roce 1979 „gravitační čočky“, v polovině osmdesátých let se v centru pozornosti ocitla Halleyova kometa, dnes to jsou základní otázky o podobě našeho vesmíru, jeho původu i budoucnosti.

Jak uvádí Jiří Grygar: „Aby mohl vzniknout přehled toho, co se v astronomii stalo zásadního v uplynulém roce, musím přečíst něco přes tisíc odborných prací. Samozřejmě je otázka, co nazvat prací. Protože se někdy jedná pouze o sdělení v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie a jindy to může být třeba osmistránkový nebo dvacetistránkový spis o kvintesenci. Ale výsledek je stejný, ve výsledné Žni se vždy objeví jen tak asi dvě věty. Spíš to znamená, že je nutné sledovat všechny hlavní světové časopisy. Jde vlastně o průběžnou práci. Dnes, kdy skončím jednu žeň objevů, tak začínám připravovat další.

Pokud nás neklamou naše záznamy, odehrávají se Žně objevů na brněnské hvězdárně od února 1974. Jiří Grygar byl již v té době známý popularizátor – například jeho kniha Vesmír (spoluautoři Zdeněk Horský a Pavel Mayer) vyšla v roce 1979 a 1983 v neuvěřitelném nákladu sto tisíc výtisků. Když se ale v osmdesátých letech stal scénáristou i moderátorem výjimečně úspěšného televizního cyklu Okna vesmíru dokořán, byl o jeho vystoupení takový zájem, že posluchači běžně stávali pod otevřenými okny přednáškového sálu. Později naši technici zajišťovali zvukový přenos k reproduktorům zavěšeným na stromech v parku a instalovali televizní okruh pro černobílé obrazovky umístěné v planetáriu.

Přednáška Žeň objevů 2020 zazní na Hvězdárně a planetáriu Brno samozřejmě i v „live“ podobě – jakmile to podmínky dovolí. Zatím se můžete podívat na její „on-line“ verzi, která vznikla na vzdálenost Brno-Praha a zpět. Technicky zajistil Josef Forman a Pavel Karas.

Jsme Hvězdárna a planetárium Brno a vy jste naše hvězdy!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »